Dobro a zlo

Filip TT:Ano našli jsme to v pohádce, ale až s postupem věku, malé dítě to tak nebude vidět, i kdyby bylo mimořádně citlivé.Malý chlapec není ještě mužem a malá dívka není ještě ženou.Ale malý chlapec, budoucí muž, si tak může vytvářet jakýsi vzorec jaký nebýt, nebo bohužel i být.U malé dívky, budoucí ženy, by tak měl vznikat pocit, že fyzická krása bez krásné duše není nic.Krása není vše.Ale pochybuji, že to v reálu funguje, člověk, muž je " zvířecí " a některé ženy to od něj i očekávají.Nakonec kdo se pere, kdo vládne, kdo bojuje ve válkách a kdo je vytváří-muži.Ještě, že existují ženy a vyvažují tak dva rozdílné elementy.Proto musí být žena v pohádkách vždy krásná a citlivá.Krásné a zlé " sněhové královny " atd, jsou vždy chladné, záludné, pyšné.

Otázka je, do jaké míry krásná a moudrá Šahrazád, je schopna ovlivnit chování svého manžela(samozřejmě, ale i svého pána, je to sultán), určitě přestane páchat krutosti, to neznamená že tresty nebudou přísné, takový byl nejenom Orient.Ano, tady bude rozdíl postavení ženy v těchto kulturách, ale v té době to bylo takové i v Evropě.Nakonec to napsal moudrý člověk, nebo lidé, takový byli a žili v jakékoliv kultuře.Jestli ho jenom zaujala, byla urozená, krásná, chytrá-zaujala, ale možná i něco víc.Marco Polo se také setkal s úplně odlišnou civilizací,( Čína ) se samotných mongolským velkým chánem Kublajem a také byli schopni spolu hovořit.Vše je možné.

Dick, je v úplne v poriadku, že ten príbeh interpretuješ že: "jemná, citlivá žena může proměnit i něco takového " zvířecího " jako je muž v člověka". Takáto interpretácia je nám blízka, sympatická, stotožňujeme sa s ňou. Ale je zrejme zas len podmienená kultúrne, že sme v rozprávke našli niečo, čo tam sme zvyknutí nájsť.

Keby sa ten sultán premenil, považoval by svoje predchádzajúce správanie za zlé a strašne by ľutoval životy tých dievčat, ktoré dal sťať predtým.

Obávam sa, že on len našiel ženu, ktorá ho dokázala zaujať. Preto si zaslúžila žiť. Možno je to ale poučné v tom, že sex na vzťah nestačí ;)

Filip TT.pohádky tisíce a jedné noci a přesto se sultán zamiluje do krásné, chytré a moudré vezírovy Šahrazád.Ta ho očaruje nejenom svou krásou, ale především vtipem, vypráví mu noc co noc jednu lepší pohádku za druhou a on je lačný slyšet další.Musí čekat do dalšího dne.Nakonec se do Šahrazád skutečně zamiluje, ona ho proměnila.

Ten příklad zakletí osoby(obvykle muže), tak to jsou ty nádherné, ale zároveň děsivé příběhy, kdy děti zavírali oči.Jsou alegorické a podle mě to znamená jen to, že jemná, citlivá žena může proměnit i něco takového " zvířecího " jako je muž v člověka.Dítě to nechápe, díva se jinýma očima, ale to je moderní variace na staré téma.Samozřejmě, že tady hrají důležitou roli náboženské motivy-křesťanství atd.

Malá mořská víla v případě Andersena, bych ta viděl více než jen láska bytosti z jiného světa k člověku.Protože jeho krásná pohádka Slavík, byla inspirována tím, že se platonicky sám Andersen zamiloval do zpěvačky.V případě malé mořské víly to bude právě naopak.Asi víte proč zmiňuji Andersena u Wildea je to totéž.Ale, byli to mistři, oba dva.

Ten moderní brak, nechci komentovat, zlatá antika, křesťanství a jejich témata, zlatý orient.

V rozprávkach z kresťanskej kultúry sa vyskytuje aj to, že láska a pokora majú moc, resp. sú odmenené vyššou mocou.

Bozk pravej lásky láme silu čarov - dievčina odkľaje bozkom princa, ktorý je zakliaty na netvora alebo za ropuchu, jeleňa, medveďa a pod. Princ bozkom budí Šípovú Ruženku a nenapadá ma koho ešte.

Polosirota je pokorná voči macoche a poslušne plní jej bláznivé nápady na jahody v januári a zastane sa jej vyššia moc, alebo iná pokorná polosirota ufúľaná od popola je zázračne zmenená na neodolateľnú princeznú a získa srdce princa.

Malá morská víla, Saxana a iné zázračné bytosti sa vzdávajú svojich nadprirodzených schopností aby mohli zažiť ľudskú lásku.

Teraz to už tak nie je. V najpopulárnejšej rozprávke súčasnosti v Harry Potterovi sú smrteľníci označovaní za MUKLov a čarodejníci sú frajeri. Ani náhodou ich nenapadne, že ľudský život by mohol byť hodnotnejší.

Ani v rozprávkach iných kultúr láska nemá moc. V naslávnejšej rozprávkovej zbierke Orientu v Rozprávkach z tisíc a jednej noci hlavný dejový rámec tvorí sultán, ktorý sa ožení každý večer s jednou dievčinou, vyspí sa s ňou a ráno ju dá sťať. Takto zobraziť lásku v rozprávke v našej kultúre by sa považovalo za nevhodné (kedysi dááávno).

adr1a:zcela jiné jsou však pohádky H.Ch.Andersena(moderní pohádky), nebo dokonce Oscara Vildea(Šťastný princ a jiné pohádky), především u Vildea, jsou zde popisovány více problémy sociální a a náboženská témata, zde slouží více ke kritice(Vilde používá hodně náboženská témata, ale sám byl Svobodný zednář, podle mně byl i utopistický socialista).Andersen líčí problémy samoty, krásy a ošklivosti, zla, dobra, bytostí z jiného světa v konfrontaci s našim světem, sobeckosti, chudoby atd.Co je ale důležité, že to téměř vždy má co dočinění s jeho osobním životem, touhami i strádáním.Všechny díla obou autorů jsou alegorie.Nechci to více rozepisovat.

Existují i filmové pohádky, zvláště 70 a 80 léta, mnohdy to ani nejsou pohádky, ale jsou to temné, fantasy alegorie s hororovými prvky.A jejich cílem je vyvolat u člověka úplně jiný pohled na realitu.

K tym rozpravkam (co ste tu preberali) len tolko. Rozpravky su (je jedno z akej kultury nabozenstva storocia ai vzisli pochadzali), no jedno maju spolocne a to, ze tvoria jednu velku podstatu samotnej psychologie ako takej. Takze z coho vychadza psychologia, co obnasa v sebe, co v sebe nesie riesi coho sa tyka dotyka ai, je vsetko podstatne ukryte v rozpravkach. Preco je tomu tak? Lebo rozpravky ai nevznikli len tak. Tvorili ich predsa samotni ludia. Ludia z toho, co odpozorovali videli vokol seba, co vnimali, pocuvali (kym neprislo pismo), videli zazivali citili. Cize nevznikali len tak. Taka popoluska snehova kralovna mala morska vila dievcatko so zapalkami snehulienka janko a marienka popolvar ai ai - vsetko je to zivot sam (a deje sa to aj dnes no uz kultivovanejsie kulturnejsie "demokratickejsie" specifikejsie kvoli 21st no gro podstata ostava aj tak zachovana). Ved okrem rozpravok aj rozne pranostiky prislovia porekadla frazeologia ai vznikli rovnakym principom - pozorovanim a to zo zivota samotneho ako takeho, co ludia vokol seba videli odpozorovali poculi ze sa to stavalo a bolo to pritomne vsade bez rozdielu farby pleti kultury viery storocia ai ai. Opakovane. Ved vari neplatia stale "vsade dobre, doma najlepsie, babka k babce, budu kapce, mlady vrabec sa uci cvirikat od stareho, aka matka taka katka aky otec taky syn, je ako kus chleba, vsade dobre doma najlepsie, jeden dom dvoch panov nestrpi, bozie mlyny melu pomaly no isto ai ai?
Cize to dobro a zlo v nich pritomne obsiahnute, tie "zivotne mudrosti" je sucast ludskeho zivota ako takeho od nepamati (no rozpravky su aj preto rozpravkami ze tam takmer vzdy vitazi dobro nad zlom).
Ale ta zapletka, gro idea podstata, je sam ZIVOT)

Biela Kobra:podle mně dělají zlo lidé buď vědomě nebo nevědomě(to bych později ještě byl schopen pochopit).Otázkou je, jestli se člověk rodí jako tabula rasa?Vyvražďování národů do budoucna bude zabráněno, protože už žádný národ nebude existovat.Proč, o tom už jsem napsal.Ale nenávist mezi jednotlivci bude, to jsou emoce.Ale bude i láska.

Ovecka:život opravdu není černá a bílá, ale v těch příbězích tu černou nebo bílou potřebujeme.Buď je dobrý nebo zlý.

Mesačný princ:další příběh, děkuji.Ano soutěživost, závist která vede k nenávisti, už jsem o tom psal.Ten příběh je moderní mýtus.Já si myslím že dobro a zlo existuje, ty dva principy žijí vedle sebe, no ano je to pohled člověka, ale kdo jiný se na to dívá, universum?Pozor, pokud začneme příliš relativizovat, zbavíme se i některých zábran, které nás před lecčím chrání, ale možná to tak někdo chce.I já jsem svázaný předsudky, kulturou atd.Národem ne, jsem vykořeňený!

trubela:ano život je barevný, ale v těch příbězích se mi právě vždy líbilo to jasné rozdělení.Tak jsem se učil, asi špatně.Ano i já tím trpím, nenávist se dá vztáhnou na všechny, někdy stačí jeden člověk který zastupuje nějaký národ, zemi, povolání atd aby něco nepěkného provedl.

Filip TT:je pravda že evropské pohádky jsou skutečně ovlivněny křesťanstvím, z toho také plynou veškerá mravní ponaučení.Ty tresty bývají tvrdé-pohádky bratří Grimmů.A pohádky pocházejí z mýtů.Pohádky původem z Asie, se liší země od země.Muslimové mají Pohádky tisíce a jedné noci, ano vítězí v nich vtip, ale špatnost tam bývá potrestána.Mongolské a Kazašské pohádky se mi velmi líbily, nebývají vždy veselé.Nejkrásnější je ale H.Ch.Andersen.

Kýčera:Mlčení jehňátek představuje dva rozdílné hlavní hrdiny:traumatem poznamenanou, ale upřímnou agentku Clarice Starling, ke které si získá vztah i jinak nebezpečný zločinec psychiatr Hannibal Lecter.Divák vlastně vůči němu, nebude pociťovat takový odpor, jako k těm skutečným zločincům, kteří se staly inspirací pro vytvoření jeho postavy.On má své mantinely, hranice, není krutý vůči ženám, má mimořádnou inteligenci jak tu sociální tak tu základní.Je i umělcem.Ale je v něm i cosi zvířecího.Je to fiktivní postava.Oba dva hrdinové právě představují dualitu světa, ale Lecter, je složitější, není jednoznačně úplně zlý.Není zlý vůči Clarice, neopovrhuje jí, protože byla vůči němu upřímná a také zranitelná.Tak to vidím já.

Niekto2664:A přesto na tento konstrukt přistupujeme.

Nikič54:Dualita světa.

Sejla:To by byla odpověď antropologů a evolučních biologů,Empatie vznikla jako vedlejší produkt evoluce, lidé by se tedy měli jen milovat, ale je to i obráceně a nenávist je i u příbuzných.

Sejla - moj prispevok je len poznamka k tomu, ake su rozpravky v rozlicnych kulturach. Lebo tu sa pise o tom, ze v rozpravkach bojuje dobro a zlo a dobro vyhrava. Tak ja len poznamenavam, ze to je len specialita krestanskej kultury takto postavene rozpravky.

Na velku cast tejto otazky som ti odpovedala v tej predoslej teme 'clovek a jeho osobnost', co si priamo protireci s tym, co tu napisal Filip. Sorry Filip, s tymto sa neda v ziadnom pripade suhlasit. Empatia vznikla ako vedlajsi produkt evolucneho procesu. Aj povedomie o tom, ze ak niekto kona v prospech spolocnosti, je to povazovane za dobre a naopak. Potom su tu uz len konkretne situacie, moralne dilemy a rozdiely v roznych filozofiach, o ktorych by sa dalo diskutovat. Ale fundamentalne sa nelisia az tak. Ide len o to, ze kazdy mal inu predstavu, viziu a plan, ako ju naplnit.

dobro alebo zlo? vsetko na svete ma v sebe aj dobre aj zlé, takže to je ťažko nejaké zovšeobecňovať