Může člověk poznat absolutní pravdu?

Skúsim definovať pravdu:

pravda je logický stav, buď je niečo v súlade s realitou = je to pravda, alebo nie je v súlade s realitou = nie je to pravda. Takže môže mať len dva stavy, niečo ako vypínač na svetlo.

Krása a pravda nemajú nič spoločné. Krása je objekt skúmania, pravda je logický stav. A to platí aj pre všetky ostané veci čo si písal.

Ty samozrejme môžeš pravdu definovať úplne inak, ale mal by si si asi vymyslieť aj iný názov, aby sa nám to tu neplietlo a neskončili sme na psychiatrii.

zdravý, jak to, že není definovaná, vždyť jsem uvedl problémy kterých se to týká, přece nebudu uvádět každý zvlášť.

Já přece neřeším problém justiční pravdy

Když prohlásím o někom, že je krásný nebo krásná, je to pravda?Existuje ideál krásy, symetrie, ale to neznamená, že dotyčná či dotyčný se budou líbit všem.Ale určitě se shodneme na tom co není krásné, co je ošklivé, opět už jsem o tom psal.

adr1a., nepíšu, protože je právě vymýšlím a navíc mě Češi ani moc nezajímají, proč to už jsem napsal.

Filip TT : Čo mu má pomôcť, keď si ani nevie definovať čo je pravda? Diskutuje o veci ktorú nemá definovanú.

Dick. Pises vsetky tieto svoje temy aj na daky cesky portal?)

Filip TT, poznávání nejenom rozumem, ale i smysly a navíc ta otázka by mohla být velmi široká.Ano, vlastně nekonečná, protože to může být pravda o čemkoliv co mě nebo někoho jiného napadne.T ojsem chtěl říci na úvod.

A teď k té matematice, mám doma knihu od anglického teoretické fyzika a astronoma Johna D.Barrowa Pí na nebesích-Pi in the sky.Pojednává o historii, filosofii matematiky o významných matematicích.Jeden z nich, největší logik 20 století Kurt Gődel došel k závěru že vždy budou existovat tvrzení , jejichž pravdivost či nepravdivost nemůže být nikdy prokázána.Krásně je to vidět na příkladu od Bertranda Russela -jeho paradox holiče.Takže i matematika má svá omezení.A navíc pokud člověk zkoumá vesmír a k jeho popisuje potřeba jazyka matematiky, ne vždy ten jazyk matematiky odpovídá realitě.T znamená neplatí, možná platí sám o sobě, ale neodpovídá popisu daného systému.

A navíc existuje spousta věcí, kde matematika nemá vůbec co povědět např. umění a cokoliv co závisí na subjektivním myšlení, třeba estetika, co ta má společného s matematiku.

To znamená, že člověk bude poznávat jen jednotlivé pravdy, ale jsou to pravdy relativní?

Je pravda, že Einstein vysvětloval gravitaci, jako důsledek zakřivení časoprostoru.Newton vůbec nevěděl co je to gravitace, jen popisoval matematicky její důsledky,V době Newtona ještě nedozrál čas k vysvětlení.No ale ani Einsteinova teorie nevysvětlila vše.To znamená úplná pravda chybí.Newton tedy znal pravdu svého problému který řešil a ta pravda znamenala meze poznání jeho doby.Dnes se zase snaží problém řešit pomocí jiných nástrojů a jsou přesvědčeni o své pravdě.Ale opět není konec a nebude.Já bych to nenazýval relativismem.Ale problémem neúplnosti zjištění pravdy.Pravda možná je jediná, ale člověk jí nemůže dosáhnout, to by musel být výjimečně osvícen.A navíc pokud existují ty nerozhodnutelné výroky, tak je problém.

Filip zas trepe Pi*****y.....toho nepocuvaj...vsetko je otazka casu...to jeho obmedzene myslenie na dobu pokial neumre mu neumoznuje dalej rozmyslat....ak sa nevyhladime alebo neznicime zem tak o veeelmi dlhy cas budeme vediet vsetko.

zdravý - to mu asi moc nepomohlo

Keď nevieš čo je to pravda, tak mi ťa je ľúto.

Keby si sa opytal:
Může člověk svým rozumem POZNÁVAT absolutní pravdu?
Tak by som odpovedal áno. To je napríklad matematika.

Lenže celú absolútnu pravdu nemožno spoznať, lebo je nekonečná.
Takže odpoveď na otázku:
Může člověk svým rozumem poznať absolutní pravdu?
je nie.

Odpoveď na otázku:
Může člověk svým rozumem poznávat/poznat absolutní pravdu o světě?
je tiež nie, lebo pravda o svete je relatívna - nie je absolútna.