Má smysl studovat v každém věku?

Príspevok v téme: Má smysl studovat v každém věku?
Dick

Člověk by se měl vzdělávat v každém věku, o tom nemůže být nejmenších pochyb. Měla by to být přirozenost každého, alespoň trochu přemýšlivého člověka. Snad každý má možnost vzdělávat se sám, tedy konat samostudium. To teď však nemám na mysli. Zajímá mě teď studium na vysoké škole. Dnes už není možné (nebo je to téměř nemožné) získat vzdělání ve všem, poznatků je už příliš mnoho, takže i ten nejvíce všestranný (či nejvíce vzdělání chtivý) člověk se musí pečlivě rozhodnout co studovat. Pro mě je volba docela jasná, stále mě zajímají ty klasické obory přírodních věd (fyzika, chemie, biologie, geologie) které jsou postavený na matematickém základu. I humanitní vědy u mě mají nezastupitelné místo, protože člověk žije ve společnosti, tvoří v ní, a interaguje s ostatními. A není to jen historie a filosofie, které jsou jako obory důležité, člověk je také umělecky tvořivý, a v dílech je mnohdy skrytá symbolika, kterou běžný člověk sotva zachytí, takže i teorie a dějiny umění tady mají své místo. Pro mě osobně však tu zásadní roli hrají právě ty přírodní vědy. Jsou náročné, některé více, jiné méně, je to dáno vysokou mírou abstrakce matematiky, ne každý ji tak dokonale zvládá, ale při troše práce se snad dá překonat vše.

Takže proč se nepustit do studia kdykoliv, tedy v jakémkoliv věku, nejenom v běžných 19 letech, jak to dělá většina. Mladý člověk asi právě proto, že má ještě méně předsudků, je více manipulovatelný, ale i tvárný, tak je i více preferovaný, a to nejenom vysokými školami, ale i zaměstnavateli. Možná že v mládí je člověk relativně bystřejší, méně kritický, dá se mu lehčím způsobem „vymýt mozek“ ať v pozitivním, či negativním slova smyslu. Starší člověk má obvykle více zkušeností, už ví, co si může dovolit, a co ne, obvykle tedy neriskuje, připravuje se na zkoušky systematicky, učí se tedy pravidelně.

Ale proč vlastně člověk má studovat? Ideálním důvodem je touha po poznání, a není to nic triviálního, a vůbec jednoduchého. Mnohdy člověk totiž musí sladit své přesvědčen se stavem poznání, a to není jednoduché. Mnohdy jsou pravdy, (byť relativní) nepříjemné, někdy se za pravdami skrývají jen další otázky, které vyvstávají, takže stav poznání vlastně není ukončen, na tento nárok na absolutní pravdu si nemůže nikdo kritický dělat ambice, protože jinak se stává fanatickým dogmatikem. Existují jasné meze poznání, dané už samotnou metodikou dané vědy, ať je to matematika, fyzika, chemie, biologie a geologie. Každá věda zkoumá jen určitou „hladinu“, např. fyzika je základní přírodní věda, zkoumá tedy ty nejjednodušší aspekty „reálného světa“, tedy látku a pole. Naproti tomu taková biologie je vysoce komplexní obor, který vychází z poznatků všech přírodních věd a matematiky, ale zároveň se na ně nemůže redukovat. Protože život je v mnoha aspektech natolik složitý a komplexní, že jsou to vlastně všemožné vědy a nauky, které ho studují, protože není takto redukovatelný, a to především lidský život. Není už toto důvod pro studium, poznávat to tajemství života, i když nebude nikdy zcela popsáno? A podle mě je to jen dobře.

Druhým více praktickým důvodem je studium z důvodů uplatnění se člověka ve společnosti, toto je důvod, který klade většinová společnost, podle mě to není ten správný důvod, ale většina chce, když na to platí, aby z toho něco bylo. To je si důvod, proč jsou mnohé obory velmi selektivní, paradoxně ne ty nejnáročnější, jako třeba matematiky a fyzika, protože ty chce studovat jen málokdo. Na prestižních světových univerzitách tomu tak není, tam jsou velice žádané i tyto obory, a dostat se na ně může jen člověk s mimořádným nadáním. A především vystudovat je, a být schopen v nich tvořit, to je to nejvíce cenné.

Třetím, a z mého pohledu nejméně podstatným, bohužel ve společnosti stále silně „znějícím argumentem“ je studovat z důvodu prestiže oboru. Toto je velmi zavádějící, protože mnohé obory si nezasluhují takovou vážnost, jakou mají, byť jsou značně ohodnoceny, nebo dokonce finančně přeceněny.

Shrnutí na závěr je následující, ano, smysl studovat má, ale neznamená to nutně, že budou splněny body dva a tři, člověk nemusí najít takové uplatnění, jaké očekával, nemusí být dostatečně oceněn, dokonce nemusí být ani tak talentovaný jako ostatní, ale přesto to smysl má, formuje ho to. Je docela dosti smutné vidět ty, kteří tak málo vědí a chápou, ale zároveň jsou neskutečně chtiví. Jeden z důvodů je právě ten, že si tak málo uvědomují, že život je složitý, je plný racionality, ale i emocí, s tím člověk nejvíce válčí, ale systematické studium by mělo člověku dát jakýsi racionálnější základ, a když ne zbavit ho zcela pochybností, tak alespoň ukázat mu cestu, kde jít může, a kde už ne.

Toto téma částečně souvisí s mým příspěvkem, a vlastně i s mou otázkou "Mám slevit ze svých nároků?". Pro mě je to aktuální životní rozhodnutí, částečně už jsem se rozhodl, to alespoň v těch základních věcech. Ještě stále jen trochu pochybuji o tom možném studiu, něco uvnitř cítím, jako touhu, ale nevím, jestli ta touha je opravdu to, co mě může uspokojit, asi je. Na druhé straně jsem psal, že si nejsem tak úplně jistý tím, jestli mohu uspět při studiu. Zvláště mě zajímali a zajímají docela náročné obory, psal jsem o nich výše. Zajímají mě vaše zkušenosti se studiem, pokud je máte. A zajímá mě, jestli jsem podle vás vhodný na nějaké studium, psal jsem už o svých nedostatcích, ale i možných přednostech. Rozhodně však studium neberu jako nějakou výmluvu proto, abych měnil cokoliv na tom, co jsem napsal. Důležitá je pro mě změna, prostředí, práce kde využiji alespoň to co mám, to řemeslo asi nebyl ten nejlepší nápad, to ale neznamená, že se nemohu živit i rukama, mohu, ale je lepší se naučit i jiným věcem.

Jaké vlastnosti by podle vás měl mít každý kdo chce studovat na univerzitě? A je vůbec dnes naděje, že v tom oboru naleznu práci, nebo uspěji? To samozřejmě ukáže čas, ale stejně mě to zajímá.

Já totiž stojím před volbou, ještě je čas, mohu odjet do zahraničí, tam se asi ke studiu už nedostanu, možná tak později, ale pochybuji, asi ale získám něco, co tu nikdy mít nebudu, to nejdůležitější, klid. Nebo jen opustím místo kde žiji (město), mohu se přesunout někde do zajímavější lokality v české republice, při práci lze i studovat, není to jednoduché, ale snad to jde, studium, to je však min.3 roky+ 2 roky dále, to je ten časový problém. Otázka jestli mi to studium potom dá, co opravdu chci, o titul asi nejde. Takže jsou zde 2 varianty, která je pro mě lepší, co myslíte, vhodnější? Je ho dně pro a proti.

Díky za odpovědi, a pro ty kterým se mé příspěvky nelíbí, ať je nečtou, a neodpovídají na ně. Ostatním díky za radu, možná že vám připadá že se stále motám v kruhu, ale už tomu tak není, jen se potřebuji rozhodnout, důležité že už chci něco dělat, protože původně tomu tak vůbec nebylo, ta změna je pro mě zásadní.

MobyDick

celebrita FB, nemusíš na to odpovídat, četl jsem tvé příspěvky, a vím oč jde v tvém případě. Ty jsi se naopak vůbec nevyrovnala s tím, že jsi nemohla pokračovat ve studiu, a píšeš o tom na různých místech, ale pokaždé stejně.

Pokud je to pravda a věřím ti, psal jsi, že jsi se nikdy nemusela učit a měla jsi výborní známky, na gymnáziu jsi si všechno pamatovala z hodiny, nemusela jsi dřít jako tvojí vrstevníci. A tebe mrzí, že oni tě podle tebe předběhli, jenže to je tvé porovnávání se s nimi. A je nesmysl se porovnávat, já to nikdy nedělal, ale druzí, ti dospělí to s člověkem dělají. Ty jsi stále psal něco o IQ, jak ho máš vysoké, ale jak můžeš vědět, že oni ho měli průměrné, nebo nízké? Protože nepsali diktáty bez chyb? Víš jak vypadali mé diktáty, ty měli daleko do dokonalosti, a matematika-písemky zpočátku dobré, ale postupně se to zhoršovalo, tak jaké bych měl podle tebe já IQ?

Na jiných místech jsi psala, že jsi naopak chtěla studovat IT, a dokonce jsi to doporučovala mě, já nechci, nemám to rád, mám jiné priority. Nebo ekonomii, chápu, nemáš ráda podrazy a manipulace které někteří provádějí, podnikání a obchod je vždy manipulace.

Napsal jsem ti tvůrčí činnost, ta je čistá, byť se to některým lidem nemusí líbit-podle toho co tvoříš.

Hlavně si přestaň některé věci namlouvat, a netvrď že tě dělá šťastnou to, anebo ono. Většinou už v dětství člověk ví co chce, ale potom se toho vzdá. Jednou tě někdo pochválí, tomu věřím.

Možná byla právě chyba, že jsi na sobě nepracovala, ty průměrné výsledky, ty jsi měla být premiant, a ještě více. Ale tu hodnotu svého IQ asi nezdělíš, že ? Pokud jde o mě, už jsem tu něco napsal, ale vlastně sám nevím, jak na tom pořádně jsem, možná nic moc.

Člověk se musí najít, ale nesmí se z toho zbláznit, za takovou cenu to nestojí. Byl bych rád, aby jsi byla šťastná.

Mě tady psali někteří že stále něco píši dokola, ale u tebe vidím totéž, s menšími obměnami. Je mi líto, pokud jsi měla smůlu na podrazáky, já mám ten problém, že já vůbec nezapomínám, natož odpouštět.

Mám chyby, možná i to, že ti to tak píši, asi je to ode mě drzé, ale musel jsem, nezlob se.

Moby Dick

celebrita FB, musím se ti s něčím přiznat, ačkoliv tvé příspěvky bývají někdy dost vážné, a rozhodně nejsou k smíchu, jiné příspěvky zase ukazují, že jsi schopna hluboké sebeironie. Ta satyra by ti opravdu šla.

Některé jsou opravdu skvělé, nejen o té smažené cibuli. Nemohu to tu psát. Já také nejsem takový suchar, jak vypadám.

Ale jak jsi mi psala i ty, já tobě rovněž fandím. Jsme sice anonymové, člověk musí i trochu naivně důvěřovat, i když někdy pochybuje, ale to nevadí.

Nevím, jestli jsi četla ty příspěvky které jsem psal. Ale jedno vím, kdyby jsi mohla, chtěla by jsi studovat, tomu věřím. Ale ano, máš jiné priority. A máš mojí úctu, protože je to obdiv, když se žena dokáže o sebe v zahraničí postarat sama. A bojovat s osudem, a není to jednoduché.

Moby Dick

Možná jen nemá smysl studovat v zdegradovaném školství a společnosti. O tom mám pochybnosti.

Je to spíše pro ty, kteří řeší podobný problém jako já.

Školy jsou jednostranně zaměřeny,a to vyhovuje většině, mě ne.

Ale co se dá dělat, raději jsem měl být pasáček ovcí, měl bych klid a nemusel nic řešit.

Dick

A ještě k té Ostravě, když jsem jezdíval v dětství na Slovensko (jižní Slovensko), tak jsem miloval to, co běžným dětem z vesnic a malých měst které žili v rodinných domech přišlo běžné, rád jsem děla něco na zahradě, na dvorku, měl jsem rád zvířata, jejich zabíjení se mi moc nelíbilo, ale pozoroval jsem i to, ale radost mi to rozhodně neudělalo. Ti lidé to berou jako běžnou záležitost. Takže já je krmil, uklízel jsem po nich, a dvorek byl čistý jako nikdy, a to jsem dělal každý den. Ačkoliv to mám v rodině, tak maďarsky neumím, kdysi jsem uměl nějakou píseň, ještě si to trochu pamatuji.

Na východním Slovensku, kde žili Rusíni, tam jsem zase na návštěvě s chutí snědl pirohy, zatímco stejně staří vnuci oné "tety"nad tím už ohrnovali nos, a jak byla ráda že mi chutnalo. Jen tomu jazyku jsem moc nerozuměl, ale ti dva hoši samozřejmě mluvili normálně Slovensky.

A jinak, halušky a brynzu mám samozřejmě rád. Jednu dobu jsem byl vegetarián, takže jsem to jedl na místo se špekem nebo slaninou s cibulí (teď myslím na celebritu FB a její problémy s touto skvělou pochutinou, já totiž cibuli miluji).

Proč to píšu, píšu to proto, že asi proto se mi Ostrava tak hnusí, ona nalákala část mích předků, aby opustili své krásné, i když asi nebohaté domovy, ony domky a odjeli to toho Ostravského pekla.

Asi jsem mentalitou ten "gazda". V dětství jsem to miloval. A teď si vlastně uvědomuji, že i ti lidé mi byli nějak bližší, než tady. A to jsem jednu dobu nějak lidi a ni moc nemusel.

Dick

klik, ano, těch škol je málo, a tím pádem nemůže být ani velký počet dětí na nich. Navíc záleží jaké všechny školy myslíš, jestli kromě těch klasických i ty alternativní. asi bych se více hodil na ně. V minulosti to zde nebylo.

Ten dril byl ohavný, otravný a demotivující. Moc dobrého to nepřineslo, bylo to pro mnohé kontaproduktivní.

Tak v prvé řadě musí být inspirující učitel, jak ten není, je konec, a zvláště u těch obávaných předmětů-matematika, fyzika, chemie. Důležitý je jazyk, takže musíš mít učitelé, kteří ti ho nezprotiví, žádné diktáty, nudné slohové práce, ale podporovat tvůrčí schopnosti každého člověka. A každý je máme jiné. Ne, že bude jeden metr na všechny, jedno zadání, to je cvičení opiček, ne formování lidí. Už teď vím, kolik se zničilo talentů, a potom přicházejí deprese, drogy atd. A bohužel tam často končí i ti velice nadaní.

Nepíšu všemi deseti, nechtělo se mi to učit, ale píšu velice rychle, když chci, mám obratné prsty, umělecké.

Nohavica, je pro mě rozporný člověk, už jsem to tu jednou psal. Má talent, ale výraznější byl v minulosti. Nohavica nic nezachrání, možná spíše využívá té zdeptané nálady v Ostravě.

Tady chybí osobnosti, v celé české republice, já žiji minulostí. Je to paradox, ale ne úplný, před rokem 1989, vznikaly v 60,70 a 80 letech nejlepší filmy, ano, byly i nesmysly, propaganda, ale i ty vážné, plné alegorií, složitých dialogů. Chci aby se vrátilo to, co dělalo umění uměním, a ne aby následoval propad, potom už bude pozdě, jak se jednou něco sesype, tak stavba už nebude jako dříve, jestli vůbec bude nějaká.

Dick

celebrita FB, tak podle toho co píšeš, by jsi měla být tvůrčí člověk, takže psaní. Proto asi nemáš to konkrétní zaměření, já to mám podobně. Jenže, já v životě vymýšlel, myslel jsem si, že budu studovat fyziku, biologii, geologii, samozřejmě, že mě bavila i literatura, ale to se stejně studovat nedá, to je široký pojem, a já na jazyky nejsem, i když, je asi dobře melodicky chytám, prostě se lehce naučím arii v italštině. Výhoda hudebního sluchu.

Mě také nebavil ose učit nazpaměť. Vlastně mě nebavilo se učit vůbec, stresy ze zkoušení, písemek. Dálkové studium mi vyhovovalo. Myslím, že jsi možná měla jít na umělecký obor-umělecká průmyslovka, dnes je toho plno, v minulosti nebylo.

Že píšeš lehce jsem si všiml, a dlouhé příspěvky, já bych možná byl schopen i satyry, ale více mi vyhovují eseje, úvahy. Ale každý máme talent na něco jiného, možná že tvá cesta bude ještě zajímavá, že o ní ani nevíš.

Dick

celebrita FB, já absolutně nechápu, jak může tebou někdo opovrhovat, ale z rodinných vyprávěních vím co je to třeba hrdá maďarská povaha, ale i ta slovenská, čecháčci o tom neví nic. Ano, na Slovensku je ještě stále silná víra, tradice, a vím jak se museli chovat mí prarodiče ke svým rodičům, vykalo se, onikalo se, dnes to zní směšně, ale je to tak, ale oni si jich vážili. Nevím co vše od tebe rodiče očekávali, asi to co jsi psala, být u nich, mít rodinu, nevím, to jsou ty tradice. Psala jsi, že sis měla raději vybrat obor kuchař-čišník, hotelovku, mohla, ale ty jsi byla chytrá dívka, tak ti doporučili gymnázium, je to tak? To je dobře že jsi to vystudovala, ještě všechno může dopadnout úplně jinak, já ti přeji, aby jsi měla to co chceš, to pozitivní.

Jak můžeš psát, že máš starou hlavu, když jsi mladá? V tolika letech to jde lehce, máš gymnázium ještě z doby, kdy mělo úroveň, dnes chodí i mnoho méně nadaných na gymnázia, a zvládají to. To jsem tady já vypisoval, že jsem měl jít na učňák. Jenže i já sám, jsem vlastně takový pochybovač o sobě, třeba jsem určité schopnosti měl, jen jsem je nerozvíjel. Gympl je gympl, je to všeobecné vzdělání, není to praktický obor, je to přípravka, teoretická přípravka pro další studium, nebo si člověk musí hledat vlastní cestu. Ale prostředí gymnázia se ti určitě líbilo, psala jsi to, tak na učňáku by jsi to neměla.

Nevím jestli by tě zajímala ekonomie, uplatnění to asi má, ale těch lidí je moc, já si myslím, že by ti sedli ty jazyky, nebo jsi psala IT. záleží na tobě. Ale vlastně cokoliv možná ohledně gastro oborů. Ale přece si vzpomeň, co jsi chtěla v dětství, ty jsi psala policistka, to mi přijde zvláštní, to by tě asi šťastnou neudělalo. Bavily tě jaké předměty? A které ti přirozeně šli, psala jsi, že jsi se nemusela učit.

Ano, sen mít musíš, a ne jeden.

klik

Dick, tak aspon tam mate Nohavicu. /Tiez ho to asi tahalo inam, ked opustil Cesky Tesin./

Ty pises vsemi deseti? Ja neviem tak rychlo a to mam aj strojopis, ale pisem len dvomi ako datel.

Iiiii

Mojim vzorom bol odjakživa Slash, neviem na akýho oného som povyhrával olympiády v chémii a v nemčine, jedno aj druhé, fakt, fucked, nemám rád. Je síce asi chvályhodné, že rozumiem pesničkám od Ramms.inu, ale ich aj tak nepočúvam:-)
Zwitter, zwitter???
Vypočujte si niečo odo mňa. To ma naučili v Anglicku. Je to síce na pi.u, tak či onak, ale možno to niekomu príde smiešne:-)
To je pieseň o mojom kamošovi, čo je biely ako vedúci vápenky:-)
Je sprostejší než ja, ale práve preto sme kamoši:-)
www.youtube.com
To nie je o mne:-)
Nerobte si čo chcete, robte to, čo Vás baví. To ostatné nie je podstatné.

Dick

Kycera, s počítačem si někdy člověk užil, já u toho měl vždy nervy.

Tak hlavně načerpat znovu sílu. Mě pracují prsty opravdu rychle, ale i ten jazyk, neboj se.

Co se týče témat, už nechci psát o sobě, o nějakých mindrácích, už to stačilo, nechci aby to vypadalo, že chci na sebe jen upozorňovat. Ale měl jsem potřebu něco ze sebe dostat, a slyšet názory druhých. Témata asi nejsou lehká, a chci aby se to týkalo už jen problémů souvisejících právě s osobností člověka, a tedy i se zdravím. nakonec mnoho problémů vzniká jako důsledek nějakých selhání, zklamaní apod.

Já snad žiji od dětství s tím, že si dávám otázky, jsem stále zadumaný. lidé mi nesedli, bohužel. Neměl jsem nikdy štěstí přímo na typ lidí, které by zajímalo to co mě. ty co znám, mají i dobré vlastnosti, ale myslím že tomu moc nerozumí, ani to nemohu někomu vnucovat. potom si připadám, že si vedu monolog, nebo někoho poučuji. Jak se chceš s někým bavit o určitém díle, knize, filmu, když ho buď nezná, nebo neumí analyzovat, cítit. Když rozebírám nějaké alegorické dílo, to chce i určité znalosti, ale hlavně vlastní fantazii a cit, a oni to nemají.

Vzdělání před rokem 1989 čím by jsme šli více do minulosti, tím bylo více náročné. Vždyť gymnázia měli i latinu, dokonce i řečtinu, a opravdu těžkou matematiku, tak to už dnes není. Má to i své výhody, více lidí má možnosti. Já bych to nechal tak, ať existují elitní školy pro velmi nadané, samozřejmě že finance by neměli hrát roli (stipendia pro nebohaté) ale lehce se to píše, těžce dělá. A potom řekněme takový nadprůměr a průměr, co se týče kvality škol. Ideální by bylo co pro nejvíce lidí všeobecné vzdělání, kvůli kultivaci, to prostě učiliště neposkytují, to je realita. Jak si psala, ostré lokty nahrazují vědění, a často i rozum a argumenty. Podvádí se. Mnozí studují jen kvůli titulu, to nemá být hlavní motivace, ani kvůli rodičům, jen a jen kvůli sobě, kvůli vědění.

Když si vzpomenu na některé učitelky, tak to byla zhouba, absolutní nezájem, tyranie, deptání, demotivace. Já jsem nebyl žádný otloukánek, ale jiní trpěli. Spíše jsem byl později flegmatik. Až později došlo ke změně, to už jsem chtěl já sám, nikdo mě nenutil, to je ten rozdíl.

Živit se tím, co je zároveň mým zájmem a vlastně mnohdy i smyslem mého života, tak to je skutečně ideál, většina to nemá. Může se alespoň najít nějaký kompromis. Mnoho lidí ani neví co chce dělat, hledá celý život. ale každý měl nějaké touhy, každý, je třeba se trochu vrátit do dětství, přemýšlet, proč jsem vlastně chtěl dělat to, nebo to.

To že žiji v Ostravě, to nemusíš obdivovat, prostě jsem se zde narodil. Kdyby se tu nezvali lidi ze Slovenska aby zde jeli hromadně za prací, nenarodil bych se vůbec, osud. Ostravu jsem nikdy neměl rád, divní lidi, je to tu směs odevšad. Ta drsnost byla vždy a stále je, a není pravda, to co se píše, že tady jsou lidi nějak v jádru dobří, absolutně ne, je to stejné, jako všude, pomluvy, podlézání. Já vůbec nevím, na co tady ti lidé čekají, v co tu věří, tady se nic nezmění, ani za dalších 20-30 let, je to původně průmyslové město, důlní činnost ustala, ale stále to má ten nádech, je pravda, že ti mladí, někteří velmi vyměkli, za mě to byli drsní floutci. Ty rodiny tady byly dost patologické, hodně alkohol, hodně nervy, bral jsem to jako realitu. A oni teď zde mají ambice, kterým nevěřím. Tady nemůže povstat kultura z ničeho, věda. To vše je vlastně už na ústupu, tady bude tak rozvoj maximálně Prahy, do Brna zase míří Slováci, jednou asi bude Slovenské Brno, Olomouc, malé univerzitní město, a pak už to nestojí za nic. Vše se mění, a pro mě to nejsou dobré změny, kultura jde absolutně dolů, na můj vkus. Lidé jsou málo nároční, dnes stačí počítač a plný nákupní košík a povrchní zábava. A co se týče vysokých škol, tak to bych psal hotové traktáty a filipiky, nazval bych to aplikace západního osvícenského myšlení, převedeno zde, do těchto zaostalých končin, prostě mají potřebu neustále mluvit, jak je to v Británii, Francii, Německu, a vše tahat zde. Nemít vlastní specifickou kulturu. Asi jsem v tomto jiný.

Já měl také své oblíbené a neoblíbené předměty, ono se to vyvíjelo, třeba chemie, biologie-přírodopis, mě bavily vždy, později fyzika, zeměpis, český jazyk a literatura, historie jak co. Slovenština je mi velice sympatická, milá, opravdu jak píše měkoučká. Ty slova, dokonce i ty nadávky někdy zní tak směšně. Mezi Čechy a Slováky jsou obrovské rozdíly v mentalitě, ty dvě země sice spojil osud, podobný jazyk, kdo jiný než Masaryk, sám napůl Slovák po otci. Ačkoliv se rozdělili, tak stále zde jezdí mnoho lidí ze Slovenska studovat. Slováci jsou však mnohem více věřící, tady je ateismus, ale i u mladých Slováků jsem zaznamenal už to vymezení se vůči starým tradicím. Ještě já jako dítě jsem poslouchal od svých prarodičů ze Slovenska jak se oni museli chovat ke svým rodičům, tak to by dnešní mladí už nepochopili. Takže velice dobře tady rozumím těm různým příspěvkům, pochybuji, že ještě někdo z Čech chodí na Slovenské fórum, vždyť oni by tomu nerozuměli. Na Slovensko mám hezké vzpomínky.

Příklad tvé sestry je jasný, nevzdat se.