Filip TT, poznávání nejenom rozumem, ale i smysly a navíc ta otázka by mohla být velmi široká.Ano, vlastně nekonečná, protože to může být pravda o čemkoliv co mě nebo někoho jiného napadne.T ojsem chtěl říci na úvod.
A teď k té matematice, mám doma knihu od anglického teoretické fyzika a astronoma Johna D.Barrowa Pí na nebesích-Pi in the sky.Pojednává o historii, filosofii matematiky o významných matematicích.Jeden z nich, největší logik 20 století Kurt Gődel došel k závěru že vždy budou existovat tvrzení , jejichž pravdivost či nepravdivost nemůže být nikdy prokázána.Krásně je to vidět na příkladu od Bertranda Russela -jeho paradox holiče.Takže i matematika má svá omezení.A navíc pokud člověk zkoumá vesmír a k jeho popisuje potřeba jazyka matematiky, ne vždy ten jazyk matematiky odpovídá realitě.T znamená neplatí, možná platí sám o sobě, ale neodpovídá popisu daného systému.
A navíc existuje spousta věcí, kde matematika nemá vůbec co povědět např. umění a cokoliv co závisí na subjektivním myšlení, třeba estetika, co ta má společného s matematiku.
To znamená, že člověk bude poznávat jen jednotlivé pravdy, ale jsou to pravdy relativní?
Je pravda, že Einstein vysvětloval gravitaci, jako důsledek zakřivení časoprostoru.Newton vůbec nevěděl co je to gravitace, jen popisoval matematicky její důsledky,V době Newtona ještě nedozrál čas k vysvětlení.No ale ani Einsteinova teorie nevysvětlila vše.To znamená úplná pravda chybí.Newton tedy znal pravdu svého problému který řešil a ta pravda znamenala meze poznání jeho doby.Dnes se zase snaží problém řešit pomocí jiných nástrojů a jsou přesvědčeni o své pravdě.Ale opět není konec a nebude.Já bych to nenazýval relativismem.Ale problémem neúplnosti zjištění pravdy.Pravda možná je jediná, ale člověk jí nemůže dosáhnout, to by musel být výjimečně osvícen.A navíc pokud existují ty nerozhodnutelné výroky, tak je problém.