Studium Vš nebo raději řemeslo?

lombardo 1981, od Flegra mám Zamrzlou evoluci aneb je to jinak , pane Darwin.

Vo svojich úvahách si sa nikam nepohol a stále prestupuješ na jednom mieste. Čo myslíš, koľko času asi programátor strávi premýšľaním o tom, ako má nová funkcia vyzerať a ako sa správať?
Žijeme v konzume. A ten ovplyvňuje každý aspekt našej spoločnosti. Kultúry nevynímajúc. Treba si uvedomiť, že ani sliepka nehrabe nadarmo.
Kúp si Evolučnú biológiu od Flegra a zistíš, že evolúcia ani zďaleka nie je o prežití najsilnejšieho. A dokonca nie je ani o prežití toho najschopnejšieho. I keď tento pojem je k tomu bližšie.

Když jsem měl ten svůj dotaz, jakou cestou bych se měl vlastně vydat, co si zvolit, tak podvědomě jsem to možná věděl už v dětství.Ale primitivní jednostranně zaměřená škola a Ostravská společnost už formovala dopředu osobnost člověka, by se stal z něho nejlépe dělník pro ostravský průmysl.V lepším případě inženýr, nevidím v tom žádný rozdíl.A vidím to i dnes, jen propagace technik, jen propagace průmyslu, protože oni musí vše přepočítat na penízky a to se v umění, v tom skutečném umění nedá.To byla tragedie E.A.Poa nebo Vincenta van Gogha.Ve skutečnosti se uměním opovrhuje, přestože přináší něco co nemůže chladný rozum(matematika,fyzika.chemie nebo technika)nikdy přinést.Je to jakási náhrada za náboženství.Umění potřebuje fantazii, imaginaci, kterou chladní technici nemají a nikdy neměli.Dokonce si pletou fantazii-snění s představivostí, to jsou dva rozdílné pojmy.Proto začínají mizet skuteční umělci, spisovatelé, malíři, skladatelé, filmaři.Jsou nahrazeni těmi, kteří vyhovují dnešní době, době bez snění a fantazie.O tom jak umírá fantazie o tom je přece Nekonečný příběh Michaela Endeho.Známější je však film, který natočil Wolfgang Petersen v roce 1984.Každý musí jednou dospět, ale bude to za cenu určité ztráty, ztráty fantazie.Ale umění vždy přece bylo i něčím co má reflektovat dobu.Co má působit nejenom na emoce, ale i na rozum.Dílo, bez alegorických prvků mi připadá jako tělo bez duše, jako schránka bez pokladu, jako dort bez krému.Prázdnota.To chtějí lidé dnešní doby.Člověka prázdného, manipulovatelného, nehledajícího, nepochybujícího, člověka ženoucího se někde, člověka technické civilizace, člověka civilizace smrti a materialismu.A daří se jim to dobře.Z filmů mizí dialogy, obrazy jsou nenáročné na techniku, sochy nevypadají jako sochy a hudba už není hudbou, nepromlouvá a nepůsobí na emoce.Vypadá to jako manifest, ale je to jen drobná úvaha.

Kýčera, někteří z čeledi krkavcovitých, předpokládám že právě krkavci se mohou dokonce naučit i mluvit, imitují různé jiné zvuky a hlasy.

Boženu Němcovou samozřejmě znám, její dílo a angažování se v boji za kulturu a jazyk.Její pohádky, které pečlivě sbírala a upravovala znám velmi dobře jak z knih tak ještě z gramofonových desek, které jsem v útlém dětství poslouchal.Sedmero krkavců někdy též Sedmero havranů, to je jedna z nejkrásnějších pohádek vůbec.To je příběh o kletbě, lásce, nenávisti, odříkaní a touze vydržet i velké útrapy sebezapírání.Ale vše je nakonec odměněno dobrem-láskou a zlo, nenávist je krutě potrestáno.

Možná, že můj problém je, že jsem taky propadl pohádkám a velmi jsem se s nimi ztotožňoval.Pravě v nich málokdy existují relativismy, ale spíše absolutní pojmy, buď dobré nebo zlé.Ale, jak jsem psal , jsou výjimky i mezi autory.Tato pohádky je z dílny bratří Grimmů a tam tresty bývají velmi kruté.Ale víš kterou pohádku mám nejraději, trochu jsem to už naznačoval ve svých příspěvcích?Možná , že to vytipuješ správně.Ten příběh, je totiž o všem tom co tady píšu ve svých příspěvcích.Je to také velice silně emocionální a alegorický příběh, že to ani není pohádka.

Sedmero krkavců (film, 1993) jinak tato verze se mi velmi líbila.Navíc Petr Hapka byl mistrem pohádkových melodií.Jen dodám, že dosazování slovenských hereček do hlavních rolí nejenom princezen považuji za přirozené a to je nejenom v této pohádce(tady je to Mária Podhradská), protože jsou velmi krásné.

Perraulta jsem měl také velmi rád, bajky rovněž

Krkavec je aj verný, stály... U vás ohrozený druh, zákonom chránený. Kedysi dávno som mala svojho krkavčeka... : ) V znaku ostrova Man je jedeným z vtákov práve krkavec. Spolu s havranom ho možno nájsť aj v našich literatúrach. Báseň Havrany - Vladimír Roy, rozprávky : Pavol Dobšinský - Traja zhavranelí bratia, Božena Němcová - Sedmoro krkavců... Určite vieš, že táto skvelá spisovateľka žila aj v Tvojom kraji, takže sa máš kým inšpirovať.

Vlky sú na Slovensku chránené, s výnimkou zimy. A bohato zastúpené v literatúre. Rudyard Kipling - Kniha džunglí, rozprávky P. Dobšinského - Starý Bodrík a vlk, O vlku, čo si dal šiť boty, Vlkodlak, Kozičky (Tri prasiatka)...
Ale aj Červená čiapočka bratov Grimmovcov, Ch. Perraulta...
Aj bájky - Ezop (Vlk a pes), Jean de La Fontaine (Líška, vlk a kôň), I. A. Krylov (Vlk a jahniatko), minibájky Karla Čapka (Vlk, Vlk a koza)...
Už som počula o ľuďoch, mysliacich si o sebe, že sú zvieraťom. : ) O tomto sa dá písať nekonečne dlho. Nakoniec každé zviera tak ako človek má dobré i zlé vlastnosti. Záleží, kt. z nich chcem zdôrazniť, prečo a za akým účelom si vyberám práve tie, kt. si vyberám, čo nimi chcem dosiahnuť a kde ich chcem použiť. Aj v tom, že dané zviera je pre jeden národ kladným a pre druhý záporným, je obsiahnutá dualita.

Kýčera, krkavci jsou krásní ptáci, několik jsem jich viděl při letu, ale je to hlavně jejich charakteristický zvuk který vydávají a velikost , která je odlišuje od havranů, prozrazuje jejich přítomnost.A jsou samotářští ptáci.Havrani se často pohybují ve společnosti o maličko menších kavek.Všichni tři paří do čeledi krkavcovitých a jsou to velmi inteligentní a obratní ptáci.Takový pták neskončí pod koly aut, či tramvaje, jsou velmi všímaví a nebojí se.Mají velké hlavy a mohutné zobáky a výrazné oči.Už jejich zabarvení peří v případně kavky je více šeď, ale havran a krkavec krásná lesklá čerň, umělecky využitelná jako symbol zla, temnoty, podsvětí, pekla a také zimy jako ročního období a tedy i smrti..Čarodějové se často proměňují v havrany a krkavce.Velkou úlohu hrají u keltů v jejich mýtech.

Pokud jde o vlky platí to co jsi napsala.Když se v člověku probudí vlk a jeho síla, zuřivost tak zvaně zvlčí, to je taky námětem mnoha legend, mýtů.Divoký vlk z Gubbia, který obtěžoval obyvatelé tohoto města, byl podle legendy zkrocen sv Františkem z Assisi (Francesco Bernardone, křehkým,ale duchovně silným člověkem).Remus a Romulus, jsou podle pověsti odkojeni vlčicí.Obrovský vlk Fenrir zabije germánského vládce bohů Ódina.Arkadský král Lykáón je Diem proměněn ve vlka.Vlkodlak symbol proměny člověka ve vlka, či napůl vlk napůl člověk, existuje stará středověká pověst o bisclaveretovi v němž se mladý rytíř, kvůli kletbě jednou za čas při úplňku měsíce mění ve vlka.Příběh z Francie 18 stol. o tajemné a hrozivé Gévaudanské bestii a tajemném vlčím vůdci Antoine Chastelovi.Vlk má tedy podle různých kultur buď nebezpečnou ďábelskou, povahu nebo je naopak mírumilovný a pomocný člověku jako např vlk z Malzeville.Existuje i nemoc lykantropie vlčí šílenství způsobené hladem.Případně nadměrně ochlupení jedinci, taková nemoc skutečně existuje, ale s lykantropií to nemá nic společného,Ti lidé jsou naopak milé povahy.V západní Evropě je vlk vzácné zvíře a to z důvodů o kterých jsem psal.Jelikož mu byli přisuzovány mnohdy zlé vlastnosti a v zimních období se stával pro obyvatelé nebezpečný pořádaly se na něj hony.Vlk je jedno z nejtajemnějších, ale i nejkrásnějších zvířat, ale je to šelma.Vyšlechtěním vlka vznikly psí plemena.Např Irský vlkodav, veliký pro člověka mírumilovný pes, ale ne pro vlka.

Osobnost E.A.Poa, to by bylo na dlouhou kapitolu.Ano, osobnost plná protikladů stejně jako jeho dílo.Zneuznaný novátor a všestranná osobnost.Je to světový autor, protože je tak jiný než ostatní autoři je přitažlivý pro celý svět.I jeho hrdinové, buď samotářští géniové, kteří rozlousknou kdejaký problém v detektivním příběhu(Vraždy v ulici Morgue), při hledání pokladu(Zlatý brouk).Hrdinové mstící se za křivdy spáchané na nich(Skokan, Sud vína amontilladského).Jedinci na pokraji šílenosti, kteří se dopustí nejtěžšího zločinu( Černý kocour, Zrádné srdce).Nebo jedinci nachazející se v nějaké symbolické propasti vlastní duše, prázdnoty, temnoty(Jáma a kyvadlo, Pád do Maelströmu).Ano, právě proto, že žil v tak těžké době, že měl takovou osobnost, vytvořil takové dílo.Moderní detektivka či horor, ale i básně, to je Poe.

Kýčera, díky za podporu.Možná že bych byl, vyrovnanější kdybych nežil tam, kde žiji.S tím růstem a rozvojem máš pravdu, proto musím nutně opustit místo, kde jsem se narodil a kde žiji do teď.To místo nenávidím.V dětství jsem to až tak nepociťoval, ale teď už to vygradovalo.Volnost a svoboda, to je ideál, ale alespoň relativní volnost, tady jsem ji nikdy neměl.Těm lidem kteří tady žijí, těm stačí tak málo, Ostravaci jsou strašně jednoduší a nekůlturní a vůbec Češi, to není pomluva, to je fakt.Existují výjimky, ale těch je málo.A přiitom, je to tak důležité pro život člověka, alespoň pro mě.Město průmyslu, ale už upadajícího, vždyť odsud rok co rok odjíždí nemálo lidí a už se vracet nebudou.Někdo to má tady rád, já ne.Jsou zde sice místa, kde se dá vyjít do přírody, ale návrat z ní, to znamená návrat do šeďe.No dnes už to není ta šeď jako v minulosti, ale já jí stále vidím.

Uhodla jsi správně, kde žiji a téměř správně můj věk.Já sice rád dělám i v noci, ale to neznamená, že nevstanu i brzy.E.A.Poe, popisuje často temné místnosti a vůbec temnotu, ale já slunce potřebuji.V noci se dobře pracuje už jenom proto, že je větší klid.Ale mi to v noci myslí stejně jako ve dne.Dnes ale píšu v jinou hodinu.

Slovensko, to jsou pro mě vzpomínky na dětství, především Jižní Slovensko a Tatry.Pamatuji se když jsme byli někde v okolí Piešťan, jak jsem chtěl velmi vidět zříceninu Čachtického hradu, která byla nedaleko.Čachtická paní, Álžběta Báthory, ta pověst o ní, mě velmi zaujala,už tenkrát jako dítě..Samozřejmě, že historie může být zcela jiná, ale román Joža Nižňanského stále mám a jednou za čas si ho přečtu, byť ten příběh neodpovídá zcela skutečnosti.Jakubiskovu verzi jsem neviděl a ani mne nezaujala upoutávka.Už jen tím, koho obsadil do hlavních rolí.V takovém filmu mi zcela chybí slovenské a maďarské typy herců.Takže tajemné Slovensko se starými hrady, kopcovitou a hornatou krajinou, ale i nížiny jihu Slovenska s úrodnou půdou, to mě zaujalo.

Asi víš, že do Ostravy odjelo dost obyvatel ze Slovenska za prací a to už po válce, ale dnes to žádní Slováci nejsou.Ani neví čím jsou a je jim to jedno.Takový Bruntál, Karviná to je totéž.

Slovenština se mi líbí jako jazyk, je opravdu měkká, velmi příjemná na poslech i při čtení a nedělá mi žádné problémy.Já tady hlavně vidím vztah Čechů a Slováků, dvě odlišné mentality.Už obyvatelé České republiky se liší kraj od kraje, ale to určitě i na Slovensku.Mnoho Slováků a Čechů odjíždí za prací na západ a zřejmě už se vracet nebudou, ale to chápu, někdo může být ve stejné situaci jako já, nebo ho prostě baví cestovat a nebo chce být něčím jiným.Dnes mnozí ani nechtějí slyšet o nějakém vlastenectví, hned je to pro ně něco jako nacionalismus.Ale čas ukáže.

Na mě hudba vždy působila neskutečně silně, už zcela od raného dětství.Lidové písně, záleží jaké, ty hlubší a brzy i klasika.Ale prošel jsem i zájmem o jazz.Ale teď mi zůstala převážně ta vážná.Opera mě zaujala, protože mě zaujal lidský hlas a už od dětství jsem rád zpíval.Učil jsem se hrát na dechové nástroje, ale myslím že základní nástroj je klavír.Nástroj který zcela obdivuji jsou varhany, jejich mohutný zvuk.Ty nahradí celý orchestr.Já už ve své hlavě nosím tolik hudby, že se divím, že se mi z toho zcela nezamotala hlava.Ale jsem rád, že jsem to poznal.Ještě ti uvedu svého nejoblíbenějšího filmového skladatele.No on je to největší filmový skladatel, Ital Ennio Morricone, určitě ho znáš.Ten počet jeho titulů je ohromný.Dostal Oskara za celoživotní, odmítl život v Americe.

Snad ty "skály nakonec zlomím"ano, je to jen na mně.

Slovania - jedinečný národ na Zemi, pretože náš názov má jeden zo základov v slove "slovo".
Sloveni - Slováci, zaujímame významne postavenie ako národ. Podľa najnovších štúdií patríme medzi najstaršie národy v Európe vôbec.

Krkavci, vlky - nádherné zveri. Spája ich inteligencia, mytológia... Vlčí zákon - spravodlivý zákon. Ako prví idú starí a chorí vlci, udávajú tempo celej svorky. Za nimi niekoľko silných, v strede ostatní členovia a na konci alfa vlk. Všetci si navzájom sledujú a pomáhajú si. Horšie je, ak sa ten vlk prebudí v človeku samom.

E. A. Poe, jeho život a dielo potvrdili, že podmienky síce ovplyvňujú, ale neurčujú umeleckú tvorbu. Skôr sa stal svetovým než americkým spisovateľom. Opradený záhadami, charakterizovaný ako protikladná osobnosť.
" V dejinách literatúry je len málo spisovateľov, ktorí by vďačili za tak veľa minulosti a ktorí by zároveň ovplyvnili, vďaka vlastnej originalite, také spektrum nasledovníkov."
R. C. Churchill

Dick, dostal si ma. Ovládaš snáď aj umenie telepatie, že si mi začal vysvetľovať slovo témbr? : )

Keď som na začiatku o Tebe premýšľala, tipovala som Ti 35, umiestnila Ťa na sever, k česko - poľsko - slovenským hraniciam, na Ostravsko. Nenapísala som Ti všetko, v poznámkach som však mala aj hudbu. Ale tá opera ma prekvapila.

Takže Ty si nočná sova, ja ranné vtáča. Spánok potrebujem k svojmu životu ako soľ.

Som Slovenka a som hrdá na to. Hrdá na Slovensko, jeho kultúru, svoju mäkkučkú ľúbozvučnú materinskú reč, ľudí... Viem sa tešiť z každého úspechu a mám hlboko zapustené korene. Párkrát do roka musím na miesta, kde som vyrastala, nadýchať sa vzduchu, nasýtiť zrak, naplniť srdce, pohladiť dušu. A vo svojom rodokmeni mám len Slovákov. Naozaj.

Hudba. Tá doslova čaruje s emóciami človeka. Pohládza, rozplače, uvoľní, upokojí, povzbudí, vyburcuje, privádza do nirvány... Dá sa počúvať aj pri dennodenných činnostiach. Sú však skladby, kt. v človeku vyvolávajú také silné emócie, že nie je schopný akéhokoľvek pohybu. Dokáže len sedieť so zavretými očami, unášajúc sa jej krásnymi tónmi.

Nie, nie si povýšenecký. Vôbec nie. V tých príspevkov, kt. som čítala, som nenašla žiadnu negatívnu črtu. Pôsobíš dojmom vyrovnaného, trpezlivého človeka, kt. vie čo chce. Máš bohaté vedomosti, nielen z umenia. Akoby si bol z iného sveta, z inej doby a len náhodou si sa ocitol medzi nami. Potrebuješ rásť, ďalej sa rozvíjať, inšpirujúce prostredie a nových ľudí. Ľudí, od kt. sa budeš učiť, kt. Ťa dokážu pozdvihnuť vyššie, posúvať ďalej... K svojmu životu potrebuješ nutne voľnosť, slobodu...Vidím to tak, že dokážeš lámať aj skaly, ak sa tak rozhodneš Ty sám.

Kýčera, v rámci hlasů jsou veliké rozdíly:hlasová hloubka-poloha, zabarvení-témbr, hlas může být kovový-lesklý(vzácnější typy dramatických hlasů), nebo jemné sametové(lyrické hlasy).Každý má své kouzlo.Ženy dokážou s hlasem mnohem více, mají větší rozsah, dynamiku, jejich hlasy jsou pohyblivější a osobnost ženy je jiná než osobnost muže.Takže i jejich vystoupení bývá více citové, emocionálnější atd.Já mám rád nevšední hlasy, takové jsem uvedl v seznamu.To jsou velké hlasy, silné a většinou to byli i znamenití herci.

Co se týče pochval na Slovensko a Slováky, je to i tím, že mi přijdou více slovanští než Češi a to pravda je.Slováci, Poláci to je velmi podobné.Ale na Slovensku žije i maďarská menšina, Rusíni, potomci Srbů atd.Z jedné poloviny u mě je ta část maďarská, slovenská asi i srbská.Z druhé mám blízko i Polsku i Rumunsku a zbytek je Slezsko a Češi.Češi to je i německý(germánský vliv, keltský i slovanský).Dnes už o nějaké čistotě lze mluvit jen stěží, zůstala však kultura, jazyk i ten se vyvíjel.Já žiji na území, kde je dost potomků Slováků.Ale ta mentalita už je jiná.Čech, to ani není vlastenec a pokud je tak ho nazvou nacionalista.Takže mnoho autorů z minulosti a politických vůdců z národního obrození by dnes byli nazváni nacionalisté.

Já mám o tom příspěvek, každý na to může mít jiný názor.A jde to vidět i na těch internetových diskuzích.Češi bývají více suší, méně citliví, ale vím že je to individuální.Slováci i v politice to jde vidět jsou silnější, temperamentnější a studenti ze Slovenska v Čr bývají i úspěšnější.A jsou ještě další věci které bych mohl psát.Někomu se zase na Slovensku nelíbí a jde tady, nebo jinde do světa.

Tak nerovnováha u mně je o tom není pochyb, ale to byla asi vždy.Já už to nedusím v sobě, občas se to musí uvolnit.Jako přetlakový hrnec, je třeba upustit trochu páry, ale stojí to zato.

Samozřejmě, že mi bude život takové lidi stavět do cesty, ale já si je k tělu nepřipustím.Tady jsou součástí mého života, protože s nimi žiji.Ti lidé jsou tady prostě frustrovaní.Ani si to nepřiznají.Pokud to odstřihnutí od nich je v dané chvíli možné.Možná že mi vadí, že jsou navíc tak hloupí.Možná jsem pro ně povýšený?

Já si budu potřebovat dalekou cizinu.Nejvíce mě zlobí, že ten lidský vývoj, je tak pomalý.Lidé dělají stále stejné chyby.Jsou stále stejní v těch negativech.Ještě, že existuje i to lepší na člověku.Snad mám oči otevřené.Možná, že v těch mých myšlenkách už začíná být chaos.