Dobrý večer. Potřebuji poradit, jak se mám chovat v takovém případě:
Takže popořádku. Chodím na střední, obor kuchař. Mám problém s tím, že na mě mistryně na praxi často křičí, že neumím dělat, že jsem pomalá a na jejich tvářích vidím výsměch.
Jsem stydlivá, plachá, nekomunikativní, mám soc. fóbii, žádné sebevědomí, a i deprese ze sebe a z toho, že mě lidi pomlouvají a vysmívají se mi. Jsem na tom psychicky moc špatně. Jsem neustále ponořena v myšlenkách, proto jsem pomalá a nedokážu se soustředit. Tím, že jsem taková, lidi mi ''skáčou po hlavě" a protože ja nic neřeknu, tak v tom pokračují. Ztrácím nervy a mám chuť křičet, odmlouvat lidem, kteří mají "moudré" řeči. Už nechci být "tá dobrá".
Minule jsem si na mistryni otevřela ústa, protože se jí zas něco nelíbilo. Byla to maličkost. Hned se na mě vykřičela. Spolužáčka říká, že se mám omluvit a být ticho, jenže já necítim potřebu se jí omluvit, nebyla to moje chyba. A už nechci být ticho. Mám chuť být drzá, jen nevím, zda je to správné i v takovém případě.
Co mám dělat ? Jak se mám chovat ?
