Co vám říkají tato dvě slova. Jsou to „dvě sestry“, které kráčejí vedle sebe životem každého člověka. Kolikrát člověk musí v životě zalhat, nebo alespoň zamlčet nějakou skutečnost, aby sám někomu neuškodil, protože někdy pravda může zranit ještě více než klam. Ale přesto, měl by raději vždy člověk mluvit úplnou pravdu, aby si jednou mohl říci, nikdy jsem nelhal? Myslím, že se to málokomu podaří, z důvodů které jsem uvedl. Účelové lži a manipulace, to je zcela jiná kategorie a slouží zcela k jiným cílům. Někdy tzv. pravda, žádnou pravdou není. A přesto tyto dva pojmy nejsou relativní, jsou absolutní, pouze existují situace, ale je jich málo, kdy se nedá jednoznačně určit, zda je výrok pravdivý či nepravdivý, ale to je sféra logiky, matematiky atd., to jsem nemyslel. A co anonymní fóra, jak asi tam poznáte, kdo se skrývá za smyšlenými jmény, kým je, mluví-li pravdu, manipuluje, lže, dráždí a provokuje? Proč člověk dává otázky, jaké dává, proč na ně sám neodpovídá. Jak to, že někteří mají ve všem tak jasno, přitom nechápou, že se mohou mýlit, že jejich názor je jen jejich názor, jejich pohled na svět a nemá s pravdou nic společného! Neexistuje relativismus, alespoň v některých věcech ne, ale existují evidentně nesprávné pohledy na realitu. Potom to vypadá, že lidé lžou.
Pravda a lež
tym chcem povedat, ze "spravne podana pravda", nema ako ublizit, zato "spravne podana loz" zrejme hej
asi Dicku zalezi aj od toho, koho tou pravdou alebo lzou chranis - ci seba alebo toho druheho, ci koho tou pravdou alebo lzou mienis konfrontovat.
Aj by ma zaujimal nejaky priklad k tomu, ked si napisal:"jak komu povědět, znám případy, kdy to uškodilo! Jen, pokud je to opravdu silná osoba, pak mohu říci i takovou pravdu, jinak nikoliv."
Mne to pride tak, ze pravda VZDY menej uskodi, nez LOZ, lebo ked raz zacnes klamat, zacnes sa do toho zbytocne zamotavat a to nemoze dopadnut dobre pre nikoho.
To by bolo fantasticke, ak by sme vedeli takto presne vyhodnoti dosledky (na druheho ohladom otipovania sily jeho osobnosti), no i tak napokon podla vsetkeho vychadzame skor sami zo seba (na zaklade toho, co by ublizilo nam), nez druheho....pretoze ako vies, ze druheho osobnost by si s niecim pravdivym neporadila? Zrejme ide akusi predstavu " sposobou spravneho podania, ci uz lzi alebo pravdy", nez o samotnu pravdu ci loz.
Dick, prečo na príspevky reagujú tí, u ktorých by si to nepredpokladal?
Lebo:
1. nie vždy na začiatku sa dá klamstvo odhaliť,
2. poskytneš dotyčnému šancu, aby svoje tvrdenie opravil a veci uviedol na pravú mieru,
3. v téme objavíš niekoho, kto klamstvo neodhalil a chceš ho podporiť,
4. sa tváriš, že si to nepostrehol a napriek tomu poradíš,
5. dáš na vedomie, že o klamstve vieš, ale poradíš.
Alebo sa bavíš, na jeho účet. Viem, nie je to najušľachtilejšia činnosť, ale život si treba aj trošku spríjemniť, odľahčiť, nebrať všetko smrteľne vážne. Ani seba. My tú máme také príslovie - Škodoradosť, najlepšia radosť!
Všetko je to individuálne, záleží aj od témy, nálady...
Bola tu vážna téma, kde nás viacerých radiacich nachytali deti a mali z toho poriadnu zábavu. A nebola len jedna a nebola som len jediná, ktorá sadla na lep. A určite to nebolo ani poslednýkrát.
Osobne problém vidím v tom, ak máme snahu poradiť, položíme otázky a odpovede neprichádzajú (to povestné "bú" - ani áno, ani nie). Musíš to z ľudí ťahať ako z chlpatej deky - zdravotné rady.
Či si píše niekto sám so sebou? Keď ho to baví, nech! Pokiaľ nezneužíva niekoho nick, neatakuje druhých, neužíva vulgarizmy...
Ľudia sme rôzní, aj naše pohnútky.
Sú ľudia, ktorí len kladú otázky, odpovede nehľadajú. Na tie si počkajú od nás. Sú natoľko pohodlní, že si nevyhľadajú rovnakú tému/témy, kde tie odpovede už majú.
Pravda a lož. V zásadných veciach by sme nemali klamať. Sú však situácie, kedy sú potrebné tzv. milosrdné lži, kedy nevieme pravdu, ale dávame nádej, inak by sa daný človek zložil. Takže kto hovorí len pravdu? Nik! Tá v mnohých prípadoch ani nie je dôležitá, dôležité je vypočutie, pochopenie, empatia a následná pomoc.
Vydávať svoj názor za jedinú pravdu, môže len ten, kto verí, že vie, čo nevie! Čím som staršia, tým viac si uvedomujem, koľko toho ešte neviem. Sú veci, o ktorých radšej ani nechcem nič vedieť. Aj keď mám pravdu rada, tak na niektorých pravdách netrvám. Asi tak.
Důležité je, aby ty komentáře byly podnětné!
zaujimave komenty :)))
Obrázek i otázka jsou jasné, ale odpověď není vůbec jednoduchá. Člověk určitě touží poznat pravdu, ale kdyby možná věděl, že pro něj nebude příjemná, optimistická, nechtěl by. Ale touha po poznání člověka žene dál a dál, ať už se stane cokoliv. A my vidíme, že se ve světě toho děje opravdu hodně. A nemáme ve všem jasno, chtěly bychom o všem znát pravdu.
Já dělím asi tyto dvě základní pravdy:pravda o člověku a společnosti-to je hodně subjektivní, a potom pravdu o světě, vesmíru, toto je sféra vědy, ale i tam už jsou omezení, přesto se dále bádá. Škoda jen, že se bádaného zneužívá např ve válkách, někdo to bohužel vidí jako primární využití.
ideální je tedy znát pravdu, ale naučit se s ní pracovat, pokud to není příjemná pravda. A těm, kteří by ji vůbec nesnesli, ji raději nesdělovat, nebo je na to nějaký čas připravovat.
Jsou, ale určité více než pravdy, spíše pravděpodobnosti a ty nespadají do sféry mého zájmu, např. co mě čeká, co je v mých genech, dispozice, nemoci atd., tady nemám důvod znát, je to jen pravděpodobnost.
anjelik *, k tomuto příspěvku nemám v podstatě co dodat, jen jsem ti nechal odpověď k příspěvku- Svět jako labyrint-Dick 21.07.2016 23:42:38.
:-)
Aj ja chvalim anjelika. :)
