Být sám sebou

Príspevok v téme: Být sám sebou
Dick

V minulosti jsem si o sobě myslel, kdoví co nejsem. Přitom na základní škole jsem byl naprosto průměrný žák a později i horší. Ano, existovali předměty, které mně více či méně bavily, ale třeba matematika to nebyla.

Pozdější výběr střední školy byl zcela nesprávný. Ne, že bych ji hodnotil jako nějakou příliš obtížnou školu, spíše mně nebavilo se učit. Představa, že bych měl tuto školu dokončit mi byla zcela cizí. Nezajímala mně. V té době jsem byl absolutně podprůměrný student, vlastně jsem vůbec nestudoval. Zajímaly mne zcela jiné věci, vlastně jsem myslel jen na hudbu. Školu, do které jsem chodil „duchem nepřítomný“ jsem opustil.

Uteklo několik let, a já zjistil, že mi chybí oficiální vzdělání. Nabízela se jen jedna možnost, jít dálkově studovat. Mnoho toho na výběr nebylo a tak jsem vybral možnost dálkově studovat gymnázium. Někdo se asi zhrozí, jak může někdo, kdo nebyl zrovna skvělý student na toto vůbec pomyslet. Je pravda, že procházka růžovým sadem to nebyla a ani se mi to nepodařilo napoprvé udělat. Měl jsem zpočátku problémy s anglickým jazykem a matematikou. Musím ještě dodat, že jsem studoval na dvou školách, to první gymnázium jsem po dvou letech opustil (nepodařilo se mi uspět z matematiky, anglický jazyk jsem nakonec dal). Jiné předměty mi naopak nečinily potíže. Utekl nějaký rok, já nastoupil znovu na soukromé gymnázium. Ve výuce ani v požadavcích nebyl nějaký zásadní rozdíl, rozdíl byl ve mně. Rozhodl jsem se, že tentokrát to už musím dokončit. Začal jsem se učit. Anglický jazyk jsem zvládal daleko lépe, než na předchozí škole a v matematice jsem byl alespoň průměr. Jiné předměty mi šly dost dobře. Mnoho lidí si myslelo, že jsem kdovíjak chytrý, ale tak to není, prostě jsem se začal učit. Tentokrát jsem už došel až k maturitě a napoprvé ji udělal.

S určitou dávkou sebevědomí jsem i já v té době zatoužil studovat na univerzitě. Neměl jsem malé ambice, protože jsem chtěl studovat, spíše přírodní vědy. Rozhodoval jsem se mezi studiem biologie nebo dokonce fyziky (přece jen ta fyzika je ale podstatně matematicky náročnější, takže jsem jí vyloučil).

Napoprvé jsem se sice na univerzitu nedostal, ale později se to podařilo, nestrávil jsem však na ní déle než semestr! Tentokrát jsem sice školu neopouštěl snad z neschopnosti studovat, ale donutili mně jiné okolnosti.

Zůstal jsem tedy jen s maturitou a nyní přemýšlím, jestli jsem si v minulosti nevytvořil o sobě mylný obraz, že jsem něco, čím ve skutečnosti nejsem a čím ani být nemohu. Ve skutečnosti mě totiž předběhli ti skutečně inteligentní a úspěšně vystudovali školy. Já jsem tu školu jen vydřel, protože soukromé gymnázium dálkově asi nemá takovou úroveň, jako klasické denní. Na denní gymnázium bych se v životě nedostal a nevím, jestli bych na něm byl vůbec schopen tak dobře studovat, jak jsem studoval dálkově. Kdybych zabral, tak asi ano. Přemýšlím, že jsem v minulosti asi udělal chybu, protože jsem zvolil maturitní obor, na který jsem neměl, i když jsem později maturitu složil. Měl jsem zvolit učební obor, ten by odpovídal mým schopnostem. Teď akorát mám maturitu, ale vlastně nic neumím. Studovat univerzitu v mém případě je určitě zbytečné, nevím, co si o tom myslíte vy? Raději jsem se měl vyučit nějakému méně náročnému řemeslu-oboru jako třeba kuchař. Už delší dobu řeším tento problém a nemohu se dobře rozhodnout. Stále jsem myslel na studium, ale já fakt nejsem studijní typ, je to jen mé ego.

Jsem podle vás jen průměr, který přecenil své schopnosti a hledá se? Co byste dělali v mém případě? Opravdu chci začít už něco pořádného dělat a ne jen snít o tom, co bych mohl dělat. Mám raději zvolit to praktické. Co byste dělali na mém místě vy jen s maturitou na nic moc gymnáziu, mám si udělat nějaký kurz, či zkusit ten „dálkový učňák?“

A proč jsem si podle vás namlouval, že jsem, něco čím jsem nebyl a živil jsem tím i ostatní, protože jsem se nechtěl vyrovnat s tím, že jsem jen průměr? Díky za vaše rady, a zkuste mi prosím odpovědět na všechny otázky, díky moc.

Toto je pravda o mně.

Dick

celebrita FB, napsala jsi i kdyby to bylo jen trošku nadprůměr jsi. Možná v něčem ano, ale v jiných věcech ne. Mnoho lidí píše, neškatulkovat se, neporovnávat se, ale asi každý se snaží dosáhnout maxima, ale každý má své hranice. Já je mám také, v některých oblastech, ale nevím, kde ty hranice jsou. A to neznamená, že když se mi něco nelíbí, že se to nebudu schopen naučit, ale neuspokojilo by mne to, např to IT, to vím. Raději jiné věci.

Ale chtěl bych se tě zeptat, připadáš mi dost chytrá, přirozeně, psala jsi, že jsi se vzdala představy studovat, chtěla si někdy něco studovat? Nebo dělat nějakou vysněnou práci. Protože mi připadá, že mnoho velmi chytrých lidí uteklo ze svých rodných zemí, pracují v zahraničí a často dělají práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci, nebo museli rezignovat z nějakého důvodu na představu, že by intelektuálně rostli-studium. Já vím, že to není vůbec jednoduché tam v cizině, raději to osobní štěstí, byt je to obyčejná práce.

Psala jsi, jak si sama studovala, že si se nemusela učit, ani na střední a přesto ti to stačilo na slušné výsledky, takže chytrá jsi a to dost.

U mně je to trošku ego, které chtělo jít dál, protože jsem v dětství měl jiné představy, studium ani náhodou až později se to změnilo. zajímali mně trochu jiné věci. U mně trvá vše strašně dlouho a jsem dost nerozhodný. To už je vada. Co s tím?

Jak by ses ty a nebo kdokoliv jiný rozhodl v mé situaci?

Dick

celebrita FB, základní škola u mně: asi do 7 třídy, docela v klidu, také jsem se neučil, kolísalo to u mně mezi lepším průměrem až průměrem, později to šlo dolů, také jsem měl toho dost, zkoušení jsem nenáviděl, biflování taky a to se tenkrát vyžadovalo. Otrávený z písemek-matematika, ale i čeština a diktáty jsem přímo nenáviděl, v něčem jsem by l nadprůměr, v něčem průměr a něco bylo podprůměr, proč? Nedostatek schopností a nebo špatní učitelé, nebo jiné problémy, je pravda, že autority jsem neuznával, kdyby to byly skutečné autority, bylo by to jinak.

Mezitím jsem měl zájmy asi jako každý, chtěli ze mně sportovce, tenistu, atleta-chvíli jsem byl i na sportovní škole, ale já neměl toho bojového ducha, naštěstí jsem mohl odtamtud odejít. Bavila mně hudba, ale neměl jsem rád přísnost učitelů, hrál jsem na flétnu, pozoun, tubu, trubku, kontrabas, a zpíval jsem. Později jsem si myslel, že to budu studovat, ale na konzervatoř jsem se tenkrát nedostal, to už jsem byl na technické střední škole, nenáviděl jsem to, nebo spíše, ignoroval jsem to, nejhorší možné výsledky, absolutní podprůměr a neučil jsem se nic. Kdyby ostatní věděli, jaké jsem ta měl výsledky, hodně by se divili. Školu jsem opustil s vidinou, že půjdu na konzervatoř, nedostal jsem se.

Za nějaký rok (také jsem vyzkoušel brigády, podobně jak píšeš), jsem zatoužil po střední škole a to dálkovém studiu. To mi vyhovovalo, vlastní tempo, a s nikým se nestýkat-žádný kolektiv. Sice se to poněkud natáhlo, ale nakonec pře menší problémy jsem k té maturitě "dolezl", měl jsem dost dobré známky, ale matematika nic moc-průměr, potom trochu horší. Takže nemohu úplně říci, že bych nebyl schopen studovat, ale po každých zkouškách, jsem byl na několik měsíců otráven. Ale myslím, že mě na dálkovém studiu brali za docela dobrého studenta, ale nevím proč si někteří mysleli, že jsem nějaký chytrý, prostě mám dobrou dlouhodobou paměť a pokud nejsem pod tlakem, umím i myslet. Ale to neznamená, že jsem nějaký nadprůměr. Myslím, že na dnešní gymnázium není třeba mít nadprůměrné IQ, o tom jsem přesvědčen, kdysi, to bylo jinak. Ale proč vůbec stresovat děcka, ti nejlepší si svojí cestu najdou a elitní školy vždy mohou existovat, vedle těch běžných, nemusí být každé gymnázium elitní, ne?

Po maturitě mi trochu stouplo sebevědomí, i když u prvních přijímaček na Vš jsem totálně vyhořel, ale nebyl jsem motivován. Chtěl jsem studovat, chemie, biologie, fyzika-tak toto nelehké jsem si opravdu já zvolil a myslel si vážně, že to vystuduji. Chvíli jsem tedy studoval biologii, vlastně dvakrát, dvakrát jsem ji musel ukončit z osobních důvodů. Vždy se mi do toho něco dostalo. Potom se člověku na čas sesype svět. A uvažuje co dál. Teď už bych to tady nemohl dělat, už na to ani nemám podmínky, proto uvažuji jít pryč a potom možná, zase něco zkusit. Mám toho více.

A rozhodně jsem si o sobě myslel, že nejsem bůhvíco, a že nebudu dělat nějaké podřadné věci, možná, že ještě rád budu dělat, než bude něco lepšího, ale snad někde jinde a v klidu.

Jinak jsem tady psal spoustu příspěvků, možná by si některé i protiřečily, ale samozřejmě, že je škoda, že jinak fajn lidi, utíkají do světa, co potom zůstane v oněch zemích, čí se doplní tito lidé. Budou chybět, ale osobní štěstí je víc, takže raději být šťastný v zahraničí, než nešťastný "doma."

A mnoho velmi chytrých absolventů škol ze Slovenska i Čech odešlo pryč a nikdy už tam nepokračovali ve studiu, nakonec se smířili i s prací, kterou by doma nedělali, protože tam je mnohem lépe odměněna. A mnohdy utíkali i před osobními problémy, asi každý něco má, i já.

Škola se dá vždy dělat i později, ale jen když člověk chce, jestli mu to vůbec něco dá. Každý jsme si možná v dětství představovali, že vše bude jinak, a fantazírovali, co všechno nebudeme dělat. Byly premianti a v životě na univerzitu nešly, možná jsou právě někde ve světě.

Jinak já jsem taky toužil, když jsem odešel z první školy, že skončím někde daleko ve světě, zatím jsem to neudělal. Ale měl bych se rychle rozhodnout jestli to udělat chci, měl bych si pospíšit, protože později to už nepůjde.

celebrita FB

Dick, zahraničie ti schvaľujem. Ja som na gympli mala jednotku len z nemčiny, z informatiky a z telesnej :) ostatné tak za 2, 3, občas nejaká 4 sa vyskytla. Matura z INF neprichádzala do úvahy, nakoľko sme nemali doma počítač a rodičov som nechcela zaťažovať s takou vecou :)
Boli chudobnejší, študovať neprichádzalo do úvahy a ani som nechcela. Jednak za fin. problémy v rodine, jednak, aby aspoň sestry mali veselšiu pubertu, nech majú peniažky, nejaké vreckové od rodičov, jednak, že v čase chodenia na gympel ma škola totálne otrávila. Spolužiaci boli úžasní, zlatí, fajn a učitelia tiež :) Otrávil ma systém skúšania. Nemala som rada ten nárazový systém. Nie viac ako 2 známky za polrok, jedna velikánska písomka na štvrť roka a jedna na pol roka. Veľké množstvo učiva od doslova naspamäť, hra so slovíčkami, presné definície, skrátka BIFĽOVANIE!!! Nenávidela som to tam. Na hodinách som sa pekelne sústredila. Doma som sa nikdy nič neučila. To mi na trojky stačilo :) Až 7 rokov po maturite som sa dokopala do odchodu do zahraničia, po ktorom som tajne veľmi túžila už v maturitnom ročníku (rodičia ma brzdili), len som sa to hanbila niekomu povedať... Odvtedy som šťastná. V Rakúsku. "7 rokov, stratené roky to ja volám. Makačka za minimálku na Slovensku, plus rok a pol nezamestnanosť, prachy žiadne." Robila som v R. všetko možné. Opatrovanie mi nejako nesadlo, lebo som sama z akéhosi nepochopiteľného dôvodu dostávala v tých plesnivých starých bytoch a domoch rovnaké zdr. problémy ako tie staré babky (svrbenie uší, silné nádchy, strácanie pamäte, pocity na odpadnutie, vracanie a hnačky, cítila som sa dolámaná, bolesti krížov a všeličo... nechápem...???), lepšie bolo robiť chyžnú v hoteli, síce makačka, ale aspoň sa od toho dobre chudne. Super v mekáči pri žranici :), milujem hranolky :), úplne naj Abwascherin v kuchyni, síce pekelne horúco, ale aspoň pri žranici :), tú prácu som nadovšetko milovala, ale blbý úraz ma vyradil z hry :( Neviem, čo bude neskôr, ale už to nikdy nebude ako predtým. Nepozerám na prachy, hoci aj mám dlhy, ale na to, čo ma baví: kvôli tomu ma lakomci majú za blázna :) Škola mi nechýba, keď ma práca uživí :) Vo vyspelých krajinách je to iné. Treba to aspoň skúsiť :)

Dick

celebrita FB, píšeš klobouk dolů, ale předčím? Někdo, řekne průměr, někdo podprůměr, jiný mírný nadprůměr, nebo nadprůměr, to je otázka? A záleží jak v čem. Asi máš pravdu, že to učivo až tak obtížné není, ale škola se od školy liší a ta moje rozhodně těžká nebyla. Pokud si studovala denně, tak už jen na gymnázium se dostat je těžší, záleží jaké a záleží v jaké době. Systém zkoušení, ano. Zase záleží na škole a její prestiži, vyučujících, samotných studentech.

Asi máš o mně nějaké vyšší mínění, protože IT není zrovna můj obor. Nemohu sice říci , že bych se něčemu nenaučil, ale myslím, že už má přede mnou náskok spousta jiných, ale vše se dá dohonit. Mně zajímali spíše jiné obory, měl jsem toho více, vymýšlel jsem. Matematika byla u mně nic moc, otázka proč, možná i špatná zkušenost ze Zš, než naprostý netalent, fyzika nebo chemie, to bylo pro mně daleko přitažlivější, ale bez matematiky to také nejde.

Tady spíše možná působím, že jsem spíše na literaturu, hudbu atd, ano, to mně také velmi zajímá. Ale na univerzitu, to už tady kde jsem nepůjde. Na takové obory se není problém dostat, protože je málo kdo chce studovat, jsou těžké. Nevím jestli jsi četla celé, co jsem v tom příspěvku psal, ale z toho přece nic nenasvědčuje, že bych byl pro studium vhodný, navíc mám problém s vytrvalostí, odolností proti frustraci, nejsem rychlý atd. Takže IT pro mně, ne.

Chtěl jsem odjet do zahraničí, protože tady nevidím perspektivu, a potřebuji toho hodně v životě změnit. I tam se dá studovat, ale je to mnohem těžší, je třeba dobře zvládnout jazyk-to se dá, trochu oprášit něco z toho co znám, a doplnit si další jazyk. Je to finančně náročnější. proto hledám i jiné varianty.

Samozřejmě že jsou matematicky nadané ženy, dnes je mnoho přírodovědných oborů, kde už ženy převažují a často studují i matematiku. Ale o studiu bych se mohl bavit dále a dále, tady řeším spíše své problémy.

celebrita FB

Dick: klobúk dolu, podľa mňa si viac ako len priemer, nech by hoci len o trošku, ale si! Na gymploch neni obtiažne samotné učivo, ale systém skúšania. Aspoň ja to tak vidím. Tiež mám gym. ale denné. Ja by som ti poradila kúpiť si poriadny 17" hráčsky notebook, zmáknuť niekoľko IT kurzov a skúsiť sa uchytiť v IT sfére. To je také "typické chlapské" pre mužský mozog. Jazyky sú skôr pre ženský mozog, ktorý zase nevie porozumieť matematike a počítačom. Zase nie aby sa niekto z diskutujúcich urazil, samozrejme existujú jazykovo nadaní muži a matematicky nadané ženy, sama poznám také prípady. Ja hovorím o väčšine prípadov :)

Dick

Námesačník, většina Američanů ani Rusů nejsou zlí, takže ani Amerika či Rusko nemůže být samo o sobě zlé. Jde o konkrétní mocenské zájmy, o jiný pohled na svět. USA, to je multikulturalismus, určité odlišné ideály. A bohužel, ta podivná historie lidí a různých národů a náboženství, neschopnost zapomenout na staré křivdy, strach, podezíravost až paranoia. I já sám, často měním v tomto názory, ale v reálu bych se choval úplně jinak. Je pěkné říci, běžte strážit hranice, ale vystřelit na někoho, kdo sám navíc podlehl manipulaci, musel bych být úplný blázen, abych to udělal. takže většina tzv. migrantů, bude neškodná, to neznamená, že se to mělo stát. Problémy nás teprve čekají, bude to chtít pevné nervy. A nenechat se vyprovokovat a zatáhnout do nějakých světových konfliktů.

Dekadence je, to už jsem psal, ale i dříve byla manipulace, ale líbivá.

Dick

Moireal, ano, samozřejmě že hledám, nakonec, sám čekám na radu někoho jiného. Sama vidíš můj příspěvek, sám mám svých problémů dost, takže druhým moc rady dávat nemohu.

Potom se divím, proč někteří představitelé Slovenska hovoří, jako o nejlepší době na Slovensku? Jak pro koho. Ano, Sleovensko, také Polsko, ale i Česko opustilo, opouští a bude opouštět více a více lidí. Proč, to je asi jasné. Ale každý má své určité cíle. Já už o tom psal.

Často tady čtu, že je třeba Slováci nejsou spokojeni se svými univerzitami a tak studují v Čechách. Mně osobně to nevadí a ani vadit nemůže, ale někteří tady mají k tomu poznámky. Mohu se jen zeptat, to je opravdu takový rozdíl, mezi českými a slovenskými univerzitami. Slováci nejsou o nic méně schopní, právě naopak. Prostě mají smůlu, historickou. Čr hraničí s Německem a Rakouskem, všechno se naučili od nich, takže jaká to pýcha? Někteří Češi ani nebyli tzv Češi, ale němci, ale získali si k této zemi vztah a byly výbornými mecenáši. Takže ta Česko-Slovenská zášť je úplně zbytečná, to bych vzkázal těm, co ji mají. Tady jsem si jí nevšiml, je pravda, že většinou útočí "čecháčci."

Škatulkováním jsem nakažen, je to moje deformace, zlozvyk. Uplatňuji to i na sebe. Vše se teď hodně mění, jsme podezíravý a bojíme se změn. Ty příklady jsem uvedl jen namátkou, aˇje každý co chce, ale bude to znamenat změnu. Pro některé i nepříjemnou. Mnoho věcí už se lidé z většiny naučili tolerovat, jiné vadí. Mohli by jsme se o tom bavit. Ale i ten konzervativní, dnes už ne, Vatikán, už začíná otáčet, socialističtit. Určité změny, ale znamenají kolapsy. Takže, že by ten multi-kulti svět byl nakonec všude? nakonec se tomu asi zabránit nedá. 20 možná 30 let klidně, ale za 50 let, už těžko, vše bude jiné, ale lidé se bojí války. A nebo na to vůbec nemyslí. Spíše budou jiné problémy, každý se s tím bude muset poprat, určité tradice byly lepší, teď to skoro zaniká, např rodina.

Na zemi nebyl nikdy ideál a nebude. Možná, když to bude vypadat už mezi lidmi dobře, může přijít nějaká globální katastrofa.

Já sám mám z mnohými hnusné, ani to nejsou vztahy, protože mi jsou hnusní, je mi líto. Nebudu o tom psát, ale určité věci netoleruji. Lepší je utéct, ale když to nejde, je to "ponorková nemoc"

Já už ani nepátrám po žádné univerzální pravdě, to jsem tady vedl diskuze, ale nepátrám, chci už od života něco úplně jiného, fakt.

S tím poslední souhlasím.

Námesačník

Mne sa zdá že u nás na Slovensku akoby ty lúdia stratili chuť bojovať prispôsobujú sa na jednej strane tu mame ale radikálov ktorí vykrikujú o pro americkej propagande a mimo vladkach a neviem čo všetko na strane druhej takzvaných voľnomyšlienkarov ktorí sa snažia ukázať ako je Rusko zle a ako sa nás snažia ovládať a neviem čo všetko, viac sa rieši čo sa deje von vo svete ako u nás, lúdia sú otupeli stažovať sa postažuje al to je asi tak všetko nespravia nič pre nápravu a potom sa každý čuduje ako všetko upadá a že dnešná mlada generácia nemá úctu k vlasti a podobne. Staršie genracie tvrdia ako bolo za socializmu dobe mladšia ako zle ja si myslím že je to často prehnane. To len tak pomimo :D. A myslím si že nik by si nemal nechať skákať po hlave každý mame svoj názor a bolo by hlúpe sa prispôsobovať bez toho aby mi niekto svoj názor vyargumentoval a ja som ho prial nieje na to dôvod.

Moireal

Dick, no tak to mas pravdu. Na Slovensku je podstatne viac problemov nez v Cechach, preto vsetci odtial utekaju. Sme taki mali migranti. Akurat to nevyuzivame na to, aby sme zapat znicili utokmi.

Preco mas pocit, ze sa clovekm musi niekam zaradovat? Mas potrebu vsetko a vsetkych skatulkovat? Ked henten nieje ezoterik, je katolik alebo neveriaci? Povedala by som, ze skor je velka vacsina hladajuch, tak ako ty. A casto clovek hlada az do smrti. Ideal bol vraj za cias greckych filozofov, ale je to naozaj tak? Bol na Zemi niekedy ideal? A ak bol ideal a kazdy rozmyslal v sulade s tym, aby neublizoval druhym, (co dnes sa uz nedeje. Dnes, aby sa clovek citil lepsie, tak praveze druhym ublizuje, ci vedome, ci nevedome), ako je mozne,ze zacal zrazu niekto chamtivo mysliet a tym to cele narusil? Na univerzalnu pravdu, po akej asi patras, mozno nikdy neprijdes a mozno aj nakoniec najdes nieco, co ti bude fungovat ale ini to nebudu akceptovat, Vsetci sme originalni.

A co sa tyka tolerancie, kazdy ma moznost odist odtial, kde sa neciti dobre. Tym dava najavo, ze netoleruje to, co mu ublizuje. Snazit sa nasilim nieco zmenit, nikdy nefungovalo a ani nebude. Tak to proste je.