Přinutit se něco dělat

Mesačný princ: moment, já chápu na co narážíš, ale já nejsem povinen sedět hodiny, nepromluvit a navíc poslouchat nesmyslné, nudné a chvástavé řeči těch, kteří mi nejsou po chuti, myslím že v tomto mám na výběr, nebo ne? To nebylo poprvé, kdy někdo zničil a přerušil můj rozhovor s někým. Ano, asi vyžaduji, aby se mi druzí v něčem přizpůsobili, ale to neznamená, že i já je nenudím.Proto říká, není nic horšího, když se sejdou lidé, kteří si navzájem nerozumí. Tady nejde o stejnost názoru, ale o témata, abych to upřesnil.

MobyDick - ty po sebe čítaš?

,,Jenže já měl po hodině dost, a najednou jsem mu řekl ahoj, a rychle vyskočil od stolu, tak jsem byl znechucen těmi nudnými lidmi.,,

pozri si tie videá o zrkadlení.

lLily - ten link si sem dala super. Veľmi pekne to tam tá žienka vysvetľuje :)

Určite by sa zišli niektoré aj do vzťahových tém, ktoré tu často bežia, a nič tomu dotyčnému z tých príspevkov aj tak nepomôže. Kľudne sem dávaj aj iné od tej ženskej, sú ozaj dobré :)

Vždy som vedel, že zrkadlo je sviňa, ale že až takéto som netušil :D
Už viem prečo odo mňa ani bezdomovci nepýtajú peniaze :D

lLily: toho sebeklamu se nejvíce bojím a možná to kdysi dávno ve mně někdo vyrobil, rodina, okolí, třeba nejsem tak dobrý v tom, v čem si myslím že jsem? Ale myslím, že nějaký talent mám, jinak by to nemluvili různí lidé, jde jen o to, jestli mi v tom jiné vlastnosti nepřekážejí, abych to rozvinul? Já každopádně hodlám vylézt ze své sociální bubliny a postavit se k životu tváří tvář, a jak jsem psal, je to otázka začátku nového měsíce-předsevzetí a slib, který musím splnit, prostě musím.

Jasně, že rodina někdy zveličovala mé schopnosti, chlubila se jimi (jednou to byla sportovní škola-atletika, předtím i tenis, potom hudba, potom studia), nakonec ale z toho není nic, a já zase začnu nanovo. Škola mi vůbec nepomohla, naopak. A neměl jsem bohužel štěstí na lidi, já beru své kamarády takové, jací jsou, ale já potřebuji jiné lidi, potřebuji s nimi něco sdílet i v citové rovině v zájmech apod.

Pravda světa je těžká, a mě se jeví jako "chladná", já cítím z druhých chlad, neříkám ze všech a díky bohu za takového člověka. Sám jsem někdy cynický, ale to jen na povrch, v hloubi duše jsem velká citlivka.s citem pro spravedlnost, a některým bych odpouštěl až moc, to také není dobré, naopak jiné zatracuji, už jsi mi dala odkaz na to "zrcadlení". takže to s tím souvisí.

Jednou, jsem seděl s jedním kamarádem v jistém podniku, a přisedli si k nám lidé, které jsem oba znali, ovšem mě po chuti nebyli. Během hodiny jsem ani slovo nepromluvil, a jindy jsem naopak výjimečně komunikativní-často nenechám lidi ani domluvit! Jenže já měl po hodině dost, a najednou jsem mu řekl ahoj, a rychle vyskočil od stolu, tak jsem byl znechucen těmi nudnými lidmi. Na druhý den, jsem mu to vysvětlil.

Můj problém je asi v tom, že něco chci po druhých já, a něco po mě zase druzí, největší problém je pro mě určitá křivda proti mě, to snáším těžce a nemohu zapomenout, až na výjimky. takto jsem roky s určitými lidmi nekomunikoval.

neni vsetko tak priamociare mily MobyDicku, vela veci si clovek ani nema ako uvedomit, respektive zije v akomsi (seba)klame, bo je to jedina realita, v ktorej sa dokaze stotoznit s vlastnym vnimanim a vydedukovat aspon co-to sam o sebe, hlavne ak sa mu okolie ci ktosi vedla neho snazil vsepovat cosi celkom ineho, nez na co bol nastaveny....castorkat tak (chtiac ci nechtiac) cinia prave rodicia - pred nimi sa dieta tazko ubrani, no a pred ostatnymi ludmi si moze vystavat mozno tak mur - to je z mojho odhadu jedna z najcastejsich moznosti, aby clovek zamedzil cudzim vplyvom na svoju osobu, ibaze cez ten mur moze vidiet veci dost skreslene a nemalo krat v comsi takom musi zit aj cele desatrocia, kym mu ten mur nejaka situacia celkom nezbura a ani to este neni zarukou toho, ze uvidi presne jak sa veci maju

v takom pripade by som prijala asi jedinu znesitelnu vec, ktora sa prijat ako-tak da - drzat sa svojej iluzie, pokym bude ziarit silnejsie, nez akakolvek ina pravda tohto sveta, pretoze k comu je ti svet a jeho pravdy, ked i tak zijes vo "svojej bubline"? V tej bubline nie si len tak pre nic za nic a zit sa da skrz akukolvek realitu v ktorej sa "zabydlis", takze ono ani velmi nevadi, ked si sa dlho izolovat od cudzich...izolovat sa da vsade, aj v praci aj medzi znamymi - nie je to zas az tak velky rozdiel ked vyjdes dajem tomu z opusteneho ostrova do civilizacie, i ked niektore veci timozu viac prekazat, no adaptujes sa....uz som tusim spominala, ze privyknut sa da na vsetko a ked citis, ze s tebou zivot nehra fer, nemusis hrat ani ty s tym, takze ak sa dajme tomu citis nepotrebny alebo prehliadany respektive, ze ti druhi krivdia, tak ich nepresviedcaj o svojich kvalitach a ani sa im nesnaz poskytovat tvoje sluzby....proste ist v sulade s tym, co ide v sualde s tebou a ked od teba cosi odchadza, odid od toho i ty....najviac sil totiz clovek straca v premahani sa v snahe ist proti prudu a nahani vlastnych snov, ktore nikdy nedobehne - to sa vztahuje hlavne na ludske ocakavania, ktore chcu od teba druhi, aby si im splnil ci ktore chces ty sa po sebe a nedari sa ti to

lLily: díky za odkaz, poslechl jsem si to, a už jsem o tom i slyšel. Ať už je tomu jakkoliv, smysl to dává, i když je to mnohdy daleko složitější, ale každopádně to si člověku pomůže.

V tomto smyslu, jsem já opravdu osobnost velmi problematická, to uznávám, a bude toho hodně, co musím dát do pořádku a co si musím uvědomit a připustit. Souhlasím s tím, mnoho věcí na mě pasuje.

vies nieco o zrcadleni? mne to vcelku dava zmysel a aj to, jak sympaticky to vysvetluje tato slecna:

www.youtube.com

lLily: mým velkým problémem je se přizpůsobit. Já mám určitý pohled na svět, mám určitý hodnotový rámce, a on s mnohými lidmi neladí. Potom je zde má jakási neurčitost, nezařaditelnost, už jsem o tom psal v souvislosti se sexuální orientací, a už jsem myslel, že to mám vyřešené-nemám!

Mám špatný vztah k lidem ,a myslím že to zavinila má nedůvěra v ně, proto se ani neseznamuji s cizími (novými) lidmi, a přitom mě vlastně lidé zajímají, jinak bych o nich nepsal a stále neuvažoval.

Problém budu řešit, a myslím, že "specialista" snad k tomu nebude třeba. Pro začátek postačí začít něco dělat, protože jsem nebyl dlouhodobě aktivní, a toto už chci změnit. Mám problémy s odpouštění, a v podstatě lidi kteří spáchají křivdu, zavrhuji, asi jsem velmi a nezdravě vztahovačný. Upnul jsem se na pár věcí, a to je největší problém, protože potom už se nehodlám učit nic nového, úplně jsem zpohodlněl.

Je pravda, že mě přitahují tvůrčí věci ,a myslím, že jsem kreativní, umí si poradit, i když se toho někdy bojím. Jdu do toho, a doufám, že už brzy zde napíšu-problém vyřešen. Je tu ještě jeden problém, a ten už jsem zde řešil.

pises: "Připadá mi, že jsem chtěl jen utíkat od nesnesitelné reality života a světa."

ale to sa vobec nemusi vylucovat s tvojim poslanim a talentami, prave naopak - moze sa to pekne prelinat, ked uz ani nevies, ci nieco robis kvoli uteku alebo preto, ze j to jedina vec na ktoru sa mozes spolahnut a jedina utecha aku mas. Je len prirodzene, ze inklinujeme k tomu peknemu a prijemnemu a bocime od toho hnusneho a nestravitelneho.
By ma tak trochu zaujimalo, co ti na tom ako dietatu prislo najviac neznesitelne. Kopa ludi zije neutesene zivoty, no ti najintrospektivnejsi to maju bohuzial najtazsie a neostava im castokrat nic ine, nez stat na mieste, pokym si to v sebe vsetko dokladne nezrovnaju.

Mesačný princ: těch mých problémů je celá řada, a zmatek světa v tom nepomáhá, dříve jsem na to kašlal, a žil si ve svém světě. Dnes, mě zajímá vlastní identita. Nejhorší na tom je, že já se necítím ani v České republice a možná nikde jako doma. Už jsem psal, narodil jsem se ještě v "Československu", a to v Ostravě, prarodiče z matčiny strany byli Slováci z jižního Slovenska (asi maďarský mix, nebo pomaďarštění Slováci, nevím), U otce je z části původ Slezsko (Polsko, Rumunsko atd) a z části Čechy. Já nikde nepatřím, nikde. Dnes, je to všem úplně jedno, protože pojem etnicita neexistuje a ani nemá existovat, východ, se navíc přizpůsobuje západu, jestli je to dobře, to je otázka, ale k čemu to povede, to vím velmi dobře. Bohužel, ale asi jsem se upnul příliš na trochu jinou dobu, a s tím i související zájmy. Navíc Ostrava, jaký to je stimul.

Proč se u mě vše podělalo je jasné, táhne se to už od dětství. A s tím souvisí celý zmatek v mém životě, s kterým jen lezu druhým na nervy, a mnozí už se mnou asi ztrácejí trpělivost. Náladový a vztahovačný asi už budu navždy, ale něco s tím budu muset dělat, nějak to více korigovat.

Kdysi jsem chtěl zpívat, a to velmi, možná už je vše ztraceno, a můj život bude prostě bezvýznamný, jsem rady ještě proto, protože tady někdo je. vůči komu se nemohu dovolit udělat nějakou hloupost. Asi jsem si mnohé věci až moc vysnil, idealisticky. Ale co jsem měl dělat v prostředí, které je mi tak cizí. Asi jsem měkota.

Já nevím, jestli bych jel na Slovensko, připadá mi, že je tam více problémů než zde, nebo je to podobné. proč tolik Slováků odjíždí pryč? A toto se týká celé střední a východní Evropy? Ovšem s tím už nelze nic dělat, to je rozhodnutá věc.

Já už ani nechci psát, co jsem chtěl všechno dělat. Připadá mi, že jsem chtěl jen utíkat od nesnesitelné reality života a světa.

Lidé že se od tebe odvracejí? Tak s tímto zase já problém nemám, a i kdybych měl na sobě sebehorší hadry.Nějak to vyřeším, a nic jiného mi nezbývá. Ano, mám, nebo měl jsem hudební talent, ale mám obavu, že to akorát zplanělo za ty roky. Vyzkouším co půjde, nějaké nabídky tu jsou, a mohu ty práce dokola střídat, stejně už je takový svět. Ale díky za tvůj zájem.

Jednou se budu stydět za to, že jsem otravoval lidi, na fórech se svými problémy.