Přinutit se něco dělat

MobyDicku, kludne si daj pauzu kolko potrebujes, i ja si asi dam, ale nakolko spominas to umenie, tak ono i to umenie moze nasledne takym sposobom vplyvat. Ked budes mat cas a hlavne chut, tak si kukni toto...nie som si ista, ci davam spravne video, ale trosku sa mi to k tomuto hodi: www.youtube.com

lLily: můj stav teď odpovídá tomu nelíbivému umění, takže kdybych to dal na plátno, bude to dosti pochmurné až děsivé, ale ten stav se mění, když se člověk prochází někde po lese, a nikoho tam nepotká, ovšem ve městě, to je utrpení. Stejně nevím, vypadá to, že se nikdy k ničemu nedostanu, jako bych už všechno zmeškal, možná mě předčasně chválili, a potom přišel pád. Jakýsi divný osud. Určitě později něco napíšu, musím si dát nějakou dobu pauzu.

MobyDicku...ano ja viem, ze umenie nemusi byt len libiveho charakteru, ja sa na to divam skor zo subjektineho hladiska, ze co ma oslovuje a neviem, co na comsi takom temnejsom ci smutnom moze oslovat ci fascinovat teba. Ja mam na to asi taku teoriu, ze takovej clovek sa zrejme trapi a ten obraz mu mozno pomaha dostat sa do uzsieho kontaktu s vlastnou bolestou a pretrpiet si to do dna, ibaze zaroven pochybujem o tom, ze sa mu pri takom obraze moze aj ozaj ulavit.
Mozno to bude aj tym, ze ja s tymi krestnaskymi obrazmi a obrazkami prichadzala do kontaktu hlavne cez starych rodicov na dedine, ktori chodievali do kostola a velmi som ich v laske nemala, takze si to spajam i s tymto faktom. Vo vseobecnosti mi z toho ide ista davka pokory spojenej s bezmocnostou a odovzdanosti sa osudu, co mi je do istej miery blizke, avsak ta fyzicka bolest v podobe ran mi brani vzit sa s tym trosku viac a zahlbit do toho.

Ano, libive su asi najskro krajinky...pacia sa mi viac na obrazkoch a obrazoch, nez realne, kde tu krasu velmi nevnimam, no nemusia len krajinky, ale to je asi tazko takto vo vseobecnsoti, kedze sa do toho pravdupovediac ani nevyznam.

lLily: pokud má být uměním uměním, musí tam být to estetično, a musíš to cítit, i z těch temnějších motivů. Ovšem já absolutně neuznávám nějakou zvrácenost, hnus, výplody nějakých šílenců a zvrácených lidí. Nic slizkého a nechutného. Na některých těch klasických dílech je krása, v kontrastu s utrpením, takovým příkladem je "Utrpení sv. Šebestiána", kde mučednickou smrtí umírá krásný mladý muž-římský voják. Nebo ukřižování Ježíše Krista, Pieta apod. Toto mě už od dětství fascinovalo, ovšem nikoliv jako nějaká posedlost tou smrtí, utrpením, ale prostě to na mě silně působilo, a to mi zůstalo až dodnes. Samozřejmě člověk trochu zhrubl, ale něco měkkého ještě v sobě má.

Jinak ty obrazy těch mistrů jsou alegorické, tudíž bez určitého klíče je nepochopíš.

Ty líbivé obrazy, to jsou většinou díla krajinářů, potom některé portréty, ale ne ty poněkud temnější. Možná se ti budou více líbit ty "New Age" obrazy, více ezoterické. Já si myslím ,že člověk může vyzkoušet všechno, ovšem vím, že bych dokázal i velmi silně zapůsobit, jak na koho, ale dokázal, těch motivů je mnoho.

Tak jo MobyDicku, mas pravdu, ze ked uz sa musim na volaco divat, preferujem, aby to bolo libive, zvlast ak by som ten umelecky predmet mala mat aj doma a denne okolo neho chodila.
Ja som vsak v tomto laik, cize som pozrela len to, co mi ohladom tych spomenutych maliarov vyhodil google, no a nevedela som, na co sa skor sustredit, bo toho bolo vela - trosku mi vadi pozerat na oddlene casti ludskeho tela ci nejak zohyzdene, bo ja som na svoje telo odjakziva precitlivela, no ked je to v takom tom mystickom zmysle a ma to aj pekne farby, oslovi ma to na chvilku, no neviem nakolko. Nasilie ma neoslovovuje, pretoze ja ho povazujem v zivote ako takom skor za obcasnu nevyhnutnost, nez za nieco, v com by som hladala oslovenie ci potechu alebo hlbsi zmysel.

lLily: nedám ti teď nějaké konkrétní obrazy, a myslím, že některé by jsi ani vidět nechtěla, rozhodně asi mají daleko do těch, jež maluje autorka na kterou jsi mi dala odkaz v souvislosti s tímto příspěvkem. Já mám rád všemožné obrazy, i ty temnější, ale důležité je, že to musí být umělec, skutečný mistr. A velké umění má počátek ve starověku, dále to jde přes středověk, renesanci, baroko, klasicismus, romantismus až do moderny, později se to začíná prudce měnit. Nevím jestli tě budou zrovna fascinovat obrazy od těchto autorů (Hieronymus Bosch, Pieter Brueghel, Hans Memling, Dieric Bouts apod.) mě osobně fascinují mnohé náboženské a křesťanské, i mýtické motivy, motivy pekla, apokalypsy a ráje.Nevím jak na tebe působí surrealismus? V umění není jen krása, tam je i ten kontrast a někdy i ošklivost, musí to harmonizovat. Jaká asi myslíš že by se hodila hudba k těmto obrazům? Spíše zádumčivější, temnější, už ty obrazy jsou temné a motivy rovněž. Jinak právě ty různé motivy především z Nového zákona, ale i jiné křesťanské motivy mě fascinovaly už v dětství.

Kniha je kniha a většinou ji film nepřekoná, někdy je však film paradoxně lepší.

Co se týče mimozemšťanů, to téma, mi už přijde dnes nudné, jsou zajímavější věci, já spíše v minulosti přemýšlel o vzniku života. A o mnoha fenoménech týkajících se samotného vesmíru.

MobyDicku, tak len tak pre zaujimavost mi napis aky obraz si mam pozriet a aka hudba ci skladba by sa k nemu hodila, ked sa nan budem divat, aby sa posobenie obrazu umocnilo. Mozno nic specifickeho neuvidim ani nepocitim, ale tak ktovie....budem mat aspon aku-taku predstavu. Mne to pride ako vcelku zaujimava myslienka.
Mne to s tymi mimozemstanmi nepride ako vec viry, nakolko koluju svetom aj fotky ich akoze podobizne, takze ked by to niekto presetril, mohlo by sa to brat za hotovu vec...ibaze i v dokumente o mimozemstanoch sa hovorilo, ze sa to nikdy nepotvrdilo...ale mozno som nevidela ten spravny-dokazovy dokument. Boha nikto neodfotil a pritom je tolko dokazov, ze existuje, ale mozno mi je taka viera blizsia, nez v mimozemstanov, ktori sa dostali na nasu platenu.
No jo, na to si stazuje mnoho ludi...ze po precitani knizky nemali z filmu az tak silny zazitok - vo filme sa ten dej aj oseka do urcitej miery, ale nakolko ja asi tak prvych 16 rokov svojho zivota skoro vobec knizky necitala, prirodzene ma to taha skor k filmom.

lLily: Nemyslím jen film, to je samozřejmě už určité moderní vizuální umění, mám na mysli když sleduješ určité obrazy a pustíš si k tomu nějakou hudbu, která se k nim hodí, je to silnější.

Jsou důkazy o životě mnoha organismů, které ti přijdou na první pohled zvláštní a i dnes existují takové "živé fosilie" např. Latimérie podivná, Ostrorep americký, Bahník, apod. Jinak máme fosilie. S těmi mimozemšťany to je věcí víry, či nějaké statistiky, pravděpodobnosti, tomu můžeš věřit, či nemusíš, ale mimozemská inteligence, anebo primitivní život tam někde ve vesmíru, to je otázka, je to jako věc víry v něco.

Já jsme kreslil podle předlohy, ovšem časem do té hlavy dostaneš. Nemyslím si, že bych nutně potřeboval realistickou kresbu-malbu, ale nemůže to být vysloveně styl, jakým maloval Gogh, jeho obrazy vyjadřují něco jiného, než chci já. Je to zajímavé, on, s takovými problémy a tolik barev, možná právě proto.

Fantazii mám skvělou, takže když čtu, vše si sám představuji a naopak film ti ji bere. Film má v sobě tu sílu, kterou jsem popsal, kromě herců je to hudba a celkový obraz. Balet nemám v oblibě, ale napsal jsem, že v pohádkách jsem ho dost v dětství měl, takže jsem si zvykl, leč nedívám se na něj. Ale třeba Prokofjev a jeho Rome a Julie, ta známá hudební pasáž, proč ne.

Popravde MobyDicku neviem ako posobi obraz umocneny hudbou....mozno v nom clovek zacne vnimat akoby nejaky pribeh? Ja si zvacsa vzdy pri pocuvani hudby nieco predstavujem, asi som na to zvyknuta z videoklipov, bo ked hudbu sprevadza nejaky dej, pride mi to zmysluplnejsie.
Pre mna je az neuveritelne, ze tu predtym zili aj dinosaury a tak...v iktorych vecich som fatk jak neveriaci Tomas, hoci som schopna uverit v abstrakciu, ktora mi dava zmysel. Ja sa dejinam moc nevenovala, tak je to i tym...z podobneho dovodu neverim ani v mimozemstanov, bo nieviem nakolko tie snimky ich podobizne boli ozaj autenticke respektive skamuflovane a naraficene verejnosti.
Inak mi pride dost posobive a cenne, ked ktosi dokaze namalovat nieco ci niekoho tak pekne akoby to bolo zachytene fotakom ci aspon v tak jasnych rozoznatelnych obrysoch. Ja by bez predlohy nedokazala nakreslit ani kona ci jeho nohu, volajak mi k tomu chyba ta spravna predstavivost, bo ja sa vzdy drzala detailov bez ktorych by to stratilo spravny tvar a celkovu podobizen. Jediny obrazok, ktory som mala ako-tak v hlave som kreslila uz od skolky a to slniecko, oblaciky, rodinny dom starych rodicov a studnu pri dome. Inak som nevedela kreslit nejak nic ineho, len ak cosi obkreslovat alebo odkreslovat od spolusediaceho. Gogh kreslil tak farebne, skoro rozpravkovo. No ano, ja sa vzdy snazila zachytit hlavne realitu, bo to bolo jedine, co som pred sebou videla...obrazy maju taku inu atmosferu, optimistickejsiu ci ponurejsiu od reality.
No to i ja mam radsej filmy, bo tam si nemusim privelmi lamat hlavu nad predstavivostou jak pri knihe a ta atmosfera je tam viacmenej jasna. Coze, dobre citam, ze tam pises, ze mas vztah k baletu? To ako sa nan rad divas alebo si aj skusal?
So mnou alkohol toho vela nanarobi, iba zvyrazni urcite moje tendencie, cize sa viac smejem jak zmyslov zbavena, pricom si vsetko zaroven uvedomujem, cize nikdy sa mi nestalo, ze by som mala opicu ci okno a to som skusala popit toho hodne. Tak ci tak, ked je ho viac, v konecnom dosledku ma skor uspava, bo mam chut si lahnut a spat. Ale sama ho nevyhladavam a ani mi nechyba, a to som sa tak riadnejsie nenapila mozno uz dobrych 5 rokov ak nie viac. Vo svojej podstate mi vsak nikdy nechutil, az na likery, ale alkoholovu vo vseobecnosti chut neoblubujem, bo proste mi samo o sebe velmi nechutia napoje, ktore su do istej miery stiplave, matove ci chutia tak dezifenkcne a to je skoro vsetok alkohol....len pri sladkych likeroch to az tak velmi necitit, cize tie su asi najlahodnejsie z toho vsetkeho.

lLily: ano, ten proces sebevyjádření se, skrze obraz, on je velmi působivý, i když nejvíce působivá je hudba, ale obrazy v kombinaci s hudbou, víš jak silně to působí?

Zajímal jsem se už asi od první třídy základní školy o paleontologii, takže spíše zvířata, ne lidi, a knihy s ilustracemi Zdeňka Buriana stále mám. Mě zajímala především fauna (zvířata) celého pravěku, od prvohor, až po čtvrtohory, nebyl jsem posedlý jen dinosaury, ale je pravda, že na kresbách mám především plazy. Takže v té době, jsem kreslil podle vzoru, ale mám to víceméně v hlavě, a myslí, že bych to dokázal i dnes, myslím, že na těch 13-15 let to není špatné, co jsem tenkrát vyprodukoval.

Pod pojmem realistická kresba-malba mám na mysli styl, podle kterého se snažíš trochu více zachytit realitu, prostě to nejsou čmáranice, patlanice, ale nechci, aby to byla fotka, takto to nemyslím, prostě Goghovy malby už nejsou s detaily, doba už byla jiná. A jak píše, jde o to zachytit ale ne realitu, ale to co je ve mně, tedy jak určitou realitu vidím já, i když to není realita, to je metafora reality, takže musí silně zapůsobit. Surrealismus je zmatený, to bych sice dokázal, ale já si chci více hrát se symbolikou, používat rozum, ne jen tak něco plácat na papír, či plátno. Možná by mi šla i hlína. Jenž toto jsou představy, nejraději bych dělal film, to už jsem asi velký snílek, ale alespoň scénáře.

Na začátku člověk začne tužkou, přidá se úhel, rudka, a potom barvy. Dnes dělají mnozí grafici i jiné techniky a rovněž využívají počítač.

Má hodně výkonné plíce, zpíval jsem, takže na dost dlouho zadržím dech, dechové nástroje mi nedělali problém, na trubku bych i po mnoha letech vydal tony, protože tam se tón tvoří jinak, než na saxofon, ten mi přišel tak složitý, že než jsem vydal první tón, trvalo to, proč? Protože jsem byl zvyklý na jinou tvorbu tónu-trubka, to je nátrubek, saxofon, to je třtinový plátek. Ale dnes už bych chtěl jen klávesové nástroje, a potom, si klidně mohu pořídit jen tak pro radost další desítky nástrojů. V dětství jsem byl nástroj úplně posedlý, mám to v sobě.

Nemyslel jsem skládání přes program, to ne, já myslel programy, které simulují-napodobují nějaké hudební nástroje, a prostě se to napojí na nějaké klávesy (el.piáno, keyboard, syntetizátor apod.) a takto můžeš mít chrámové varhany se všemi rejstříky doma. Toto jsem myslel.

Já noty ani nepotřebuji ,vše si zapamatuji, ale noty slouží jako jazyk pro ty, kteří skladbu následně hrají, ovšem i to se dnes dá vyřešit, prostě ty elektronické nástroje mají "paměť", ale i tak, noty zase nejsou nic těžkého a ona znalost harmonie a skladby se hodí.

Nepíšu na papír, jen v hlavě, a to nejsou texty, nýbrž obrazy, takže spíše tak scénář pro film. Pro mě je film silnější než kniha, protože je to text, obraz i hudba v jednom. Jinak vztah k tanci nemám a to platilo o k baletu, i když v pohádkách, na které jsem se kdysi díval, byl stále nějaký tanec, balet, i v opeře někdy je, i kdy žne často, tam mi to nevadí. Diskotéky, spíše jsem si tam připadal nějak do počtu a ani mě to nebavilo, povrchnost a já chtěl více diskutovat, možná jsem tu a tam po někom pokukoval, ale spíše se divím, že to někoho drží i v pokročilém věku. Ale vím, co dokáže alkohol, potom jsem až moc komunikativní a otevřený, takže kdoví, ale tanečně nadaný asi nijak nejsem, a ani mi to nevadí.