Přinutit se něco dělat

Príspevok v téme: Přinutit se něco dělat
MobyDick

Mám problém, má původní stavba se úplně sesypala. Měl jsem sny a iluze, ovšem realita je jiná, a mě nezbude nic jiného, než ji akceptovat. Celé roky, jsem si nalhával, že mám v některých věcech větší schopnosti, než druzí, ale pravda to není. Snil jsem o tom, že vyprodukuji nějaké dílko, ale zatím nevzniklo (ani literární, ani hudební, ani žádné) a teď si vlastně uvědomuji, jestli to nebyl jen takový únik od reality, schovávající se za nějakou tužbu, dávno nesplněnou v dětství?

Nic mi nevyšlo, ani škola (důvodem je má neschopnost studovat a dlouhodobě se k něčemu upnout), před více lety jsem se chtěl věnovat hudbě, ale asi už to nebude možné, svět jde jinou cestou a já už se v tom novém světě asi nechytnu, prostě mě zajímají věci staré, a kultura, jež nazývám vysokou, ovšem ta je na ústupu.

Připadám si nedostatečně přizpůsobivý i inteligentní na to, abych se mohl vrhnout na věci, které dnes jednou, a mě prostě IT nezajímá, a pochybuji, že by mi to šlo. Samozřejmě že nešlo, protože matematika není asi mojí silnou stránkou. Navíc mám zcela jiné zájmy, a svět (trh) není o zájmech, trh je o poptávce.

Realita je tedy taková, že mě bude čekat práce, která mě vzhledem k mému nedokončenému vzdělání (nějaké soukromé gymnázium nikoho nezajímá) asi těžko může naplnit. Leč, rozhodl jsem se, že něco dělat budu muset. Mohu být dělník, mohu pracovat někde v obchodě, ve skladě, v nějakém restauračním či hotelovém zařízení, nebo někde na recepci. Lepší to nebude, to je jasné. A já navíc nemám. V tuto chvíli ne. Musím z něčeho žít a rovněž se chci něčemu specifickému věnovat a k tomu jsou třeba peníze. Zahraničí (odjezd) nevím, zatím mi nepřišlo v ničem výhodnější, když jsem zvážil všechna plus a mínus. Evropa už je všude stejná, stejný program, už neexistuje nic barevného, jen stejnost, a k tomu směřují i východní země.

Je podle vás pro mě lepší přijmout svojí průměrnost, či podprůměrnost, než se živit nadějemi, které asi nemohu naplnit, prostě to není v mých silách. Jediné, co teď v blízké době udělám, že jdu něco smysluplného dělat, respektive se jedná o práci. Já jsem vlastně takový průměr, a to úplně ve všem (studijní schopnosti, IQ, znalosti apod.). Problém je v tom, že ambice jsem měl možná příliš vysoké a mám problém se v sobě vyznat, a řešil jsem zde už nejednu věc.

Je podle vás lepší přijmout určitou realitu, i za cenu popření něčeho původního, a to jen proto, aby vás to zachránilo před možnou zkázou?

lLily

MobyDicku, podla mna je vacsina veci ozaj cierno-biela a o to viac sa k tomu priklanam, o co viac mi je predstierana druhymi zlata-stredna cesta, ktorej sa nikto nedrzi a hovoria o nej len sami pokrytci podla mna....presne ti, ktori kazu vodu a vino piju. Mozno by to tak chceli vnimat aj oni a zit "striedmo", ibaze tak nezije podla mna VOBEC nikto.....mozno na chvilku ano, ale v podstate nie. Kazdemu sa volaco bud paci, repsektive MOZNO paci alebo nepaci, ci MOZNO nepaci. To, ze sa nam nieco paci, pricom to ma aj prvky, ktore sa nam nepacia nehraje nejak velku rolu, bo pocit z toho mame but prijemny alebo neprijemny, takze nech sa niekto nehra na striedmeho a vyrovnaneho, ked jeho hlava /zmyslanie a citenie/ podlieha taktiez zakonom duality, ako hlava kazdeho ineho cloveka, povacsinou.

Preco by umelec nemal tvorit cierno-bielo, ked to tak vidi? To, ze nasili plodi nasili mi vcelku vyhovuje, hlavne v situaciach, ked moje nasili bolo podmienene inym nasilym. Viem, ze je to do istej miery slepe a alibisticke, no je to zakonite.

Mne kadidlo dost smrdi....spominam na pohrebe starenky, ozaj na tej voni nevidim nic prijemneho, pride mi to ako dost tazka vona, ze by som ju vonou ani nenazvala. Vy cesi mate "frantisky" ci jak sa to vola.....ked som to pred par rokmi ovonala, smrdelo to jak kadidlo - ozaj neviem jak si to mozete spajat s Vianocami, sak to je vysloveny smrad - aspon teda pre mna, bo som zvyknuta na sviezejsie vone....z tohto dovodu mi nevonaju ani vonne tycinky. To uz by mi viac vonali asi prskavky.

No vsetko ma svoj dopad....aj ked clovek zije v (naoko) priaznivych podmienkach a "cosi" sa podela...pride o cosi ci kohosi doleziteho, spracuje to v ramci svojich schopnosti alebo to proste nespracuje a moze ho to bloknut.

MobyDick

lLily: víš, je těžké vysvětlit, co člověka na určitých věcech fascinuje, prostě jsem si některé postavy oblíbil, a spíše jsem si oblíbil dané příběhy, či podobenství, pro mě jsou to víceméně alegorie, ne zjevené pravdy, ale člověk se vyvíjí, sám nevím, kde nakonec skončím, co přijmu za pravdu a co odvrhnu. S tím Starým zákonem máš samozřejmě pravdu, a já si všiml, že na rozdíl od druhých podléhám spíše dualitnímu pohledu na svět, chceš - li černobílému vidění, ale i já mám chvíle, kdy relativizuji, ovšem jen v názorové rovině, v reálu, a zvláště v emočně vypjatých stavech vidím věci buď tak, anebo zase tak, je to černobílé vidění světa. Jenže umělec by takto tvořit neměl, snad jen s určitým záměrem, ona to není dobrá cesta životem. Asi jsem naturální člověk, ale uvědomuji si, že násilí plodí násilí. Kostel mě fascinoval a stále fascinuje, ta vůně kadidla, obrazy svatých, varhany, a celková atmosféra a "božský klid" a ta příjemná chladivá atmosféra, zvláště v letních parnech. Když jsem byl na jižním Slovensku v jistém městě, tak jsem tam byl s prarodiči.

Není tady klid, respektive si ho ani neumí udělat, ale nevím, třeba se to změní, a třeba přehodnotím určitý názor na druhé lidi, ovšem ty špatné výjimky zůstanou. Nakonec mě brzy čeká nevyhnutelné, po dlouhé době práce, takže se s lidmi setkávat budu.

Sobeckost je určitě všude, jen s es ní různě pracuje a jinak se dává najevo, tady se dává najevo dost. Je to škoda, já bych chtěl vidět ty hodnotnější věci ony nejsou moc na očích.

Rozhodně museli existovat diagnózy, ale nevěnovala se tomu pozornost a mnoho lidí tím trpělo, kolik dětí mohlo mít klid, a tak se na ně zbytečně tlačilo, dnes mají klid. Ovšem jak píše, zneužívá s toho, a kolik lidí hned při sebe menších problémech zneužívá farmak? Tak já s problémy bojuji přirozeně, toto do sebe nedám! Lepší je zajít si na výlet, nebo si pustit hudbu. Samozřejmě, ty vážné duševní poruchy nezlehčuji, tam je třeba pomoci, je to i nebezpečné.

Já jsem naopak byl zahrnut láskou, rodičů i prarodičů, a někdo si velice přál, abych se narodil, ovšem někdo také v jisté fázi z mého života zmizel, a to velmi brzy, a tam se všechno podělalo!

Detroit znamenal odliv schopných lidí v důsledku pádu toho, na čem město stálo-rozvinutá výroba automobilů, a když kapitalista řekne konec ,je konec. Výsledek vidíš, množství původně hezkých domů, ze kterých jsou ruiny, a mnoho jiných budov, které padly. Vysoká kriminalita. Kdo by chtěl v některých částech bydlet? Samozřejmě, že přímo teď toto Ostravě nehrozí, ale Ostrava stárne, vždyť to vidím, žijí zde i mladí, studenti, ale mnoho z nich zde nebude chtít zůstat, bylo to vždy dělnické město-průmyslové, byly zde doly, koksovny, hutě, něco z toho stále je. Jsou zde i hezká místa, příroda, ale i šeď, i když se baráky natřely různými barvami. Hlavní problém ale jsou a byli vždy lidé! Malá vzdělanost, a spíše technicky zaměření, a jde to zde poznat, není to Praha a ani nebude. Ale podívej se na google mapu na Ostravu, virtuálně si projdi různá místa, a můžeš to okomentovat, třeba ti to nebude připadat tak hrozné. Ale vždy zde byla určitá drsnost lidí, také to v sobě mám.

Já vím velmi dobře, jaké jsou na Slovensku problémy, a jsou to mnohem větší problémy, než v České republice. A mnoho Slováků je z toho na nervy, necítí naději. A to někteří mluví, že Slovensko ekonomicky předběhne Českou republiku? I kdyby, co je to za soutěž dvou kolonií západu? Bude těžké to změnit, a mnoho Slováků odešlo dokonce do České republiky, mí prarodiče to udělali po válce, a výsledkem jsem já. Já ti neřeknu místo, kde bych šel, a Česká republika mě až tak neláká, možná že budu muset ji více poznat, a potom budu něco konstatovat. Cizina mě docela opustila, možná bych se někde podíval, a časem uvidíme, Jsem málo aktivní, a to mě žere, dělám si to sám, musím to změnit, pak se uvidí. Ten klid tu větší byl, v mém dětství, vždyť všichni museli chodit do práce, teď zde vidíš mnoho lidí sedět, a jak jsme napsal, stárne to zde. I před těmi 10 až 15 lety to bylo lepší. Ale jedno platí, nic není navždy, jak se jim to vymkne z pod kontroly, může klidně přijít kolaps.

lLily

MobyDicku a coze ta oslovilo na Starom zakone? ja popravde necitala riadne ani Novy, hoci som sa kedysi davno pokusala,ale tam bol aj Jezis o ktorom som videla nejeden film (zvacsa davali v telke v obdobi Vianoc), takze mi to bolo blizsie nez Stary.
Akurat citam dost nepeknu recenziu o Starom, ktory bol pisany vraj dost "naturalne" i nasilne ci jak to nazvat. Co ta fascinovalo na kostole - myslis to z umeleckeho hladiska, ci jak?

"Bohužel, v místě kde žiji není klid na to to studovat, a kdo to nepoznal, nepochopí, ale ještě se k tomu vyjádřím." hmm

Ta povrchnost a sobeckost je podla mna vsade, len vo vacsine mestach sa to ludom dari skryvat za ine hodnoty, no a sebeckost sama o sebe vychadza v prvom rade z Ega a to ma celkom kazdy. Vztahy zalozene na Egu a sebeckosti moyzu fungovat asi len v ramci pracovneho prostredia, no i tam musi jestvovat nejaky druh spoluprace.

Tie diagnozy ci skor symptomy diagnoz existovali davno predtym, no ludia su neskutocne hlupi, stadoviti a najradsej by sa vsetkeho zbavili liekmi - toto farmaceuticky premysel vyslovene vyuzil a zneuzil. Prislo to ako velke haloo, ze sa za to netreba hanbit a treba zobat lieky ako sliepky zrno, ibaze co im to sposobi, na to uz nemyslia ani lekari ani pacienti - hlavne vsetko utlmit, nech je pokoj. Ano, v tomto musim povedat, ze su Cesi a Slovaci totalni hlupaci a este k tomu nevyslovne slepi-kratkozraki.

No co vies? mozno si sa ozaj narodit nemal....ja sa podla mna narodit nemala tymto rodicom a neskor mi to aj potvrdili, i ked samozrejme, ze setrne, ale to mi hovorit ani nemsueli, bo som to tak citila odjakziva. Akoze verim, ze ked uz sa niekto narodit mal, tak sa tomu nevyhne ( z vyssieho zameru zivota), ale ja to odvodzujem od toho, ci ho rodicia chceli, respektive, ze ci nan boli psychicky a fyzicky pripraveni a to podla mna je len velmi malo rodicov. Niekto by to mohol obhajit tym, ze sa na to neda pripravit nikdy, ale to su len zastieraci pravdy, ktori si takto obhajuju vlastne preslapy.

Co sa v tom Deitroite vlastne udialo, to je nejake odpadlisko a Amerike sa do jeho obnovy nechce investovat peniaze? Nieco ako mesto ciganov? Pozeram len tak nahodne fotky, niktore su vcelku pekne, no podaktore otrasne. Fakt za to moze ten utlm automobilovej dopravy a bankrot alebo ze by za tym bolo cosi ineho?

No hej, asi to tak bude, ze su Cechaci slabi, ked su takto prodejni, no to su asi i Slovaci, hoci to velmi nesledujem. Ale prosim ta kam by si siel? Ci len do najdalej od Ostravy by stacilo? Mozno by sa stacilo prestahovat do kludnejsej casti...tvojim rodicom a rodine to nevadi, ci preco tam ostavaju? A ked pises, ze pred 15 rokmi, ked si mal okolo 22 rokov tam bol klud....ako to tam vyzeralo? potom tvoji rodicia asi ozaj nemohli predvidat co sa stane.

MobyDick

lLily: k něčemu jsem vedený byl, ale spíše mě to určitým způsobem fascinovalo, tak stejně, jako mě fascinovali pohádky, a ten celý svět duality mě velmi ovlivnil-a přitom právě dualitu vidí mnozí jako zhoubu-ten způsob nazírání na svět, přes prizma duality, protože tam neexistuje nějaký střed, a na život se spíše více lidí, alespoň u nás dívá více relativisticky. Do kostela jsem samozřejmě nechodíval, protože co se jednou octne na území České republiky, respektive Ostravska, víru ztrácí, je to nejvíce ateistická země! V kostele jsem byl poprvé myslím na jižním Slovensku jako malé dítě, fascinovalo mě to, ale to nebyla víra. A Starý zákon není Nový zákon. Bohužel, v místě kde žiji není klid na to to studovat, a kdo to nepoznal, nepochopí, ale ještě se k tomu vyjádřím.

Každý si přeje být šťastný, ale své štěstí pojímá různě a může tím vědomě či nevědomě škodit druhému. Já žiji v současnosti v místě, kde povrchnost, sobeckost, do sebe zahleděnost, je na denním pořádku, a ta naprostá vykořeněnost, a myslím ne jen moje.

Píšeš o psychofarmacích, ten stav otupělosti a tuposti některých mi tomu odpovídá, když vidím, jak někteří jezdí na cestách, připadají mi jak zdrogovaní, a i ty dnešní děcka jsou jiné. Nakonec přibývá mnoho diagnóz, které v mé době neexistovaly, samý autismus a asperger apod., není to zvláštní, podezřelé? Mám na to svůj názor.

Musím tě zklamat, ale mám jak osobní špatné zkušenosti, tak i od druhých, které mi vyprávěli, ale to souvisí s vysokou koncentrací debilů na tomto území. Nesnáším to tady, a velmi nenávidím. Ovšem to zavinila má rodina, osudové setkání mých rodičů, a vlastně celé mé narození, když myslím na svůj život, tak jsem se nikdy narodit neměl, raději ne. Píšu teď dosti negativně, ale mám k tomu své důvody. Myslím, že jsem udělal strašlivou chybu, že jsem neopustil to odporné místo už dávno, je to horší a horší, přibývá tu hluk, vyhrávání hudby, kterou naprosto nesnáším-nechci to blíže specifikovat. Já už jsem o Ostravě psal, a myslím, že osud Detroitu ji nemine, ty ghetta tady budou, je to otázka času. A ty lidi ani nebudu specifikovat. Nakonec podívej se na Prahu, čím je dnes? Dříve město Čechů, podstatně klidnější, a kdo tam žije dnes? Ale Čecháčci jsou slabí, byli slabí a prodejní, je to jejich osud!

Dnes se rozbíjí vše staré, a přizpůsobuje se vše mladým, vytváří se nový člověk, a toto není místo pro mě, to už v sobě nosím mnoho let. Já tady už vlastně dávno nemám co dělat. Je to, jako bych čekal na nějakou apokalypsu, která nepřichází. Mnozí si ovšem v současném světě libují, že není černý, temný, nudný, jako dříve býval. Všichni se přece musí bavit, život je zábava. Svět debilní, a kdo to nevidí, je slepý. Nevím jak to dopadne, ale já na to názor mám, nechci přenášet na druhé své negativa.

Tady kdysi býval klid, to kdysi, je tak 15 let dozadu, poslední roky to už je k nevydržení. Nakonec v těch starých spisech, na to samozřejmě najdu odpověď-lidé jsou stále stejní, a ta podobenství prostě sedí. Oni si budou škodit do posledního dne jejich existence. Já nechci specifikovat, co mám u domu kromě hlavní cesty, ale těch rušivých faktorů je mnoho, a nikdo s tím nic neudělá. Má rodina něco v minulosti zavinila, a ty následky jsou teď-nemuseli jsem tu bydlet, ale ten kdo nemyslí na svojí budoucnost, a budoucnost svých dětí, ten končí. A možná je můj osud ani nechci domýšlet jaký. Jedno ale vím jistě, můj život je divný.

V podstatě by mělo být jedno, jací jsou druzí, al jedno to jedno není, protože svým chováním nepřímo ovlivňují druhé. Jenže uvažuje každý nad následky svých činů? Ne, oni ti řeknou "já si budu dělat co chci".

Já už svůj pohled na svět a život mám utvořen, a měnit ho nebudu, je to hotová věc.

lLily

MobyDicku, spominas tu kdesi v teme, ze ta ovplyvnil stary zakon. Mam to chapat tak, ze si ho cital svojvolne alebo si k tomu bol odmalicka vedeny? Chodieval si aj do kostola? To je taka osobitejsia tema, mozno k tomu potom napisem viac aj ja.

Tak ono v podstate kazdy chce byt stastny a verim, ze ludom ide primarne o dobro (co suvisi s tym, ze kazdy si praje stastie a naplnenie vo svojom zivote), avsak....tak ako dalej pises, napriek tomu si ludia vedome aj nevedome skodia....nevedome skor z vlastneho nestastia, ze sa chcu prizivovat na stasti druhych a vedome sice tiez, avska vedome tam dost vleku rolu zohrava zavist v ramci porovnavania sa s druhym a narokovania si "rovnakej urovne", ibaze je to cele akesi "slepe" napriek tomu, ze je to vedome, pretoze je to neobjektivne, kedze kazdy ma dobre aj zle dni, fajn zivotne obdobia a aj neprijemne zivotne obdobia. Tipujem, ze z podobnym dovodov vznika aj slepa nenavist. Je to nieco akoby sa ktosi "na dne" chcel rovnat komusi "na vrchole", dokonca ho predcit....nepricinit sa k nicomu z toho - neprejst si usek cesty, ktory by ho tam zasluzene doviedol, iba sa tam pohodlne vyviest najlepsie rovno lanovkou a co najkratsou cestou. "Sak ked moze druhy, preco nie ja?", vsak. Moze to byt dost lakave, pokym clovek na tej "vyprave za stastim" (ktore si zatial nezasluzi) nepadne na hubu, o to vacsi dovod moze mat k tej zavisti, bo on tam uz siel, meral cestu a predsa mu to nebolo dopriate. Potom sa uz len pyta druhych:"Co mam robit?" akoby ostatni mali lepsie navody, pricom su len rovnakymi srmtelnikmi jak aj on, len sa im mozno prave v comsi postastilo. Evokuje mi to aj cosi ako "poistit si stastie" vseliakymi nekalymi sposobmi, zaistit si dozivotne blaho nech to stoji co to stoji, hoci aj stratu vlastnej sudnosti a duse.

Ja neviem, asi nie je pre tych ludi tam u vas bezpecne sa otvarat....tipujem, ze mnohi su aj pod vplyvom psycholiekov, bo v dnesnej dobe na tom fici uz skoro kazdy treti clovek a este si to aj pochvaluje. Netreba sa stotoznovat s uzavretostou cudzich ludi, no netreba si to ani tak brat, kedze ti ludia ti blizki nie su a ani nebudu. Horsie by podla mna bolo, ak by si takym sposobom hovoril o blizkych....to uz by bolo na urovni odcudzenia, bo to samo o sebe popiera vyznam blizkosti. Ja som zvyknuta na distanc medzi cudzimi a nedelim to na mesta ci dediny, skro by mi ten distanc prisiel alarmujuci v pripade blizkych vztahov, ale ked take clovek nema, tak mi to pride vcelku prirodzene - ze su ludia uzavretejsi a menej davaju najavo svoje pocity.
Kde je napisane, ze ked by si mal dajem tomu rodinny dom na Slezku, ze aj tovji susedia by taki boli? Mozno by si mal stastie na podobnych jak si ty, nemozes byt predsa jedinym clvovekom v Cechach, ktory to takto citi a urcite nie si. Mne na cudzich miestach zvacsa tiez nie je moc do spevu, takze ani neocakavam nejaku blizkost a ustretovost celkom cudzich ludi, ak si nemame co povedat. Ja velmi neviem ako myslis tu uzavretost ludi ve Slezku....mozno s nimi mas nejaku osobitejsiu skusenost, ked ste neboli na spolocnej vlne v ramci chapania alebo to sledujes mozno len tak z dialky, ci tam mas nejakych znamych pricom ich porovnavas so znamymi z mesta. Ta smirenost s osudem....mozno je v tom citit skor akasi pokora ci uskromnenie sa - radi si ju vo svojom klude a nerobia problemy ako zvyknu robit ludia v mestach - ale to je len takovej muj vseobecnej odhad, neviem ci zalozeny na pravde.

Ked takymto sposobom pises o ludoch v Cechach, ako potom vidis Aglicanov, ktori su verejne znami svojou chladnostnou a odmeranostou?

Ja si nevyberam byt German alebo Slovan....skor si uvedomujem a beriem to tak, ze ludia maju iste hranice a ich osobny priestor sa zuzuje alebo rozsiruje na zaklade toho nakolko bezpecni sa citia...cize ked sa citia cimsi ohrozeni, tak do svojho osobneho priestoru len tak kde-koho nepustia (ma to svoje opravnene pozitiva, tak ako aj negativa). No a dovercivost a otvorenost moze byt jak prospesna a prijemna, tak i rizikova az nebezpecna....zavisi od celkovej situacie. Ty si prajes byt ku "vestkym" vo "vsetkom" otvoreny a prial by si si, aby taki boli vsetci ku vsetkym? Podla mna je nieco takeho nemozne....alebo to cele vztahujes skor na politiku a aby sa ludia vedeli na verejnosti ozvat?

No v ramci sovjho bytu si ozaj kazdy moze delat co chce, to ako bohuzial....tusim by nemali rusit nocny klud, no co z toho, ked teba to nervuje aj cez den, vsak? Mozno by v tomto pomohlo spravit nejake opatrenia v ramci svojho bytu, naprikald lepsie tesnenie dveri a okien, ozaj neviem. Ja som zvyknuta na rozne zvuky, nakolko tu furt bezi ci uz telka alebo niekto pusta vodu v kuchyni ci kupelni...to ti nevadi? ked vasi robia "rodinny sum" v ramci vasho bytu?
My tu mame nedaleko domu aj vlakovu trat a cestu pre auta a busy, cize som na ten vonajsi "sum" volajak zvyknuta a velmi ho nevnimam ak sa nepotrebujem prave na cosi velmi sustredit. Je fatk, ze na ucenie som sa nikdy velmi sustredit nevedela, ale to sa asi netykalo zvukov z vonky ci v byte....ale mozno som to zachycovala podvedome a robilo to sarapatu aj v mojom vedomi ohladom sustredenia sa, neviem....neviem ci to mohlo mat taky dopad, tazko povedat.
Tak odhadnut spravnu mieru uprimnsoti mi robi takt rochu problem, hlavne, ak som bola tlacena do opaku, potom stracam aj cit pre ohlady a v tej chvili si dokocna prajem, aby mi to bolo jedno, to ako bohuzial - niekedy si nevyberes, bud myslis v prvom rade na druheho a ohlady voci nemu alebo musis mysliet hlavne na seba, a mensim ci vacsim vycitkam sa nevyhnes.
No ono je to tak trochu smutne zitie, ked sa ludia staraju len o svoje rodiny, no ak nemaju v poriadku ten "rodinny zaklad", tak tazko budu ustretovi aj voci druhym, preto ja v tomto verim hlavne na rodinne vztahy ci nejake blizsie a ostani mi mozu byt ukradnuti, bo ku nim nic necitim, co vsak neznaci, ze ku nim musim byt bezohladna....len proste stracam akesi socialne citenie, ked ho nemam ani v bezpeci svojho domova - v tomto ludi chapem a pochybujem, ze to moze byt inak, mozno tak v nejakom raji, kde vladne bezpodmienecna laska medzi vsetkymi. Ale ano, ak mas na vyber, tak si najdi miestecko v ktorom sa budes citit svoj a "medzi svojimi", bo to je na nezaplatenie. Mna tiez nebavi furt s kymsi bojovat a chranit si svoj priestor, ovela radsej by som priajla ine usporiadanie sveta, ale volajak neverim, ze ma clovek v tomto dosah dalej, nez po dvere svojho bytu - tam si moze vytvorit svoj osobny raj a mozno ho casom rozsirit aj na svoje blizke okolie, ktovie.

MobyDick

Mesačný princ: víš, já jsem duše divoká, já netíhnu k ezoterice, ani hinduismu či budhismu, naopak mě už ve velmi raném dětství ovlivnil Starý zákon, i když mám vztah ke kdejaké mytologii, i náboženství. A život beru jako něco mezi rájem i peklem, je to ztělesnění duality, ale není možné prostě napsat, že je to jen zlo, to bych klamal, ale do ráje, má život naprosto daleko, a naopak peklu, se dokonale mnohdy přiblížil, ba co víc, on s ním splynul, třeba válečné konflikty, a vůbec násilí lidí. Já si opravdu myslím o člověku své, i když umím rozdělovat na ty lepší, a na ty, pro které mám nejhorší pojmenování.

MobyDick

Mesačný princ: to si nejsem jist, že jsem si podobní, vůbec mě neznáš! Neznáš mé emoce. Také míváš stavy euforie, i naprostého útlumu, tedy něco jako maniodeprese? Míváš depky? Doma se směješ, ale venku už nikoliv? Lidé tě moc nezajímají, ačkoliv kdysi dávno jsi byl dokonce i oblíben? Mohl bych tady toho napsat hromadu, ale nechci.

Býval jsem velmi chválený, ale nemám z toho nic, někteří si mysleli, jak daleko se v lecčem nedostanu, kdoví co nevystuduji, mám přeci skvělý hlas, hudební sluch, jsem talentovaný a kdoví co. Jenže utekli roky, a já už nemám 27 let, kdy jsem ještě měl naději. Na svět a lidi mám jasný názor, a to se nikdy nezmění. A co si myslím o životě, to raději ani nebudu psát. V mém životě se zdrbalo tolik věcí, že pokud mě v nějaké době někdo litoval, a já se tomu smál, a říkal, že není co, že jsem spokojený, tak dnes by mohl, ale já o toto nemám zájem.

Ne, s nikým si nejsem podobný a podobnost ani nechci. Zajímá mě jen jedna věc, jestli má můj život hlubší smysl.

V podstatě pocházím z té asi nejhorší generace, říká se ji ztracená (70 a 80 ročníky). O tuto generaci se nikdo nestaral a zažila ještě ten idiotský vzdělávací systém. Asi před rokem jsem mluvil se svým bývalým spolužákem ze základní školy, krásný kluk (dnes muž) a stále je, a přesto byl naprosto nešťastný a přiznal se mi, že nejeden krát brečel do polštáře, a ptal se mě, proč ho bůh tak nenávidí, pokud vůbec existuje, já mu na to odpověděl svým způsobem. Navíc byl pod vlivem určité látky. Opět, po matce Slovák, a jeho kamarád totéž, zase Slovák. Problémů mnoho, neúplné rodiny, špatné vztahy s okolím a hlavně, a to jsem mu řekl já-vykořeněnost. Prostě mnozí jsme zde nenalezli identitu, a ani nevíme, kde patříme, jiným je to jedno. Ale začátek zkázy je už v rodině. Většinu lidí co znám, má podělané životy, a ti, co je mají fajn, ani nechápou, co jim to vlastně mluvím.

MobyDick

Mesačný princ: právě protože je nečteš, tak ani nemůžeš vědět, o čem příspěvky jsou! Už dávno jsem se odklonili od tématu. Takže nepiš, že je to to samé, není.

A jak jsem se pohnul z místa? Podívej, celý můj život je takové hloubání, dříve mě to i bavilo, dnes spíše vyčerpává. Já ti tady nemohu vysvětlit proč tomu tak je, proč to dělám, ale už takový prostě jsem. Nerad se přizpůsobuji, tak bych se asi charakterizoval, a to znamená, že asi budu muset trpět! Nelíbí se mi naprostá většina toho, co se líbí většině, odlišuji se v tolika věcech, i v té zatracené sexualitě. Tak se nediv, že to pohnutí u mě trvá, a co můžu udělat? Mohu to začít řešit hned zítra, nebo v pondělí, ale stejně, kostky už jsou vrženy, já už mám osobnost danou a to co nebylo dáno se nějak vytvořilo. Nejde o to, že bych něco nedokázal, ale možná to ani nechci, vše bude jen z existenční důvod, nikoliv to, co chci.

Nemusíš se tím nijak trápit, pokud ti připadá, že se točím v kruhu, nemusíš na ty příspěvky reagovat.

Mesačný princ

MobyDick - nečítam to tu, pretože tie príspevky sú príliš dlhé a stále o tom istom.
Ale mám na teba otázku. Čo si spravil preto, aby si sa pohol z miesta napríklad odkedy si založil túto tému?