Proč si někteří lidé připadají oškliví?

Príspevok v téme: Proč si někteří lidé připadají oškliví?
Dick

Hned na začátku chci napsat, že pokud by to někdo nechtěl číst celé, nemusí, ale byl bych rád, kdyby četl. Budu rád za podnětné příspěvky k tomuto tématu i od racionálnějších lidí, asi jste poznaly, že v mnohém jsem idealista, ale je to mým zájmem o některá umělecká díla z literatury. Hudby, malířství, sochařství a filmu. Prakticky založení lidé mohou přispět také. Hlavně k tématu, a nepsat mi, že zase filosofuji, to se jen zdá, to téma, je velice živé, a trápí mnoho lidí. Záměrně jsem nepsal o nějakých tělesných postiženích v důsledku chorob, úrazů apod., to je složité, netroufám si, třeba někdo jiný může napsat. A nechtěl jsem rovněž psát o všech aspektech běžného života, protože pak bych to zbytečně zaplnil vším možným, a nikdo už by k tomu nic nenapsal.

Četl jsem dost takových příspěvků (ale i v průběhu života slyšel od různých lidí), kde lidé a jsou to muži i ženy popisují, jak si připadají, když na sebe hledí do zrcadla. Hledají často „domnělé“ nedokonalosti. Otázka proč? Připadám si já sám sobě ošklivý, nebo mi to někdo řekl? Tak to by asi měla být první otázka pro nespokojence sám se sebou. Občas člověk narazí i na příspěvek jsem „zrůda“, tak i toto jsem četl, to už je hotová sebenenávist.

Než si začnu definovat co je to krása, a ošklivost, tak si v prvé řadě musím uvědomit, kdo vůbec způsobil, že si někteří lidé připadají takto nehezcí, že se tím tolik trápí, že pohrdají sami sebou, a někdy to mívá i tragické následky.

Společnost-lidé, ale v dnešním světě navíc i reklama, se snaží ukázat jakýsi prototyp krásy, vidíme ženy modelky, muže modely, herce, zpěváky (ženy i muže) a mnoho lidí podlehne tomu, že takto má vypadat ideál. Ale já si mnohem často uvědomuji tu subjektivitu krásy, vidím často lidi (nebo jsem viděl) kteří jsou mnohem krásnější a jsou ti běžní lidé, ani si to často neuvědomují, nemají žádnou popularitu, žijí běžné životy. Ono totiž tu reklamní nebo modelingovou agenturu (spíše daného fotografa, vizážistu) zaujmou nějaké specifické rysy daného člověka, a nemusí to být vysloveně „krásný“ člověk. Spíše zajímavý.

Ale teď vlastně co je to ta fyzická krása? Často se mluví o symetrii tváře, jemných rysech. Někdo ji vlastně definoval, že jakýmsi ideálem je vlastně průměrnost, vše je jaksi vyváženo, ale málo kdo to tak má? Kdo má krásné vlasy, čelo, oči, nos, ústa, rty, zuby, bradu, ruce, nohy? A mohl bych pokračovat dále. Je třeba vši nalézt alespoň něco.

Krása, fyzická, ale i právě ta duševní, to je především pokladnice podnětů pro umělce. Krása, ale i ošklivost, ta skutečná, objektivní. Mnozí lidé o ní nemají ponětí, tak si namlouvají, že jsou oškliví. Asi každý z nás viděl obrazy, sochy, ale vůbec různá ztvárnění (dnes přibyl i film) kontrastů mezi krásou a ošklivostí. Definice krásy z období antiky, nebo středověku nemusí být shodná s tou dnešní. Ale je to právě umělec, který dokáže vybrat (pokud je to skutečný mistr) takové lidské typy, kde se všichni shodneme, že ta žena, nebo ten muž jsou krásní. Celá antická mytologie je plná takových příběhů, a kdo by neznal příběh, kdy se Narcissus zamiloval sám do sebe, odtud pojem Narcis, to není jen krásná květina, to je výraz i pro samolibého a pyšného člověka. Spoustu motivů najdeme i ze středověkého i pozdějšího křesťanského umění, jak se zobrazují světci za mlada (světice), jsou krásní. Ale peklo, je plné ošklivých a hrozivých bytostí-démonů, proč tak má vypadat, to víme, aby lidé měli strach, a nehřešili. Ale ty „podzemní“ podsvětní bytosti jsou mnohem staršího původu, ještě dále ze starověku.
Mě, už v dětství velice ovlivnil příběh (a to byl jeho účel) Kráska a netvor (a všechny jeho verze, včetně té děsivé, alegorické verze Panna a netvor-Juraj Herz, už jsem o tom tady psal). Tak to je příběh přesně o tom, jak krásná dívka, může svojí dobrovolnou obětí vysvobodit původně krásného muže ze strašlivého zakletí. Spíše bychom to ale měli vidět jinak, ona nalezne krásu v něčem, co není na povrchu krásné, krásu v duši, a tím toho netvora promění, ona ho tak chce vidět. Ve filmu od Herze, je to mnohem složitější, nemá to smysl zde rozebírat. Jen je to spíše jakási naděje pro většinu mužů, že žena to opravdu dokáže. Žena dokáže proměnit zvíře, ve skutečného a jemného muže, zní to jako idealizace, ale možné to je, v pohádkových příbězích vždy. Jsou samozřejmě i příběhy, kdy naopak žena vysvobozena, vrácen její vzhled, to původní podoby. Chtěl jsem jen napsat, že skutečná ošklivost, je doslova zrůdnost, které se lidé bojí, nechtějí se na ní podívat, ale tem, kdo to dokáže překonat, kdo dokáže vidět něco více, třeba objeví i skrytou krásu, já vím, toto je už příliš idealistické, a v podstatě to tak ani nemá být. Obecně zlo je symbolizováno ohavností fyzickou, ale známe i pravé opaky. Mnoho lidí jen prostě nezná to vysloveně ošklivé, tak se zbytečně ztotožňují s něčím, co nejsou.

Ale proč o tom vlastně píši, muži skutečně touží po krásné ženě, a většina žen krásná umí být, umí být jemné, milé, empatické, to vše muž chce. Každý může mít svůj typ, ale většinou ani nepomyslí na to, že ho v životě může potkat někdo, koho ani ve snu neočekával, a platí, že to, co se někomu nelíbí, může pro někoho být velmi přitažlivé.

Pro všechny ty, kteří to měli trpělivost číst (mohl bych psát mnohem více, ale to si nechám pro sebe, není na to prostor, to je jen jakási osnova, co jsem napsal) jsem chtěl říci, že ačkoliv se běžně lidé do sebe zamilovávají (pokud je to láska na první pohled), často na základě fyzického zjevu, ale rozhodně ten duševní potenciál tam musí být také. Protože krásná žena, ale bez duše, představuje led, respektive růži, která ztrácí vůni, barvu, až uvadne. To není proces stárnutí, tomu neunikne většina z nás, pokud se toho dožijeme, to je že při bližším poznání onen člověk je vlastně duchem prázdný, takže tělo nemůže nahradit duši, tak to si většina neuvědomuje.

Dal jsem záměrně tomu příspěvku jinou podobu, mohl bych to napsat i několika suchými větami, ale nebavilo by mě to. Suchost a přesnost ponechme technikům, ale i mezi nimi jsou výjimky.

Dick

Marion25, potom ale bychom museli posoudit, jestli to tak je nebo ne. Už jsme řekli, že kritéria krásy jsou někdy zavádějící, já uvedl příklady, doufám, že si to ti lidé přečtou.

Někteří lidé zdánlivě hezcí, jsou vlastně naprosto tuctoví, nezajímaví, nevýrazní. Opravdu jde o charisma, i u muže, i u ženy. O sílu osobnosti.

A jak jsem napsal, jsou lidé, tak nehezcí, objektivně, a mají takové sebevědomí, že ji mohou mnozí krasavci jen závidět. Ten intelekt, vědomosti, moudrost. A nebývají to vždy jen ti fajn lidé.

Dick

Moireal, tušil jsem, že mi napíšeš, že si protiřečím. proč jsem napsal že se mi nelíbí, řekl bych, že se mi obecně nelíbí britky a klidně bych napsal i němky, ale jsou výjimky, princezna Diana krásná byla. Irové a Irky to ano, tam jsou i velice hezcí lidé, ale dobře, nechceš abych to vztahoval na národy, nepíšu rasy, protože pojem rasa nemá žádný smysl, to v podstatě neexistuje, to si vymysleli. Spíše bych napsal, že v určitých zemích, v nějaké skupině se mohou nalézat výjimečně krásní lidé, jak ženy, tak muži, mě osobně se velice líbí obyvatelé i Indii Punjab, Sikhové, tak krásné tváře, se jen tak nevidí. Arábie, Persie totéž. Ale líbí se mi i lidé z Arménie. Jmenuji samé tmavé typy jak vidíš. V Africe, je to třeba Senegal, kde jsou krásné ženy. O Evropě jsem už psal, řekl bych, že mezi Slovany a Ugrofiny jsou více jemné rysy, tak možná proto ta moje větší fascinace jimi. Italky a Italové jsou rovněž často velmi hezcí a krásní. Ale ano, plně souhlasím, snad všude najdeme někoho více či méně, každý jen něco jiného preferujeme. A potom asi je to i mentalita, která je mi více bližší k těm, o kterých jsem psal, i když by bylo co kritizovat. A potom, já jsem muž, ty jsi žena, tak se na to díváme trochu jinak.

Nemám rád líčení, je to zbytečné. Pokud je někdo krásný, hezký, tak bude takový i v roztrhaných hadrech, samozřejmě, že krásná žena vynikne v robě jako hraběnka, ale stejně tak třeba v kroji. Ano, mám rád přirozenost.

Ano, jak píšeš. Je to i podprahově vnucované co je vlastně krásné, a potom lidé tuto normu se snaží převádět na ostatní. Tereza Maxová samozřejmě není krásná, ale má něco, co má být právě podprahově ukazováno, že i taková žena může být něčím přitažlivá, byť má ostré rysy. Je mnoho mužů, co má jemnější rysy, než některé ženy. Na druhé straně, je to pro ženy atraktivní? Nevím.

Píšeš o závisti související se vzhledem, je to pravda. Pokud někdo kritizoval tvoji postavu a to dokonce ve vlastní rodině, je to obrovská chyba. Místo aby se snažili nalézt na člověku to dobré, tak shazují, ale této chyby se lidé dopouštějí, jsou to vzorce chování, předávané generačně, to si myslím. Existují ženy s hezkou tváří, které jsou trochu plnější, více či méně, to nevadí. Poku toto má snad vést až k anorexii či bulimii, tak to už je opravdu moc, to je ta nenávist sama k sobě, kterou někdo jiný odstartoval. A škoda, bývají to krásné ženy.

Ano, stále budu psát, není ve skutečnosti nějaké jasné měřítko krásy, je spíše měřítko ryzí ošklivosti, a to bych viděl někde u umělců, kteří fantazírují, potom jde z toho hrůza, a to je účel. Já sám nechápu, proč se lidé nazývají ošklivými, pro mě existují především šeredné duše.

Depky u Mužů-hochů způsobili podle mě jiní muži-hoši, protože se s nimi porovnávali, ale tady rozhodně to není nedostatkem krásy, ale spíše celkového charismatu a síly osobnosti. Prostě ti dravější vyhrávají. Kolik je "nepěkných" floutků a jaké mají úspěchy. A naopak mnozí co jsou normálně pohlední, mají frustrace. Někdy možná stačilo jedno odmítnutí v životě, a už je z toho komplex. Samozřejmě, různým ženám se líbí různí muži, zeptám se tě líbil by se ti Elvis Presley? Podle mě se musel líbit každé ženě. Takový Charles Bronson, je pravý opak, ostré rysy (byl Tatar po otci, matka Litevka) a přesto byl pro některé ženy přitažlivý, jako ten silný muž, bojovník, mstitel atd.

Dobře píšeš, že je to pocit, jim prostě chybí sebevědomí. Časem to snad pochopí, a najdou v sobě to smíření se, nebo i krásu, ne nějakou chorobnou sebelásku.

Mě zaujme někdo zajímavý, to není otázka nějaké obecné krásy, pro mě bude krásná. A k tomu rozvíjení talentů a duše člověka, k tomu se ještě můžeme vyjádřit.

Moireal

Dick, protirecis si. Na ejdnej strane nevies ludi nazvat skaredymi ale na druhej strane trebars Australcanky sa ti teda vobec nepacia. Ja skutocne vidim krasu v kazdom jednom narode a ak su aj nievelmi vyrazne zeny, vedia sa pekne upravit.

Ja som tiez za prirodzenost. Take zeny su pre mna najkrajsie. Tie, co bez makeupu vyzeraju krasne. A tych mozno az tak vela nieje, ale to je vec vkusu. Niekto ma rad makeup a vsetko okolo toho. Aj to je krasa. Ze sa niekto vie krasnym urobit. A to je tiez pekne.
Mna nikdy nenazvali skaredou, len moja postava bola nonstop kritizovana a teraz v dospelosti sa tiez cuduju, kde mam sebavedomie.

Teba zaujima podprahovy dovod, preco nieco povazujeme za krasne. Odpoved ti na to nikto neda a popravde je zbytocne sa tym zaoberat. Mna presne naopak zaujima ludske chovanie co sa tyka krasy a konkretne zavist, kde ludia nieco zavidia a potom kritizuju. Bol to aj moj pripad a vo vlastnej rodine. To je to najsmutnejsie. To by som skutocne rada vyriesila, lebo ludi to brzdi v tom aby zili svoj zivot a aby sa venovali aj inym veciam nez len depkarit nad svojim vzhladom, preco nevyzeraju presne tak a tak.
Inak ked davas priklady ceskych modeliek, moc Slovakov ich nepozna, ja iba tu Terezu Maxovu. Ja ju beriem neutralne aj ked mne sa nepacia dlhe nosy a to je tiez to co zena nema mat. Dlhy nos, nesumernu tvar a postavu. Ak to tak ma, "smola"...

Inak som si myslela, ze depky zo vzhladu maju prevazne zeny a teraz vidim ze aj u chalanov je to tak. To je este viac alarmujuce, pretoze chlapi primarne nemusia byt krasni, musia mat charizmu. Zene casto netreba charizmu, zene treba vyzor a ak ho nema, tak treba hladat nieco ine.

Je to ale zaujimave ako sa s tymi pocitmi vlastnej skaredosti ludia vyrovnavaju. Niekto sa stane frigidnym a niekto si potetuje cele telo a potom sa sprava mozno promiskuitne. Tym nechcem urazit potetovanych. :)

Dick

Cliattsi, v modelingu jak jsem psal, nejde o krásu, ale o určitou výraznost, zajímavost, prostě tam mnozí vůbec krásní nejsou, už jsem o tom psal v příspěvku níže, podívej se na ty typy.

Dick

Cliattsi, já se právě na sebe dívám stále, a připadám si zajímavý. Nejsem Narcis, ale nevidím důvod, proč bych měl o sobě mluvit to, co mluvíte vy dva Michael a ty, o nějaké ošklivosti a zároveň potom řeknete, že vám někdo řekl, že jste hezcí. Ale takto to je, někdo řekne že jste hezcí a někdo zase že ne.

Uvedu příklad, je Tereza Maxová, známá modelka krásná? Jak pro koho, nemá jemné rysy, naopak, dosti ostré, ale je pro někoho zajímavá, charismatická. Naopak, třeba Monika Žídková je objektivně krásná.

Můžete na to napsat své názory.

Četl jsem jiné diskuze, kde se bavili který muž byl nejkrásnější? A byly tam různá typy, pro někoho je to drsně vypadající muž, pro někoho jemně vypadající muž. Pro někoho je to Elvis Presley, Robert Redford, Richard Chamberlain a já nevím kdo ještě.

Podívejte se, jak vypadal v dětství Tom Cruise, absolutně nehezký, a později idol žen.

Takže je to velmi relativní.

Dick

michael067, viz. co jsem psal Cliattsi.

Napíšu ještě toto, je subjektivní vnímání krásy a objektivní vnímání krásy. Pokud si já sám sobě budu připadat ošklivý, vůbec ošklivý být nemusím, a to platí i tehdy, pokud by mě tak někdo jiný chtěl posuzovat, třeba závidí.

Já sebe posuzovat nebudu, tu pýchu až tak velkou nemám. Ono často lidé zaměňují pojem nepřitažlivost, neatraktivnost, to je rozdíl. Jsou lidé a třeba i pohlední, ale jsou váhaví, neprůbojní. I autista může být krasavec, ale nebude ženu přitahovat, prostě ona se ho bude bát, nebo v něm vycítí potenciálně nevhodného otce pro své děti. Já nevidím do hlav žen. Ženy ví, že mi muži toužíme jak po jejich fyzické podstatě, tak po jejich duši, no alespoň mi romantici (ale já jsem směs asi všeho, i idealista, i racionalista, jak v čem, jsem směs).

Nikdo nepotřebuje vidět tvou fotku, ode mě by jsi ,mohl jen čekat, toto, buď bych to nijak zvlášť nekomentoval,a viděl bych více méně obyčejnost, nebo bych tě označil za krásného, nic jiného u mě není. A opravdu ty nehezké typy, já jsem to viděl snad jen u lidí nějak duševně nehezkých. A ty různé vady, o kterých jsem psal, tak s ním se lidé naučí žít, když jim v tom druzí pomohou.

Pokud někdo někoho v dětství odstrkoval, nepřijal-děti jsou kruté, často, tady musí zasáhnout někdo moudřejší, starší, jsou i vyspělé děti, ty to nedělají, těch je málo. Pokud to někdo dělá později, tak už docela riskuje, za prvé působí trauma druhému člověku, a za druhé se mu to může vrátit. Důležité je, že nic nepochopili.

Jsou objektivně nepohlední lidé, a mají tolik sebevědomí, že jim může mnoho lidí jen závidět. Opravdu nehezký muž s vadou, má krásnou ženu, toto není nic neběžného, a proč? Má sebevědomí, charisma, postavení, peníze, inteligenci a nebo, je prostě v něčem pro tu ženu výjimečný.

Takže ženy zase tu krásu muže moc neberou, to spíše mi muži ji očekáváme, a je to mnohdy chyba.

Mě zajímá někdo, kdo je pro mě něž´čím neobyčejný, ne tuctový.

Cliattsi

Vieš čo, ja nad tým moc ani nepremýšľam- lepšie povedané snažím sa nepremýšľať nad tým ako vyzerám. Pomáha mi v tom aj to, že sa ráno väčšinou nepozerám do zrkadla. , ale keď sa napr. holím, tak sa pozriem :-). Aby som sa videl a nestrihol to mimo :) . Tým pádom sa ráno nevidím a nehodnotím a snažím sa na to nemyslieť. Som nakrátko ostrihaný a tak to mám jednoduché. V minulosti som tiež zažil, že mi niektorí ľudia povedali, že som škaredý, ale zo slušnosti to skoro nikto nepovie, lebo sa to nepatrí. V minulom roku mi ale kamaratkaz brigady povedala, že by som sa mohol živiť modelingom, čomu ja neverím.
Krása sa dá ťažko definovať. Ale máme tendenciu vyzerať a pôdobiť krásne, aby sme zaujali a aby sa nám ľudia nevyhýbali a mohli sme s nimi v pohode a bez zábran komunikovať.( sú tam pravda aj iné dôvody :) ) ahojte

Dick

Cliatts, pamatuji si tě, už jsi mi jednou psal na jeden příspěvek. Víš, ten příspěvek si klidně uložit můžeš, ale není to žádná esej, jsou tam i drobné chyby, a je to poměrně neuspořádané. kdybych to měl skutečně pojmout jako esej, psal bych to déle, a byly by tam mnohem hlubší a mé ryze subjektivní názory na pojem krása a ošklivost, mě to téma zajímá po stránce umělecké, ne po té běžné, jak se s tím trápí úplně zbytečně mnozí lidé, kteří si jako ošklivý připadají, nebo jim to někdo vtloukal to hlavy. že a takový jsou, a přitom nejsou. Mě osobně zajímá ta umělecká kategorie, ta má jiný význam, a působí doslova podprahově. Ještě o tom napíšu, už jsem uvedl příklady.

Já si nejsem jistý tím, jestli člověk touží mít pěkného partnera, partnerku. Spíše bych řekl, že důležité je to náhlé pocítění, to je on, to je ona. To není vždy o nějaké objektivní kráse, té celkové kráse. Jak jsem psal, někdo má krásné oči, někdo ruce atd. Někdo si myslí že je krásný pro všechny, a potom někdo řekne, on, nebo ona se mi nelíbí, a ten člověk je velice zklamaný, byl zvyklý že ho všechno obdivovali, a teď je někým odmítnut, někým, na kom mu záleželo. Ne, v běžném životě je to o určité výjimečnosti. Ona totiž ta tzv.krása, je spíše jakási průměrnost, řekneme, že někdo je pěkný, to je spousta lidí, ale opravdu krásných (třeba pro mě), je velice málo lidí, to nejsou žádné modelky, modelové, to jsou běžní lidé, které jsem v životě viděl, byli jich velice málo. Potom je tu ještě charisma, netypické rysy.

Velmi často vidíme, ve filmu, že se vybírá jako kontrast světlovlasá žena a černovlasý muž, jakýsi ideál. Mě osobně se líbí úplně všechny typy, je jedno, jestli má osoba barvu vlasů (černou, hnědou, rezavou, světlou, barva očí, opět jedno, mám slabost pro určitý typ, ale to musím pocítit, jenže, to je jen fyzická podoba, musí být to hlavní, duše, jinak je to led).

S odmítnutím se setkali určitě všichni lidé, nebo si třeba ani netroufli, bláznivé platonické lásky, a víme co všechno jsou schopni lidé z nešťastné lásky udělat, tragedie, zbytečně. Je s tím třeba umět žít, a od druhých moc neočekávat, a hlavně, neobdivovat je nekriticky. Když jdu někde po ulici, tak není nic neobvyklého, že se na někoho podívám a on na mě, všímá si druhých (Leonardo da Vinci tak údajně někoho pronásledoval, aby si zapamatoval jeho vizáž, a namaloval ji, génius).

Skutečná krása je jen ideál, lidé a to úplně všichni, jsou ve skutečnosti tak obyčejní, že obyčejnější být nemohou, nejsou to andělé. Takže bych těm pyšným sebevědomím jedincům velice srazil hřebínek, a řekl jim, čím vlastně jsou.

A naopak těm, kteří trpí nějakým pocitem, že nejsou přitažliví bych řekl toto, vždy bude někdo, komu se líbit budou, a ta skutečná ošklivost, tu ať ponechají na ztvárnění umělcům, ona je totiž hrůzná. Samozřejmě, že se narodí lidé s vadou, ale citlivý člověk tam hledá něco jiného, tu vnitřní krásu. Nejhorší jsou lidé ošklivý a zlí, to je závist, i takový jsou. Ani krásný člověk to nemá lehké.

Já bych to upravil, "za příjemným zjevem čekáme něco dobrého" a často tomu tak je, krásná empatická žena takový být opravdu může. A potom lidé hrají i různé "hry", přetvařují se, hrají sebevědomé a přitom nejsou.

O krásu, stejně jako o mládí se dá lehce přijít, proto jak psala Moireal, je třeba hledat na druhém něco vyššího, a rozvíjet ten talent. Ticícekrát talentovaného umělce, než prázdného "krasavce" bez ničeho. Prázdná duše, to není nic. Ale nechme povrchní lidí být, i oni to mají šanci jednou pochopit.

A jestli jsou lidé tak naprogramovaní? Lidé jsou "naprogramovaní" bohem, nebo evolucí (nebo je všechno ještě úplně jinak, nechci tady spekulovat, jsem idealista) vyberte si každý, co chcete, k různým věcem, každý má svojí originalitu vnímání, jen nám to kazí ti druzí. negativně nás ovlivňují, ale to je lidský svět. Právě před chvíli jsem poslouchal nádhernou a slavnou arii a zpěv vodníka z Rusalky (Antonín Dvořák), "Celý svět nedá ti nedá" a "Na vodách bílý leknín sní", varování a teskná píseň bytosti z jiného světa, která varuje před nestálostí lidské lásky, a známe to dobře. Malá mořská víla a Rusalka, téměř totožné příběhy, kdy se krásná rusalka (nebo víla) zamiluje do člověka, ale dopadá to tragicky. Zároveň tam vidíme ti nádhernou oběť, je to idealizace, ale u v umění je to důležité, a je to důležité i pro běžné lidi, oni to ale ignorují.

Já si myslím, že bychom od těch druhých neměli moc očekávat,a raději bychom měli hledat smysl v jiných věcech, to píšu pro nás snílky a romantiky.

Najčítanejšie články