Sexuální orientace

Johanson, ale sa to ani nevylučuje. Svoj výrok si postavil do absolútnej roviny. Naznačil si, že žiadna iná alternatíva neexituje. No ona existuje.

otazky
Človek ak je geneticky postihnutý nemusí mať psychické postihnutie !
Geneticky postihnutý môže byť aj zdravý. je trebárs hluchý, ale psychicky je zdravý.

A ty očividne zabúdaš, čo píšeš.
"Nie sú psychický chorý ! Sú to normálni zdravý ľudia Oni sú len psychicky zaťažený svojím problémom."

Asi nevieš čítať :
Oni sú len psychicky zaťažený svojím problémom.
A keď máš psychický problém môžeš aj ochorieť ako každý človek.

Johanson: nikde jsme nepsal že mě rodiče (alespoň jeden z nich) nemají rádi. Že se nemohu zařadit je asi jiný problém, a tady to řešit nebudu, ale mám lidi kolem sebe, většina mě až tak nemusí zajímat, jdu proti davu.

Píšu jen o sobě, ale myslím i na druhé s podobnými problémy, nejsem až takový sobec jak si myslíš. I když někdy sobcem jsem, to uznávám, zatracuji druhé, i tento svět, mám také své problémy, a někdy "světlo na konci tunelu" nevidím, ale není to lidské?

Já si vážím své mámy, a mám k ní silný vztah, právě ona mě pochopila, mýlíš se.

Já nemám genetickou poruchu, jsem jen jiný.

Píšeš že mám maličkou chybu, ale mám právo na to s touto "maličkou chybou" prožít život jako ostatní, nebýt někde v ústraní, víš jak jsem se musel přetvařovat, nevyjevovat své city, a bych se neztrapnil. Představ si, že bych nějakému muži řekl, že je krásný, že ho chci, že jsem se zamiloval, a on by to nepochopil, má vada je v tom, že jsem asi uvnitř až moc upřímný a citový,a na to mohu doplatit. Ale přišel čas změny, a asi se budu chovat podle toho jak sám uznám za vhodné, ne podle norem. Já cítím jinak.

Jestli jsem přítěž, nebo přínos, to se ještě uvidí, opravdu myslíš to co píšeš vážně? Píšeš jako kněz? Kdo vlastně jsi?

Mohu ujistit ostatní, že nevím o koho jde, a sám jsme z tohoto rozhovoru překvapen, nečekal jsem to.

Nuž, dajme tomu, že už o tom nepochybujem, čo píšeš. Toľko vecí by sa nedalo vymyslieť, keby to nebola pravda. Zase nebudem pochybovať za každú cenu. Vieš, láska nie je povinná. Aj keď si gay, môžeš sa rozhodnúť, že nebudeš mať žiaden vzťah. Nad tým si neuvažoval? Keby ťa to vnútri trochu netrápilo, tak by si o tom tiež toľko nehovoril.
P.S. No, ešte Atlantída nám tu chýbala ku šťastiu. Asi sme už všetci na lodi, tak môžme odletieť na Mars k reptilom:-)

Johanson, takže homosexuál, ktorý trpí depresiami nie je psychicky chorý? To ako vážne? Prečítal si si to po sebe?

Zabudol som
Homosexuali
Nie sú psychický chorý ! Sú to normálni zdravý ľudia Oni sú len psychicky zaťažený svojím problémom.
To je genetická porucha, chromozmy sa niekde netrafili. Takže sa neurážajte !! Ste normální ľudia, len Vás to ťahá iným smerom.

Johanson, v tomto ti dávam za pravdu:
"Pri faktoch je jedno kto ste , jednoducho to tak je."

Faktom je, že si netolerantný, úzkoprsý, s minimálnou šírkou pohľadu na svet a spoločnosť. Zároveň prispievaš ku zvýšenej chorobnosti. Nakoľko vďaka takým netolerantným ľuďom existuje šikana vzniknutá na základe homosexuálneho strachu, čo samozrejme prispieva ku zvýšeniu psychických chorôb s možným tragickým následkom. A len pre svoju vlastnú sebeckú túžbu vymedzovať sa od vecí, s ktorými sa nechcem (a aj neviem) stotožniť.

Violett: bisexualita je problém, podle někoho ani neexistuje, jen určité chování se nazývá bisexuální. Říkáš 50:50, tak toto u mě nikdy nebylo, a musím říci, že se vlastně vždy raději pohybuji ve společnosti mužů, už v dětství jsem měl raději kamarády, než kamarádky.

Já mám takový jeden svůj poznatek, přitahovali mě jen určité typy žen, které mi více připomínali muže, než ženy, prostě nebyly to ty křehké typy, a pravým heterosexuálům se přece líbí více křehké typy žen, ta jemnost, ženskost, já jsem spíše v tomto submisivní, chci být se silnějším mužem než jsem já, proto se mi líbí ty mužné typy, vždyť sám mám do nějaké afektované křehkosti daleko. Ne, už od dětství, ale převážně puberty jsem měl náklonnost k určitým typům z "mého pohlaví", a dodnes si to pamatuji, už na střední škole, se mi někteří líbili, ale jak jsem o tom mohl mluvit?

Mohl bych žít s ženou, ale k čemu by to bylo, vždyť bych myslel na muže, mnohem více, bylo by to schizoidní, pokrytecké, falešné. Pamatuji si, jak jsme se chtěl kdysi těch představ zbavit, říkat si, to je nesmysl, nejsem gay, ale nebyla to pravda, proto jsme ty myšlenky a cítění měl, ale vlivem prostředí to bylo dosti deformováno a zadupáváno, a také jsem to bral jako špatnou věc, nemohl jsme toto své rodině udělat. Teď už cítím větší svobodu, a v tomto jsme vyzrál.

Mohl bych ti klidně napsat jaké typy mužů se mi líbí, přitahují mě, ale je to intimní záležitost, teď už o sobě nepochybuji. Víš, málokdy něco bývá na 100 %, proto je to tak těžké, proto mnoho homosexuálů je asi schopno mít i poměr se ženou, výjimkou jsou jen ty zženštilé typy, ale to je asi problém už trochu jiný. Není gay, jako gay.