Bisexualita, homosexualita-můj problém

pre teba dick
www.youtube.com

Moby dick
je pekné čo tu všetko píšeš, už aj nejaká kniha by sa z tvojích príspevkov dala napísat.
Duša Homosexuála .
Určite by bol o ňu záujem aj stými príspevkami iných.
Neuvažoval si o tom ? Veď ľudí s takými problémami je asi 5 %, možno by potrebovali tvoje názory si porovnať s Tebou .
Ešte tak aj nejake ženské vyliatie duše by sa žišlo prečítať a porovnať mužov a ženy s ich orientáciou. Neskúsiš napísať nejakú knihu ?
Tie dlhé príspevky nič neriešia, treba krátko a stručne k veci.

abcde12: Na základě čeho soudíš, že si lidé zažnou více pomáhat? Znakem kolapsů ke právě o to větší sobeckost, a hnaní se jen za svým. Možná rozhodne sama planeta, a lidi budou přinuceni dělat věci, které dříve nemuseli dělat, možná si více uvědomí.

lLily: stav smíření vlastně nemůže nastat v průběhu života snad každého člověka, to si tak jen možná někteří přejeme, smíření nastane až na konci života. Já to spíše píši jako jakýsi podnět na uklidnění své poněkud neklidné povahy, ale je to můj osud. Opravdu jen jednu věc velmi těžce nesu, a to že jsem se dříve nezaměřil pořádně na těch pár věcí, nešel za nimi a ty ostatní nechal být-to byla jen lákadla.

Víš, mě filmy vlastně až tak moc neoslovují, spíše mám vlastní nápady a scénáře na filmy, těch pár věcí, které jsem v životě viděl a které mě oslovili, těch je skutečně velmi málo. Pro mě je to jasné, od lidí nemohu očekávat vše, ale nesouhlasím s autorkou na kterou jsi mi dala odkaz, ona tam hovoří o tom, že lidé nejsou povinni cokoliv pro tebe dělat, já si myslím, že naopak, toto by mělo být jakési nesobecké poselství o smyslu lidského života, "dělat pro druhé více, než pro sebe". To, že to mnohdy nefunguje ani v rámci našich rodin, to je nemoc společnosti, a to, že nemáme rádi druhé (takových lidí mám ve svém okolí mnoho), je opět jakýsi stav, který nazývám-"nemocná společnost". Ovšem k tomu se musí vychovávat, k nesobeckosti, a ne se bát, požádat si o pomoc-je to hrdost, ale takový člověk díky ni mnohdy končí. Vlastně pokud bych někdy něco tvořil, tak zajímá mě jak mysteriózní žánr, ani ne tak úplně fantasy, a potom i reálné příběhy, ale asi ne to, co se běžně točí. Myslím, že bychom měli každý zažít více rozvíjet sebe sama, a bohužel, celá doba nasvědčuje tomu, že mnozí místo toho čekáme na nějakou zkázu-apokalypsu, nebo jsme pasivní, či naopak jdeme přes mrtvoly, lidé jsou prostě nihilisté. Nemoc západní civilizace je dosebezahleděnost.

Je toho dost co mě brzdí, to vše co jsi psala, a navíc, je to i věc zvyku a určitého věku, ale možná že to stejně udělám. Ale nejde to hned, navíc mám obavu, že ty zlaté časy už jsou pryč, teď jsou v podstatě volné hranice, každý může odjet, ale ty podmínky jsou vlastně horší a představa život někde na ubytovnách a v podnájmech, myslíš, že je to tak skvělé? Někdy může jít doslova o život. Aby se mi nestala nemilá věc, že se budu velmi brzy vracet, a navíc se podívej, co se děje v Evropě, to už není co bývalo a USA taktéž.

Já o úpadku mluvím často, můžeš to nazvat jakkoliv, jsou to každopádně změny a pokud budou určité věci ustupovat, a nebudou li nahrazeny něčím hodnotným, může nastat i kolaps. Absolutní svoboda je nemožná, protože někteří by šli tak daleko, že by ji dokonale zneužili.

Stávajú sa aj pozitívne veci, ktoré nenasvedčujú na nejakú apokalypsu. To nás prinúti trochu zmeniť naše postoje. Isto viete, na čo narážam. Tí, ktorí chceli odísť, podľa mňa ani neodídu. Tiež si myslím, že ľudia si začnú viac pomáhať a celkovo bude lepšie. Bude viac peňazí, a tak ďalej. A ani som toho nemusel veľa popísať:-)

MobyDicku a takto sa ti to najskor bude vracat stale....ved este pred polrokom to jest na konci minuleho roku si tvrdil to iste co teraz, na chvilu si sa s tym chcel zmierit ci mozno aj zmieril, presvedcil sam seba, ze uz sa rozhodnut nemusis....vtedy som ti poslala tuto pesnicku, no tak ti ju posielam znova : www.youtube.com
Preto mam najradsej pribehy na zakalde sktuocnsoti, lebo nech uz su natocene akokolvek, nechybaju tam tie klucove informacie a pdla nich aj vidis ako zivot funguje, ci fungovat moze. Nazatial som s filami skoncial i ja, hoci som si ich postahovalal strasnu kopu a ja si ich stazhujem vzdy take, ktore suvisia s mojou zivot. situaciou a prezivanim - su to take moje terapeuticke pomocky a odhalovaci moznej buducnosti, preto nie je vobec nahoda aky film si vyberas a ake posolstvo a odpvoede v nom nachadzas, moze to pomoct spojit sa s vojou pravou podstatou, tak ako aj na chvilu zaviat do rise snov. Premyslam, ci ma nenapadne nejaky film o odchode, cloveku podobnom tebe, ale ty toho vlemi vlea zamlcujes, takze tazko povedat. Momentalne ma napadol jeden, v ktorom dievca slo do sveta za pracou, pricom v domovine zanechala svojho snubenca, ale napokon sa k nemu vratila spat domov a mozno to ani domovina nebola, ale nejaka cudzina. Neviem ake vztahy ta drzia tam, kde si, no ak by si si tam zalozil aj rodinu napriek tomu vsetkemu - ze si bisexual zamerany viac na muzov a s tuzbou opustit krajinu, tak sa ti bude odchadzat asi uz ovela tazsie, no ktovie, mozno by si odcestoval s celou svojou rodinou - manzelkou a detmi, hm. Clovek skratka nikdy nevie co ho caka, ale na koho ci co cakas ty? Ozaj ta brzdia rodinne vztahy a absencia penazi a skusenosti, ktore si predtym musis zarobit a nadobudnut? Asi su to uz len take recnicke otazky zo zotrvacnsoti, ktore si mozno kladies aj ty, ale ine k tomu povedat zatial neviem.
". Víceméně žiji už jen ze starých věcí. Jak to, že lidé dočista ztratili zájem o hodnotné věci, o hloubku? Všude vidím zmatek a stres, honbu za něčím, ignoranci a sebestřednost, nikdo ti dnes nepomůže!" A málokdo si také o tu pomoc řekne!" O tomto by sa dalo diskutovat aj cele hodiny, no co z toho. Stale ta sprevadza pocit krivdy, tak si ju vsimas vsade naokolo seba. Za rozhodnutia tvojej rodiny, ze zakotlvili tam kde zakotvili nenesies ziadnu vinu, no to prakticky ani za vlastne rozhodnutia, pretoze su silne formovane rodinou v state, kde sa citis totalne vykorene.

lLily: s filmy jsem už dávno skončil, ty nové už neodpovídají mému vkusu-nic mi prostě nedají. Já mám vůbec obrovské problémy s dnešní dobou, jako ona je povrchní, materialistická a konzumní. Na druhé straně zase na člověka číhají různé alternativní směry, kterým já ovšem nejsem nakloněn. Jsem menšina, a to úplně ve všem, dokonce ani s těmi gayi bych si nerozuměl, možná si rozumím s minimem lidí, a musím mi ti lidé skutečně sednout. Já cítím neskutečný závan cynismu v dnešní době. Vše mi připadá jako před apokalypsou, a to že to druzí tak nevnímají, to je jejich problém. Prý je rovnost příležitostí? Tak to tedy v žádném případě není! Zpět k těm filmům. Já nevím, jestli je to jen přizpůsobováním dnešnímu divákovi, anebo už prostě filmy neumějí točit, neumějí psát scénáře a neumějí hrát, ale toto všechno dnes cítím. Dříve si vystačili s málem, bylo minimum triků a techniky, přesto točili smysluplné filmy s bohatými dialogy, co dnes? Jde totiž o to kdo ten film dělá, kdo jaký život prožil, protože pokud někdo zažil třeba válku, nebo žil někde v otřesných podmínkách a má ještě k tomu vnímavou duši a talent, podá výkon, ale ti dnešní lidé filmu na to prostě nemají potenciál. Je to konzum a pro mě konečná etapa lidstva spojená s postupnou degenerací a skomíráním. Víceméně žiji už jen ze starých věcí. Jak to, že lidé dočista ztratili zájem o hodnotné věci, o hloubku? Všude vidím zmatek a stres, honbu za něčím, ignoranci a sebestřednost, nikdo ti dnes nepomůže! A málokdo si také o tu pomoc řekne!

Já se zase vrací, tam, kde to všechno začalo, a souvisí to s mojí identitou, já ji prostě v České zemi nemám a nikdy mít nebudu a ani ji mít nechci. Já se stydím za tu zemi, a vůbec se neztotožňuji s nějakými Čechy, nic k ním ani necítím. Znám pár lidí, s těmi něco sdílím, i když až na výjimky, kdo z nich vůbec může pochopit co já vlastně řeším, ale já si o tom s nimi promluvím a pěkně na ostro. Měl jsme nedávno jeden rozhovor a tam jsem cítil u toho druhého člověka něco podobného co zažívám já. Já si čím dál tím uvědomuji, jak byl neskutečná chyba, že rodiče mé mámy vůbec přijeli do země, se kterou neměl ani jeden jediný jejich předek něco společného, oni, kteří měli mít vazby na jižní Slovensko až do Maďarska, a to až ke hranicím s Rumunskem. Ano, jsou mi blíže ti citlivější a horkokrevnější etnika z východu a jihu, nemám rád ten chlad a ten je typický pro zemi, ve které žiji. Nejsem Čech a nepovažuji za něho, a budu to říkat všude, kde budu mít možnost. Je mi úplně jedno, jestli je to moje mateřština (paradox, ale mám už se také narodila na území Čech, samozřejmě v Československu a to na Moravě), já se učil dějiny někoho, kdo je jen menšinou mezi mými předky, není to nesmysl? Ovšem to je vina rodiny.

Trochu jsem odbočil od toho, co jsi psala ty, ale psal jsem o tom, co právě cítím. Stále mě to pronásleduje. Myslím že mi opravdu nezbývá, než jednoho dne se zabalit a vypadnout odsud, pak se uvidí, co bude dál. Největším problémem je jazyk, protože já jsem si zvykl na svoji rodnou řeč, ta za nic nemůže.

Predpokladám, že ty Mobidicku vieš asi dobre po anglicky, tak mi povedz, že keď si tak čítaš kadečo možné, či už vtipy alebo počúvaš pesničky, asi sa v tom všetkom dozvieš rôzne veci, že? Tam ich nereguluje nikto, každý sa na tom dobre baví, pre istotu tam nie je dovolené to komentovať, ale je to tam. To je ten rozdiel, že? Však je to tvoja téma, môžeš tu niečo dať, niečo preložiť, navádzam ťa, to mi je jasné, ale isto by si si spestril svoju tému, byť zameraný len na svoje ego nie je správne. Isto sa to stretne len so samými pozitívnymi ohlasmi, že? Niekedy sa však človek ani sám v sebe nevyzná, že?

Vieš, ono je to niekedy všetko jednoduchšie ako sa na prvý pohľad zdá. Vidieť do všetkého a všetko dokázať prekuknúť nie je vždy až také rajcovné. Si predstav, že vidíš jeden strom, ale za ním je celý les vyrúbaný. Samozrejme, že si nepovieš, že pre jeden strom nevidíš celý les, to nie, ale ty ho tam ani nemôžeš vidieť. Keď sa v lese hýbu kríky, sú to iba medvedíky, to si tiež treba uvedomiť. Ono vo všetkom existuje istý kľúč, keď ho nájdeš, tak dokážeš potom robiť kadejaké cifrovačky a niekedy to nie je všetko až také komplikované ako sa na prvý pohľad zdá. Zase nechcem pokračovať, lebo sa nechcem vyžívať v akejkoľvek forme negativizmu, ku ktorej možno tiež trochu inklinujem, ale radšej sa jej vyhýbam, lebo mi je proti srsti. Iný chronotop, iný čas, iný priestor, možno aj správny čas, aj správny priestor, trochu prekvapivé, aj pre mňa samého.

MobyDicku, dnes som si chcela pozriet film, ktory sa mi pred dvoma rokmi dost zapacil, je natoceny podla skutocnosti, o to viac ma to cele fascinovalo, avsak v polovici filmu zistujem, ze si na nom vsimam celkom ine veci, nez som si vsimala pri prvom pozreti - vtedy som vnimala hlavne tu vylucnost a cistotu toho vztahu napriek odlisnosti tych dvoch...dnes mi to do dobrej polovice filmu pripadalo ako take gayporno. Divne, jak to clovek vnima inak, ked sa sustredi na ine aspekty deju....asi som si ten vztah nejak idealizovala, mozno to bolo i zamerom filmu, aby to vyzeralo ako taka osudova laska. Skoda, ze sa to medzitym nedockalo dabingu, mozno by som to vnimala opat inaksie, nez ked cita titulky, ktore mi vzdy tak nejak vadia a kazia celkovy zazitok, takze film musim zastavovat a pretacat naspat. www.csfd.cz

Ludia maju asi vo vseobecnosti dost podobne osudy....zrejme to okrem ineho suvisi aj s tym, ze ludia SU SI podobni aj fyzignomiou a su "ockovani" spolocnostou odkedy vstupia na tento obcas radostny a inokedy dost neuteseny svet. No a proc si skodime? Zavisi aj od toho, co si predstavujes pod "skodenim si"....sposobovat bolest a neprijemne pocity? Niekomu to moze robit dokonca dobre....vacsine ludom to podla mna do istej miery aj dobre robi, ci uz tym, ze sa za nieco potrestaju (pomoze im to odpustit si ci aspon si myslia, ze pomoze) alebo tym, ze tym niekoho uputuaju a dostanu od okolia davku pozornosti po ktorej prahnu a nevedia ju ziskat inym sposobom. Takze ja by som to rozdelila na na ublizovanie si v sukromi v tajnosti a ublizovanie si pred zrakmi druhych. Isteze je to o dost spletitejsie, no ak si svoje trapenie schovavas a nikdy neodhalis pred svetom, tak sa to takmer zakonite netyka konfrontacie s vonkajsim svetom na uputanie pozornosti od druhych za ucelom ich pomoci, ale len cisto teba sameho - cize si tym sam v sebe nieco riesis...moze to byt aj utek - utek do bolesti z inej bolesti. Niektori si svoje trapenia za tymto ucelom doslova hyckaju, no a niektori si ich hyckaju aj pre ine dovody. Asi je to pripad od pripad.

Ano, to som si vsimla, ze ludia sa lutuju a nedokazu si pomoct pricom ked vidia, ze si nedokaze pomoct ktosi druhy, sily sa v nich ako zazrakom zmobilizuju a tak druhemu pomoct sice chcu a vedia, no sami sebe uz nie. Ja to pripisujem egu, ktore si rado nieco dokazuje, ale moze to byt aj vec lasky k blizneho, asi zavisi od too aky vztah mas k tomu cloveku, ktoremu chces pomahat ci pomoct - ci ti na nom ozaj zalezi alebo je to viacmenej vec sebeckosti spojenej s tuzbou byt pre kohosi potrebnym....mozna je aj kombinacia oboch variant.

Tym sa netrap, kazdy svoje problemy povazuje za tie najvacsie....bez vynimky, preto sa trapenie ako take neoplati zlahcovat a ani porovnavat s "lahsim" trapenim, moze sa tomu cloveku iba pritizit. Iste, su aj horsie veci a vzdy moze byt este horsie, no i tak si myslim, ze kazdy si ten kalich trapenia musi vypit az do dna a sam bez ohladu na pomoc od ostatnych. Nechce sa mi velmi verit, ze jeden zanedbany osud cloveka moze mat dopad na mnozstvo osudov inych ludi, ktori su s nim spolocne na tejto planete a dokonca o jeho existencii nemusia ani tusit, no je to tak trochu mozne...ze vzdy, ked v komsi cosi umrie, zacne to postupne umierat aj v ludoch v ramci celeho ludstva a najviac v tych, ktori sa tomu iba necinne prizerali, pretoze vsetci sme de facto na jednej lodi. Ale to je len taka teoria, lebo kazdy ma dovod na svoje ciny, tak ako i na pasivitu. Tusim bol o comsi takom aj film, no nikdy som ho nevidela....jak kazdy jeden skutok jednotlivca, ovplyvni smer celeho ludstva. To mi pride az prilis velka zodpovednost, ktoru nemoze zvladnut snad skoro nikto, lebo vzdy sa cimsi kohosi dotkneme a nikdy sa nezavdacime vsetkym. Preto je dobre verit, ze sme pod zastitou Boha a straznych anjelov alebo minimalne pod vplyvom osudu, ktoreho sa nemozno zbavit. Taktiez su nad nami zakony a zakonitosti, ktore nas takmer s urcitostou chrania, ak ich dodrziavame a zbytocne neporusujeme.

Tak ono musis najprv dostat ci mat, aby si mal z coho dat, lenze medzitym sa zvykne udiat tolko roznych veci, ze uz clovek medzitym straca aj prehlad co kde dal a co kde vzal, az mu moze zivot pripadat ako jedno nespravodlive bojisko v ktorom si musi vsetko pracne vybojovat alebo uchmatnut, bo netusi, ze moze dostat aj "zadarmo".

Ano, ten zivot je ako taka pavucina roznych nitiek, ktore ta viazu k ludom, inym zivym tvorom ci udalostiam, az na to, ze ta "pavucina" ta moze drzat v bezpeci, tak ako ti vziat aj slobodu. Popravde si nemyslim, ze nas s danymi vecami a ludmi spaja zrovna laska....skor to budu strachy, obavy, lutosti a vobec hlavne negativne aspekty, ktorych sa vacsina nedokaze pustit ani za cenu oslobodenia sa....a preco? Lebo je to to jedine, co mame a odvodzujem od toho vlastnu identitu, aspon teda tak to vnimame. Preto moze byt dost namahave sa tych vplyvov zbavit, bo ten zazitok s tym spojeny sa moze rovnat skoro az smrti....asi aj preto sa tolko ludi vracia tam, kde uz davno byt nemuseli a kde im to viac ublizuje, nez by obohacovalo a vyzivovalo jak ich duse, tak i tela. Tiez velmi rychlo rezignujem a prvotne nadsenie mi velmi dlho nevydrzi. Asi by som sa tym riadit nemala, bo je to zavadejici, no tiez si v tom nepomozem, bo to tak citim. Jedna moznost by bola nekonat na zaklade toho, co clovek citi, no je to ozaj jeho citenie hoci ho povazuje za svoje? Ale co bude napokon z cloveka, ktory nebude konat tak ako citi, nestane sa z neho potom obycajny pokrytec, ktorych je tu uz i tak viac nez dost? Neviem.