Nepřipadá vám současný svět ( nepochybně i ten minulý), ale vůbec doba, jako nějaký labyrint, ve kterém jen člověk tápe a chybí mu pomyslná Ariadnina nit, jako ve známé řecké pověsti o Théseovi a díky které se hrdina vymotá ze tmy tohoto podzemí, obývaného hrozivým Minotaurem. Nenosíme náhodou ony brýle mámení a uzdu všetečnosti jako onen poutník v Komenského díle Labyrint světa a ráj srdce? Ale ten na rozdíl od nás některých vidí koutkem oka reálný svět, jelikož mu brýle nepřiléhají. Jinou představou labyrintu je knihovna ve slavném románu Umberta Eca- Jméno růže (Il nome della rosa), knihovna plná pro jiné zakázaného vědění, jejíž skryté tajemství, je třeba teprve odhalit. Abyste mohli takové tajemství odhalit, musíte nejprve získat indicie a s indiciemi správně pracovat, pokud budete mít štěstí, naleznete určitou strukturu a řád a tím i klíč k pochopení. Zdánlivá nejasnost a chaos labyrintu, se promění ve strukturu, která má jasná pravidla. A takový je možná i tento svět a lidská společnost. Internet je rovněž takovým labyrintem plným pravd, polopravd, nepravd, mámení, svádění, podvádění. Je místem, kde lidé na sebe berou různé podoby, nosí masky na tváři a připomínají tak herce- fantomy, protože jejich pravou identitu neznáme. Podobně herec na jevišti, na konci představení masku z tváře sundá a my vidíme jeho pravou vnější podobu, ne však tu vnitřní. Podobně na konci každého lidského života ona pomyslná maska padá z tváře, ale tato maska je ve skutečnosti život onoho člověka, život jaký žil. A my za ní můžeme vidět jen tvář obyčejného člověka, ať už byl během života čímkoliv.
Když jsem tady psal své předchozí příspěvky, tak mě někteří psali, že jich je zbytečně mnoho, že jsou si navzájem podobné, že je to jakési filozofování a že bych si měl založit jen jeden příspěvek, kde bych takové problémy řešil. Jedno ale měli společné, to společné bylo hledání. Hledání odpovědi, ale aby člověk nalezl odpověď, musí si nejprve položit dobrou otázku. Myslím, že toto je univerzální téma, zde je možné psát cokoliv.
Svět jako labyrint
nie, nepripada
Dejte si pozor na toto téma, je to temný labyrint, kde někde na konci číhá hrůzostrašný Minotaurus, který se jmenuje.........?
Vypadá to, jako by toto téma bylo tak hrůzostrašné, jako by v něm číhal nějaký Minotaurus, že se ho všichni bojí. Je totiž o nejistotě. A přitom je o nejistotě a touze poznat pravdu tolik příběhů.
Ještě se pokusím vrátit k tomuto tématu, které evidentně nikdo nepochopil, nebo mu jednoduše není po chuti. Připadá mi, že lidé buď milují život v labyrintu, nebo jim jednoduše vyhovuje, vyhovuje jejich omezenosti a povrchnosti. Když jsem četl na tomto fóru některá témata, kdybych k nim měl napsat nějaké své názory, asi by to dotyční neunesli. Bylo mi tu někdy řečeno, že řeším, nebudu se vyjadřovat co, ale to, co tu řeší někteří a jak se vyjadřují k některým tématům, vidím tam absolutní plytkost. Ne, lidé si opravdu nemohou v životě rozumět, a kdyby měl jednou existovat ráj, tak bůh bude muset lidem především opravit mozek a duši, aby v něm mohli navzájem žít, já ale pochybuji, že bych chtěl vůbec v nějakém ráji žít. Ty dotazy jsou mnohdy opravdu žalostné a odpovědi ještě žalostnější! Nejlépe je to přeci vysvětlit tím, že lidé jsou jen produktem evoluce, že jim je vše vrozeno např empatie a tolerovat ty kteří ji nemají, tolerance rovná se ráj na světě, ne nerovná se ráj na světě. Ve společnosti se nepohne dopředu vůbec nic, dokud nezačnou všichni myslet. Pokud se tak nestane, bude jen manipulace ze strany těch, kteří mají moc. Proto ten zmatek ve světě. Chce to rozum!
mam56 je vidět, že východní filozofie a náboženství, byť v poněkud zvláštní podobě zachvacuje Evropu (karma, reinkarnace apod) čím to asi bude? Lidé hledají, tápají v pomyslném labyrintu, ale nenalézají cestu. Hledají štěstí, ale neumějí ho ani definovat a neustále relativizují. Láska je více přání než smyslem, či realitou. Lidé touží, ale nedostává se jim ji dostatečně a proč? Zdravý rozum ne vždy funguje a nejsem si jistý, že cesta ke štěstí vede jen přes přemýšlení a už vůbec ne přes chladnou logiku. Štěstí, radost, to jsou emocionální a prchlivé stavy.
Naopak, život je labyrint a velké neznámo, jako celý vesmír. Mnoho událostí se ani nedá předpovědět. Vůbec neplatí že dobří jsou na tomto světě odměněni dobrem a zlý zlem. Lidé jsou odměňováni většinou jen materiálně a to jim činí radost. Materiál, hmota, je to, co činí lidi šťastnými asi je to povrchní štěstí, ale platí to! Určitě jsem udělal i nějaké dobré skutky, ale odměněn jsem za to nebyl. Možná, že by mělo stačit jen, děkuji, to je ta odměna.
Čo máš depresiu Mesačný princ, keď sa môžem opýtať?
Život nie je labyrint, život je o tom, že dobrí budú odmenení a zlí potrestaní a nie po smrti, ale tu na svete.
Každý povie, že zdravie je podstatné a to je podstatné a hentamto je podstatné, že dobré vzťahy a pod. Už tomu neverí asi nikto.
Zmyslom života je láska k sebe a láska k tým, na ktorých Vám skutočne záleží. Láska k sebe sa má prejaviť v sebarealizácii, aby sme sa stali nesmrteľnými a láska k blížnym sa má prejaviť v sebarealizácii voči nim, aby sme sa stali nesmrteľnými aj vo svojej vlastnej rodine.
Treba dávať viac na svoj rozum ako na svoje city. Zdravý rozum Vám vždy dobre poradí. Netreba s ničím preháňať, ani s citmi voči svojim blízkym, aby to nemohli zneužiť.
Cesta ku šťastiu spočíva v neustálom premýšľaní.
Treba občas spraviť aj dobrý skutok, aby si človek získal dobrú karmu, tá ma väčšiu hodnotu ako zlato.
P.S. Mimozemšťania mali extra-marťanský zážitok, navštívil ich osobne Chuck Norris.
