Požadovaná funkcia je prístupná iba pre administrátorov

Mám slevit ze svých nároků?

Príspevok v téme: Mám slevit ze svých nároků?
Dick

Sice jsem psal, že už tady nebudu psát, ale změnil jsem to. Úvahy už nechci, ani ta stará témata, které jsem řešil stále dokola.

Dost dlouho jsem se hledal, přemýšlel o sobě, jsem dost hloubavý, ale nikterak zvlášť chytrý. Dokonce mi dělala problém i škola, nebyl jsem moc dobrý žák ani a na základní škole ani na střední. Na univerzitě se mi nedařilo, rychle jsem ji opustil, a pochybuji, že se tam někdy vrátím. Snad umím trochu psát, tak to dělá dojem, že jsem něco více než ve zkutečnosti jsem.

Psal jsem tady o IQ, protože jsem měl potřebu se svěřit, a případně získat informace od někoho povolanějšího ohledně významu této veličiny.

Někde ve věku 17 let, jsem si ho zkoušel dělat, a vyšlo mi IQ 95-97, slabší průměr, takže žádný zázrak, Až teď později, jsem si dělal testy na internetu, dosahoval jsem IQ 95-108, do byly první pokusy, potom jsem zkoušel dělat i jiné testy, a měl jsem i podstatně vyšší hodnoty, ale ty první pokusy byly takové, jak jsem napsal, nemá smysl si namlouvat, že když jsem v nějakém testu měl 125, nebo 130, nebo 148, tak je to mé IQ, není. Takže nejsem tak chytrý, jak si někteří myslí, možná že v něčem umím přemýšlet, k něčemu mám předpoklady. Vždyť i na prvních testech na univerzitu, jsem měl tak malý percentil, jen necelé 4, byly to testy obecných studijních předpokladů. Maturitu jsem udělal s určitými komplikacemi, ale spíše jsem zmatkoval při přípravě, měl jsem strach, že to nestihnu, zkouška už tak těžký nebyla, ale v dřívějších dobách bych na ni mohl zapomenout, šel bych na učňák. V některých předmětech jsem se sice dost zlepšil. ale to by zvládl každý, mě to bavilo. Možná jsem byl i trochu více zasněné, senzitivní a citlivější dítě, ale byl jsem i vzpurný a emotivní, co jsem dělat nechtěl, s tím jsem brzy skončil. Prostě jsem byl problémový.

Proč mě to vlastně zajímá? Protože hledám příčiny, proč jsem byl neschopný ve škole, proč mi tak dlouho všechno trvá, a to i v životě, proč jsem nerozhodný?

Toužil jsem po studiu, ale asi nemám k němu předpoklady. Jsem snad trochu kreativní, snad trochu umím psát, mohl jsme něco dělat s hudbou, kreslit. Ale možná, že by pro mě byla ideální více praktická činnost, že bych byl šťastnější. Protože jsem na sebe navalil velký náklad snů a tužeb, a asi nejsem schopen je naplnit.

Takže jsem uvažoval, i když mám maturitu, ale jen na soukromém gymnáziu, to klasické bych nezvládl, a už vůbec bych se tam nedostal, já se nepodceňuji, já to vím, byl jsem takový už ve škole, ne nejhorší, ale zdaleka ne nejlepší. Uvažoval jsem zvolit něco praktického, nějaké řemeslo. Otázka je, čemu všemu bych se dokázal naučit, v čem bych se uplatnil? Čeho je dnes nedostatek? Uvažoval jsem o odjezdu do ciziny, to stále platí, ale nejprve musím něco zvládnout tady. Stejně jsem v české republice vykořeněný, jsem taková genetická směs.

Opravdu se nechci vyjadřovat ke svým původním příspěvkům, řeším jen tento problém a to u sebe, vhodné uplatnění pro mě. Vhodnou práci a také místo k životu, možná je to pro mě důležitější, než nějaká kariéra, o které jsem původně snil, už nejsem dávno dítě, ačkoliv tak můžu někomu připadat.

Díky za radu a pochopení.

Kycera

Dick, teší ma, že Ťa tu opäť stretávam. Ale neteší ma vedomie, že sa ešte stále potácaš v začarovanom kruhu a nenašiel si spôsob, ako z neho von.

Odpoveď na tvoju otázku znie : ÁNO! Momentálne je žiadúce zľaviť zo svojich nárokov. Pre život sú nevyhnutné aj kompromisy a rozumné dohody.

Kľúčové slovo v tejto téme vidím slovo "nerozhodnosť". Táto "epidémia" Ťa brzdí na ceste za úspechom, za vlastným šťastím. Oberá o energiu a čas. A ČAS je, okrem života samého, to najvzácnejšie, čo v živote máš, lebo... Lebo sa nedá kúpiť, vrátiť späť.

Nevracaj sa do minulosti, to už bolo, s tým už nič nespravíš, tam UŽ nie si. Neutekaj ani do budúcnosti, tam EŠTE nie si. Živ prítomnosti, TU a TERAZ. Problémy rieš tak ako prichádzajú a vtedy, kedy prichádzajú. Meň, čo dokážeš zmeniť a nauč sa prijať veci, ktoré zmeniť nedokážeš. Nájdi pokoj vo svojej duši boľavej...

Tak ako sa strieda deň s nocou, tak sa striedajú aj šťastné, i menej šťastné obdobia v živote človeka.
A tak, milý Dick, ak len zacítiš závan vône svojho šťastia, okamžite ho uchop do svojich dlaní, pevne drž a už nikdy ho odtiaľ nepustí!!!

Dick

a_dr1a, ahoj, tak nakonec jsem si to rozmyslel, a ještě jsem zde napsal, týká se to mě.

Tak já jsem také byl rebel, ve smyslu odmítal jsem se přizpůsobovat, zvláště když se mi něco nelíbilo, nebo mi to nešlo.

Já jsem také samozřejmě nechtěl nikdy být zařazován, ale už škola člověka zařazuje. Známky, výběr povolání, teď už se to mění, ale dříve to bylo tvrdší.

tak ten seznam naštěstí mám, to jsem tak vždy dělal, protože jsou věci více realistické a ty méně realistické. Nejvíce se mi teď jeví jako realistické jít něco dělat, co lehce zvládnu. Jak jsem psal, univerzita není pro mě, trvá to dlouho, je to těžké i nejisté, vždycky mě předběhne někdo jiný, a potom riskuji, že bych tam mohl strávit zbytečné roky, samozřejmě že jsem měl sny, ale realita je jiná. Prostě vysoká škola není střední, nedává se zadarmo. Takže bych se raději zaměřil na to řemeslo, naučil se to, a odjel do zahraničí. Sny o hudbě a psaní, kreslení, to si nechám, možná se k tomu časem dostanu. Já naštěstí nikdy netoužil potom být právník, ekonom, lékař, manažer, protože ani na to nemám předpoklady, to vyžaduje nejen vysoké IQ, ale i vysokou sociální inteligenci. Asi to máš, proto jsi úspěšná.

to jsi mi napsala si vezmu k srdci a budu na tom pracovat. Původně jsi mi psala, jestli bych neměl zkusit psychodiagnostiku, když jsem nerozhodný (tak to jsou IQ testy, osobnostní testy). Ale asi to zvládnu sám, stejně by mi řekli jen to, co asi vím, je to na mě.

Díky za motivaci i cenné rady, budu na sobě dělat.

Dick

Messje, Ne, nezabrnkala jsi na citlivou strunu, ale pravda je to jen částečná. Samozřejmě že jsem byl chválen, některé věci se dařili, sportovec se sice ze mě nestal-jak kdysi někteří členové rodiny chtěli, já více inklinoval k hudbě, ale tam zase u mě chyběla výdrž, vzdával jsem se, a chtěl jsem všechno umět hned, takto to nefunguje. Zase v té škole to úplně tak strašné nebylo, ale byl jsem v té horší půlce, chvíli jsem byl v tak zvané studijní třídě, potom jsem byl přeřazen do nestudijní, tam to bylo lehčí, ale člověk na sobě úplně přestal pracovat, protože nemusel, ale i tam jsem byl nakonec jen takový lepší střed. Na konci základní školy už jsem ty výsledky měl nic moc, horší průměr, takže je pravda, že na základní škole jsem chválený moc nebyl, i když jsem byl někdy dost snaživý, na sportovní škole, kde jsem chvíli byl, jsem se vůbec nechytal, ale naštěstí jsem se mohl vrátit, nazpět (ale o tom rozhodli jiné důvody), byla to však těžká škola, já tam měl nejlépe trojky.

Na střední škole, tak tam jsem byl úplný outsider, co se týče známek, matematika těžká, jazyky mi nešli, technické předměty také ne, špatný výběr školy.

Ještě že byla možnost jít, na dálkové studium-soukromé gymnázium, to byla lehčí škola, já se začal více učit, původní státní gymnázium taky dálkové jsem nedal, ani na opravu, prostě jsem na to neměl, to byly ty nedostatky ze základní školy.

Měl jsem jít na učňák, nějaký lehčí, řemeslo, které by mě bavilo, měl bych klid, takto se to komplikovalo, já jsem později zkoušel neúspěšně studovat na univerzitě, přitom s tak slabým percentilem jakým jsem měl, jsem si to měl raději rozmyslet.

Je pravda, že většinu věcí musím řešit sám, ale to mi nevadí, jsem spíše introvert, lidé co znám, to je skupina trochu jinak zaměřena, ti to neřeší, a pokud mi někdo přitakává, tak to nemá cenu, proto chci změnit to prostředí.

Je pravda, že tápu, a proto jsem začal psát na fóru, ale už si to začínám ujasňovat, takže díky za rady, je to pro mě cenné.

Messje

Dick
Akokolvek rozmyslam...stale...v kazdej tvojej teme,som mala pocit ze tebe chyba nieco alebo niekto v tvojom svete.Skor mam pocit ze niekto.Ako by ti chybal niekto kto ta nikdy nepovzbudil,nepochvalil,isiel si len na vlastnu energiu,sam.Teraz ti ta energia dochadza a ty mevirs kde mas rychlo zaparkovat aby si neostal sam v sirom poli.
Preto ta neistota.
Ak sa mylim tak sa omluvam..Ak sim zabrnkala na citlivu strunu...tak tak isto.

a_dr1a

Ahoj Dick. Rada ta tu opat vidim. Dievcata aj ostatni tu maju pravdu, co ti sem pisu o IQ. Mna vyska mojho IQ nikdy nezaujimala a ani som to cislo nechcela nikdy vediet. Naco?? A nerada byvam "niekde niekam" zaradena onalepkovana ai. Vzdy som bola skor vlk samotar, sama sebou, svojska neopakovatelna, mozno rebelka ai) Vsak IQ je len cislo. Dolezitejsie su skutky ciny odhodlanie elan zanietenie vydrz chtic sny tuzby ciele ai. Mna fakt nikdy nezaujimalo moje IQ a aj tak som skoncila skoly univ., v doterajsich miestach poziciach som patrila zvacsa k najlepsim ai.
Dick. Prilis sa rozptylujes analyzujes, snivas tapes, venujes sa malickostiam a akoby ti podstata gro unikali. Zastav sa a spomal. Spomal mysel. Sprav si plan. Plan hlavny zalozny a systematicky krok po kroku postupuj podla neho dalej. A bojuj. Vol si male kroky. Postupnost malych krokov. A vzdy maj viacero variant planov (ak stroskota jeden aby si sa nezlozil, ale pokracoval v inom/inych/dalsich). Daj si pred seba napr. daky zoznam vsetkych moznych aj nemoznych remesiel prac co by ta bavili robit, venovat sa tomu. Realne. A spis zoznam. A kazdy den sa na ten zoznam obcas kukni. Neraz sa ti ta najlepsia volba napad zjavi vo chvilach, ked to budes najmenej cakat (pocas spanku, v sprche jedeni prechadzke ai). Skus nad tymi pracami, realizovanim sa zvazit plusy minusy. A ak ich aj vidis niekoho ineho v reale vykonavat, pozoruj sleduj ich pri vykone tej prace a popritom si predstav seba na ich mieste. Alebo pouzi iba fantaziu. Ci by ta to bavilo naplnalo, vies sa pritom predstavit aj dlhsie obdobie. A zaroven aby ta to vedelo aj uzivit. Dick. Len ty sam najlepsie vies, k comu inklinujes, co vies, ake mas schopnosti nadanie zrucnosti predpoklady ai. Urob si potom poradie od 1....po 5..10..15. A venuj sa tomu podla kriterii. Nauc sa to robit, prip.absolvuj rekvalifikacne kurzy skolenia ai. Proste to zacni robit. Zanietenie chtic tuzba elan ai su v tomto pripade najvacsou hnacou silou. V Cechach sa v tom zdokonal nauc, aby si sa to co najlepsie naucil robit (1-2 prace varianty) a potom to pod robit do zahranicia. Vsade su infa ake prace su kde ziadane a je o ne zaujem. Hlavne je zacat a pohnut sa z miesta. A popri rozume nacuvaj aj svojim instinktom citakom. Vsimni si aj zivotopisy niektorych znamych ludi. Vsak robili neraz vsetko mozne. Od poslickov casnikov barmanov pomocne sily na stavbach, soferov trenerov zahradnikov ai. Aj ked pojdes cez pokus omyl, newa. Ale pojdes a pohnes sa aspon z miesta.

www.startitup.sk

Dick

Marion25, nebo intuicí, srdcem to také jde. Ale já už znám své mantinely, protože už jsem o tom četl. Prostě nejsem stavěný na studium, těch faktorů je více, některé jsem uvedl. Já chci být raději šťastný s menšími nároky, než nešťastný s těmi většími, protože bych to nezvládl, Proto mi tak dlouho všechno trvá. tu chybu jsem už udělal dávno.

Ale klidně raď, já si velmi rád poslechnu radu někoho jiného, kdysi jsem poslouchal jen sebe, a nedopadlo to dobře, udělal jsem hodně hloupostí.

Dick

Buki, ne já bych neměnil s nikým, já přeji druhým úspěchy, a zvláště těm talentovaným, a obdivuji a vlastně se i od nich učím.

Já mám totiž v hlavě mnoho neuspořádaných myšlenek, tak jsem rád, když mě někdo chytřejší občas usměrní.

Máš asi pravdu, že čím vyšší IQ, tím ta sebekritika stoupá, ale já jsem také velmi kritický, také vidím nedostatky na sobě, ve světě a nemám nadprůměrné IQ.

Tak pokud jsi vystudoval vysokou školu technického typu, taj je to obdivuhodné, já na to nemám, měl jsem problémy i na střední technického typu, to dálkové gymnázium-soukromé mi více sedlo.

Na Slovensku jsou problémy, v Čechách jsou problémy, já jsem poloviční Slovák-Maďar, mám rád Slovensko, Slováky, jak říkám, krásný národ, ale nemá to jednoduché, něco mě ke Slovensku táhne, ale strašně dlouho jsem tam nebyl, mám rád vaši řeč, maďarsky uměli jen prarodiče.

Mnoho Slováků opouští Slovensko, chytrých, pracovitých mužů a žen, jdou za lepšími vyhlídkami, jsou otrávení, ale tady kde žiji, to je možná jen o něco lepší, všechno se zametá pod koberec, minulost se nevyřešila. Takže vím co myslíš, ale teď nechám ty úvahy být, řeším svůj problém.

Jsem dost hloubavý, na to nemusíš mít vysoké IQ.

To tvrdí u nás Michal Horáček, život je poker, nejde o karty, ale jak s nimi naložíš, máš pravdu.

Karty jsem hrát uměl, ale život jsem zatím moc nezvládl, ale už se začínám vzpamatovávat.

Buki

No tak ti poviem, IQ je prilis precenovane. Je dolezite pre spolocnost ale pre jednotlivca nie je take dolezite. Napr ja mam nadpriemerne IQ, vystudovanu vysoku skolu technickeho zamerania a urcite by si so mnou nemenil. Napr. sebakritika a hladanie vlastnych nedostatkou nema nic spolocne s inteligenciou a s vecsim IQ by si len toho na seba nasiel viac a citil sa horsie. Zivot je ako poker, nejde o to ake karty dostanes ale co s nimi spravis. Si len zober takeho Gaisena, slovenskych porevolucnych politikov, Mojsejovcov, Rytmusa a vsetky tie ksichty co sa na ne pozerame v TV. Myslis ze maju vecsie IQ? XD