lLily: také jsem byl do toho jazyka jednu dobu blázen a potom to vyprchalo, jenže já ji budu potřebovat a nejenom ji, a musím se donutit se ji pořádně naučit. A ty víš už jistě, že na Slovensku zůstaneš? Jen na okraj napíši, že se Československo nemuselo rozpadnout, byla by to větší a silnější země. Teď je osud těchto zemí dost nejistý, a jde to vidět i na těch lidech, oni se o nic nestarají, nic neřeší, jen sebe. Chyba, je na čem pracovat, ale když jdou na mě depky, vidím vše černě. Už jsem si psali o té cizině, těch zemí, které bych označil jako zajímavé je více, leč každá má nějaké mínus. I ta USA, byť jsou tam asi největší možnosti, je tam i mnoho kontroverzí, bohužel. Stejně uvidím, kde mě osud zavane, myslím že bych měl tu Ostravskou noru určitě postupně opouštět, a nejsem jediný, kdo to říká.
Já nevím jestli je osud člověka respektive jeho budoucnost tak dlouhá, jak píšeš, protože určité zvraty budou, a o tom není pochyb. Problémy s vodou (jsou sucha), surovinami, klimatické problémy, migrace, nízká porodnost v Evropě, to je jen málo vážných problémů, bude jich asi více. Pro mě je důležité hlavně to chování mezi lidmi, já znám lidi, kteří uznávají pravidla, mají charakter, mohu jim věřit, ale takoví nejsou všichni, a není jich až tak moc. Většina lidí se bojí, nebo se jednoduše nestará.
Učitel, profesor by měl být skutečná osobnost, vzdělaná, inteligentní a s moudrostí a s velkým entuziasmem, pro výuku a svůj předmět. Empatie je klíčová, ne jen vysoká odbornost, protože i chladný člověk může být odborník, ne však dobrý učitel, ten musí být i dobrý psycholog. S platy máš pravdu, ale to bychom museli začít diskuzi o tom, jaké by ty platy vůbec měli u nás nýt, určitě ne tak žalostné, jak jsou, v porovnání se západem ubohé prostě jsou, a sliby politiků? Znáš je, u vás to slibuje váš premiér, u nás naše strany. Jaká asi bude realita?
Pokud jste měli takto otevřené učitele, bylo to dobré, občas se někdo takový našel i u nás, většina však taková nebyla, já spíše cítil chlad. Písem a zkoušení bylo hodně a já to nenáviděl. Když jsem dělal školu dálkově, už jsem byl motivovaný a chtěl jsme se učit, ale na konci čtvrtého ročníku jsem už měl dost. Jsem rád že už to mám za sebou. Stále myslím na případné další studium, ale má to cenu, navíc je mi 38 let? Asi záleží jak co, a já měl vždy trochu specifické zájmy a nevím jestli na to bude čas, navíc ten klid mi chybí. Dnes jsem měl o tom rozhovor s někým koho znám, a zjistil jsem, že nejsem jediný, kdo má otřesné vztahy s okolím, může to být i horší. Něco máme společného až moc, a asi těžce snášíme určité chování druhých, ale musíme to v sobě dusit. Potom se ty emoce přirozeně probudí, a je to výbuch.
S tou sexualitou je to ustálené až v momentě vzájemného soužití, já měl dnes hovor, a něco se mi potvrdilo, nejsem sám, kdo to má takto zmatené. Ona to asi je homosexualita, ale tím že je latentní, a člověk nežije ve vztahu se stejným pohlavím, tak to různě zmatkuje. Víceméně to mám vyřešeno, a zatím se klasifikuji jako homo-bisexuál, zavádím si teď vlastní termíny, ale asi to nějak tak bude. Jak píšeš, pokud někdo pociťoval přitažlivost jen ke stejnému, tak to měl nastaveno takto jednoznačně už od začátku, já se spíše zeptám proč to tak není u každého? To je otázka a ne jednoduchá. Vypadá to ale na to, a mám to i z jiné výpovědi, že spíše u bisexuála převažuje právě jedna orientace, asi ta pravá, tedy homosexualita, to druhé časem může ustoupit, pokud bude onen vztah. Kdyby totiž člověk byl heterosexuál, vůbec by tam to bi, nebylo, prostě by se tam nedostavovaly ty potřeby. My jsme to mnozí potlačovali a možná proto nastávaly ty zmatky. To vůbec neznamená že se mi nemusí líbit nějaký typ ženy, může, ale třeba bych s ní nechtěl dlouhodobě žít, prostě bych v ní nenašel to, co bych našel u muže. Nevím, Jak jsem psal, zženštilé typy se mi nelíbí. Jinak jsem se ptal jaké já mám rysy ve tváři, a bylo mi potvrzeno že jemné, a já je měl hodně jemné už v dětství. Prostě stačí se oholit, nebo nechat si krátké vousy, a člověk omládne o 10 let, ačkoliv ty vlasy už nejsou co byly, ani do množství, a barvy, to mi ovšem nevadí, protože je mám na kratinko (milimetry). Asi má pro mě význam se o tom pobavit s někým, kdo to má jako já, člověk tam vidí ty podobnosti, je to neuvěřitelné, a myslím že čím více bych těch lidí poznal, tím bych slyšel podobné osudy a celou tu genezi. U mě osobně je zvláštní, že se mi líbí spíše silní muži (fyzicky zdatní, mužní, ale určitě jsou výjimky) a totéž platí i o ženách, tedy nepřitahuje mě křehkost, není to zvláštní, vždyť většina mužů právě chce spíše křehkou ženu, a možná že i u gayů to tak je? U mě je to jinak a nejsem jediný. Duševní stránka a vzájemné si porozumění je potom alfou-omegou hlubokého vztahu. Stále se spekuluje kolik lidí je v populaci takto zaměřených, co si myslíš ty? Jsou i přehnané statistiky, ale už teď mohu říci, soudě podle některých vlastních vývodů, že to asi bude více než 4 %, netvrdím ovšem, že to bude nějaká většina, co si o tom myslíš ty?
Ten houslista je hodně hezký, blonďák byl v dětství a vlasy časem tmavly, u mě to tak také bylo. Já osobně mám asi více typů, které se mi líbí, a dokonce je to nezávislé na etnicitě, téměř v každém etniku jsou krásní lidi, muži i ženy. U mě je krása dána spíše mým pohledem na ni, tedy jde o ty atributy, lépe je mluvit o atraktivitě-přitažlivosti.
