Co si vlastně představujete pod pojmem tabu? Uznáváte určitá tabu (ve skutečnosti je uznáváme asi všichni), a naopak, kde si myslíte, že je většinová, nebo alespoň nemalá část společnosti zbytečně až přehnaně radikální, co se týče citlivých otázek? Jste lidé tradic, nebo jste schopni kompromisu? Jak se díváte na vegetariány a vegany? Sexuální menšiny? Náboženské menšiny? Je dobře, že se určitý pohled mění, anebo je to chyba, a dojde díky tomu k narušení struktury společnosti? Je možné tolerovat vše, a nebo jsou určité věci netolerovatelné, které?
Společenské tabu
Moireal: ahoj, s posledními řádky tvého příspěvku samozřejmě souhlasím.
Jasně že to vyžaduje znalosti, a vhled, já jen něco nastínil, víme o jaká tabu jde, ale můžou jich být mraky, ty jsi ta podstatná už napsala.
Vegetariánem jsem přestal být asi před půl rokem, vydrželo mi to více než čtyři roky, už jsem ale měl dost, a cítil jsem to. Rozhodně jsem nebyl žádný fanatik, a už vůbec ne členem nějaké skupiny. Pro mnohé lidi je to nejen akt protestu proti zabíjení zvířat (zajímavé je, že k lidem už takovou lásku často nemají, ale jak kteří). je to moderní styl života, a vůbec ne levný. Jsou věci ve kterých má vegetariánství, nebo ještě radikálnější vegetariánství, to skutečné-veganství (veganismus) své opodstatnění, a není k tomu co dodat, ale kolik lidí to skutečně vydrží po celý život, o tom už bych hodně pochyboval. Je to věcí etiky, nebo ještě něčeho silnějšího, náboženství (hinduismus), ale západní civilizace slyší zejména na ty etické a enviromentální aspekty.
Sexualita je tabu pro starší generace (ne všechny), ale i některé mladší, nakonec, je to intimní sféra a ať si každý dělá víceméně co chce, pokud nebude škodit druhým. Jenže to co já si představuji pod pojmem škodit, si jiný už nebude představovat. Promiskuita je věc sexuálního chtíčem tabu je to pro mnohé, a opět je to sféra intimní, bohužel, že se za ní skrývá podvádění partnerů, a pokud jde o rodiny, tak vlastně i těch dětí, to už je vážný problém, a šrámy na duši to zanechá. Sexuální orientaci si nikdo nevybírá, tabu je to stále, pokud někdo má potřebu o tom mluvit může, pokud má potřebu to ukazovat poněkud zvláštním způsobem může také, ale jak kde. V zemi, kde žiji-je to nejvíce ateistická země-to není žádný problém. Nakonec láska je láska, ale jsou tu samozřejmě i různé nepřijatelné tabu, a o těch já zájem psát ani nemám, ale ti lidé každopádně trpí.
Tak já asi dlouhodobě potlačoval své emoce, v dětství jsem to krásně ventiloval-pláč, smích, radost, hněv. Teď mi zůstal hlavně hněv, a to je velký problém. Já musím udělat v životě nejednu změnu, některé budou trochu problematické, ale musím.
Náboženství část lidí spojuje a část rozděluje, bez vzájemného respektu (a to je velký problém všech dob) není šanci překonat problémy. Mnoho věcí se vyvolává navíc zcela uměle.
Máš pravdu, dokonalý člověk je mýtus, a za zdánlivě dokonalým a falešným úsměvem a sebevědomím se můžou skrývat různá traumata apod. Lidé mají rádi úspěšné a silné.
Ještě se k tomu vyjádřím.
Ahoj MobyDick.
Spolocenske tabu je velmi siroky pojem a na to, aby sa clovek mohol naozaj komplexne k nemu vyjadrit, musi mat velke znalosti v oblasti sociologie a vsetkeho, co k nej patri.
Z mojho pohladu je tabu velmi individualne. Podla toho, ako to komu vyhovuje.
Zoberme si mensiny vo vacsinovej spolocnosti. Tym to velmi nevyhovuje, pretoze maju pocit, ze sa potlaca ich sloboda. Lenze kazdy ma slobodu potial, kde konci sloboda ineho. Niekedy sa mensiny snazia stat vacsinou, ako napriklad dnesni vegani. Vegani tejto doby napadaju neveganov. Je to velmi otravne. Pravda, ohladne stravovania je vysoko individualna a kdesi uprostred. Vnucovanie inym svoje nazory znamena nerespektovanie slobody inych,takisto.
Sexualita je este rozsiahlejsi pojem. Mozno promiskuita dnesnej doby je akesi hnutie prelomit spolocenske tabu v tejto oblasti. A takisto to vnimam ako veganov, ktori sa snazia pretlacit ich stravu ako tu jedinu najlepsiu na svete. Promiskuita uz nieje in, uz sa to stalo normou. Kazdy, kto sa odlisuje, je divny.
A mozno promiskuita vobec nieje problem sam o sebe,ale celkovo pokriveny nazor na nu. Ako na nieco neciste a zaroven nieco, co dava cloveku moc. Myslim, ze sex a moc su velmi uzko spojene.
Takisto je s kazdym tabu spojene skatulkovanie a predsudky, ktore neprinasaju nic dobre. Je to skratka len tym, ze kazdy clovek ma na zivot svoj obmedzeny pohlad.
Su este ale aj take tabu,ktore prijima vacsina tejto spolocnosti a mozno to vyznie cudne, ked to napisem, ale tyka sa to pochodov ludskeho tela. Vsetci vieme, co k tymto pochodom patri. (To aby niektori neohrnali nosom, co tu pisem) a predsa je to tabu a nesmie sa o tom hovorit. Myslim, ze to skodi zdraviu. Vezmime si ochorenia hrubeho creva, ktorych je v dnesnej dobe coraz viac. Ludia sa hanbia ist k lekarovi a neraz koncia az s rakovinou hrubeho creva, ktora sa neda vyliecit, ak je neskoro.
Dalsie tabu, ktore ludom velmi skodi, najma tym citlivym, medzi ktorych sa radim aj ja, je potlacanie emocii a tvarenie sa, ze neexistuju. Emocie sa umlcat nedaju a cim viac sa ludia o to snazia, tym vacsia pravdepodobnost je, ze sa pretvoria do rakoviny, a to naozaj nieje med lizat.
Nabozenske mensiny, to je uz tema sama o sebe. Skor by som ich nazvala jednoducho nabozenskymi skupinami. Tu o respektovani slobody nemoze byt ani reci.
Tato spolocnost si vytvorila profil dokonaleho cloveka, ktory ziadny clovek na svete nedokaze splnit. Aj ked sa moze zdat, ze niekto ma k dokonalosti blizko, nikdy nevieme, cim si vnutorne prechadza. Prave aj vdaka tabuizovanym temam. Kazdy sa boji, co si o nom druhi pomyslia a snazi sa prezentovat vzdy v dobrom svetle. Myslim, ze je to skodlive, velmi skodlive, lebo nas ucia doslova nenavisti k samemu sebe . Vobec sa neuznava jedinecnost a roznorodost,razi sa len jeden typ cloveka. Vyzorovo aj vlastnostami.
Ja som za vsetko, co ludom prospieva na dusi a na tele a co ich robi stastnymi. Len nie na ukor ostatnych.
Mesačný princ:ano, společnost a rodina na nás mají obrovský vliv, ať chceme či ne, to formování je neskutečně důležité, může to pomoci, ale i napáchat veliké škody. Ale později, je už to jen na každém z nás, jak se k věcem postavíme. Já, jsem nespokojený snad úplně se vším, to je má podstata už od dětství-nerozhodný a nespokojený, individualista, a v hloubi duše i buřič, někdy klidný, jindy horkokrevný, kdysi optimista (jak v čem), dnes skeptický realista (snílek jen ve sféře umělecké). Zkrátka velmi složitá osobnost, ve velmi jednoduché společnosti. A jediné co mě na tomto světě drží, je má rodina, a můj vztek, nekonečný vztek a touha něco poznávat a měnit, když vidím ty spící a paralyzované, povrchním štěstím opité lidi (nechci používat nadávky).
Psal jsi o člověku jako o ničiteli. Je to proto, protože existují lidé, kteří vedou určitou skupinu jiných lidí, a ti zase ovlivňují další lidi, a nakonec většinu. Prostě je to technokratická společnost. A člověk má možnost omezené volby, buď jde s nimi, nebo proti nim, a nebo strádá. Vyber si?
Ale vše má své limity, jednou něco začalo, jednou to i skončí, asi nikdo neví kdy, a už vůbec ne jak. To vše jsou jen přání a teorie.
A že se lidé příliš množí, záleží jak která kultura se na toto dívá, některé to jako problém vůbec nevidí. Evropa, ale nejenom ona vymírá. Vše je ve fázi úpadku, ačkoliv mě mnozí budou přesvědčovat že ne, ale proč tomu tak je? Je tomu tak proto, protože myšlenkově se lidé už dávno dostali na vrchol, teď z toho ještě těží, ale bude tomu tak i v budoucnosti? Podívejme se na úroveň dnešního umění, knih, filmů. Jsou to variace na tytéž původní motivy, a nebo jde o velmi nehodnotné výtvory.
Otázka jak z toho ven? Jako celek se z toho lidé nedostanou, a pokud, bude to trvat velmi dlouho, já už si teď sám uvědomuji, že se nenalézám ve vůbec příjemné době, ani trochu, mám podněty k nějaké tvorbě, ale ta bude velmi těžká (mám na mysli motivy, pokud jde o psaní, malování, skládání hudby). Prostě technokraty považuji tak trochu za hlupáčky, ačkoliv oni sami o sobě si myslí, jak nejsou chytří. Technika člověku pomáhá, ale jak není vyvážena o nějakou hlubší myšlenkovou základnu, nastává disharmonie.
Není to o pesimismu ani hledání pomíjivého štěstí, je to o hledání smyslu života v nesmyslném světě-v lidské společnosti.
MobyDick - ono toto všetko je závislé hlavne na tom, ako nás ovplyvnila spoločnosť, prostredie...a čo nás naučili (čo sme si z toho vzali za svoje)
určité návody ostávajú...
Aj ja som viac vecí považoval v minulosti za tabuizované, veľmi som ich neriešil, nevenoval sa im.... Ale ak človek niečo prežije alebo sa do nejakej takejto tematiky zamieša, či s ňou má osobnú skúsenosť, tak sa dosť často jeho pohľad mení.
Buď pre neho ostane téma ešte viac tabuizovaná, alebo....
aj by som ti tu dal príklady ale už je neskoro...idem spať
0vecka -ak je človek najužitočnejší tvor na tejto planéte a bez neho planéta neprežije, tak si najskôr sám odhryznem penis :D
nezbláznil si sa náhodou? :)
Človek je to najhoršie, čo mohla táto planéta vyprodukovať...teda ak je to samozrejme dielo evolúcie...
Sme ako vírusy...nekontrolovateľne sa množíme a všetko ničíme...
aj ja mam jedno tabu.. najradsej by som sa zobudila ako niekto iny.. a kazde rano som to ja :-( neviem co s tym poviem si do prcic co som spravila zle??
Erika14s: tabu ještě stále existuje, jak v které společnosti, a jak která témata.
ehm: naposled jsem se neloučil, ale rozhodně jsem zde nepřišel psát vlnu dalších příspěvků, ještě mě zajímali názory druhých na toto téma, toť vše.
MobyDick, už si tu zas? Koľkokrát si sa už lúčil?
v dnesnej dobe mam pocit, ze uz nic nie je tabu
0vecka: stejně jsme odběhli od tématu, já ani nechtěl diskutovat na téma prospěšnost, nebo neprospěšnost člověka, člověk má mimořádné postavení, a víme proč (jestli to víme?).
Pokud si vyznavačem nenásilí (zcela absolutně je to asi problém, protože by jsi to musel vztáhnout na všechny lidi, ale i ostatní živé tvory), tak je to v pořádku, ale v reálu jsou situace, které tě někdy zavedou na scestí, a i z původně mírumilovného člověka se může stát pravý opak.