Moja dcéra sa vymyká spod mojej kontroly!

Zobrat jej dvere, trestat ju a dokazovat si na nej svoju moc nepovazujem vobec za dobre riesenie, dosiahnes tym len pravy opak, este viac sa bude burit. Mozno by si na nu mohla menej ziapat a prestat ju bit ci skrtit. Dat jej vacsiu slobodu, vsak nic take strasne neurobila

obhajimsa > tebe ty dveře hodně evokují, co,:-)všechny to nějak bere, je vidět, že se v tom seriálu trefili do černého.Pozor děvče, můj byt moje pravidla,když už nechápeš celý podtext.

Tvoja dcera je v puberte a to je skoro vzdy burlive obdobie. Este to s nou vobec nemas tak zle. Asi by si sa aj ty mala zmierit s tym, ze uz to nie je male dievcatko ale dospievajuca slecna za kratko zena. Dobre ti radi GoFruit, ber ju ako rovnocenneho cloveka, nie ako niekoho tebe podriadeneho kto je tu len na to, aby ta posluchal. Skus sa s nou aj priatelsky porozpravat, neobmedzuj vasu komunikaciu len na prikazy, zakazy a nadavky. A niekedy ju aj pochval, urcite je na nej aj nieco dobre.

A prečo by si mal človek svoje vlastné súkromie zaslúžiť? Je to žijúca bytosť a pokiaľ nie je zbavený svojprávnosti mal by mať na svoje súkromie právo rovnako, ako dýchať vzduch. Súkromie človek k normálnemu životu potrebuje.
Je rozdiel keď mu rodič zoberie mobil, notebook, alebo dá domáce väzenie.
Keď je dospelý človek drzý a zlý, tak to nepotrebuje prísť o svoje súkromie? Keď niekomu nadáš alebo spravíš niečo zlé tak si tiež zoberieš dvere na svojej izbe???

A tiež nemám ideálnu rodinu, ale to asi každý, tiež máme/mali sme a so mnou všelijaké problémy ktoré som spravila, aj moja sestra, ale nechcem o tom písať, aj keď je to anonymne. ale som rada že ju mám a že rešpektovali moju osobu a snad mi to bude do života príkladom. Lebo mám sťastie.

obhajimsa> tys to vystihla celkem dobře."Vyvalit" Užila jsem slovo vysadit, nic jsem nevyvalovala.Stratila by jsi soukromí, to je přesně ono, jenže děvenko i to soukromí si musíte svým chováním zasloužit!!!Taková privilegia nepadají ze stromu sami.Až ted vidím,jak se v tom seriálu přesně trefili.
Nikdy jsem děti neuhodila a to jsem jich měla šest,neměli nikdy zaracha ale ani jiné tresty.Vždy jsem byla na ně pyšná.Ano byla ... když jsme sedávali u Dětského doktora 3hodiy a druhé děti tam řvali jak smyslů zbavené a podobně vyváděli,moje mi seděli na klíně a čekali.Bylo jim ode mne vysvětleno jak je to nepříjemné i mě,ale od mala jsem je učila nebát se doktorů, neboť člověk nikdy neví,kdy je bude potřebovat a zbytečný strach není na místě.Děti by neměli mít z lékaře strach atd.Od lékaře se šlo samozřejmě buď do hračkárny a nebo do cukrárny jak si vybrali:)Prostě i bez nějakých knížek,které tenkrát ani nebyli a bez rodinného příkladu,který v mém případě nebyl zrovna ideální jako předloha k výchově dětí.A tak to bylo až do doby než jsem řekla svému ex, že se rozvedu, už dál s ním nemůžu žít.17 let si nevšiml, že nějaký děti vůbec má.Jeho místnost byla obývačka ,kde v tom nejlepším případě od nevidím do nevidím čuměl na TV.Když nebyl v práci, museli najednou tam děti s ním být celý den až do večera a nesměli projevit ani všimnutí si mě, jinak byli potrestaní.Děti brzo přišli na to co je pro ně lepší a já jsem s nima nechtěla hrát ping-pong.Trvalo to skoro rok.Za tu dobu jim stačil vymýt mozek dokonale.Nic jiného neslyšeli než že jsem kurva, děvka, coura a především blázen z psychiatrie, to opakoval stále celé dokola.Dodnes se divím jak to ty děti mohli vydržet.Utéct jsme neměli jak.Byl tam nařízenej přísnej dohled,když byl v práci,tak jsem byla zamykaná a nebo tam dřepěl u nás jeden svalovec co mě hlídal atd.Až jednou moje nejstarší dcera ztratila nervy,vyskočila ex na táda a mlátila ho do zad pěstíčky,aby mě už nechal na pokoji.Smetl jí ze zad jako nějaké smetí.Měla jsem na svou obranu sehnanej pepřový spej,žádnej zákaz není dokonalej a nakupovat i když jen s těma nejmenšíma jsem musela.Tak jsem si ho i pořídila.U těch nejmenších právě bylo dobré, že ani nemohli nechtěně ze strachu vyžvanit, co to máma koupila.Tak abych pokračovala, nastříkala jsem mu ten sajrajt do očí, sebrala dceru a utíkala nocí a schovávali jsme se za kontejnéry a podobně,protože nás pronásledoval a jen bůh ví, co by s náma udělal,kdyby nás chytil.Za 17 let jsem nesměla mít kamarádky ani žádné známé tak jsem nikoho neznala kam schovat dceru,před tím magorem.Dcera už v té době chodila s jedním velmi slušným chlapcem, kterého jsem samozřejmě znala.Dcera věděla kde bydlí tak jsem tam k těm naprosto cizím lidem zaklepala o 22hodiny a vysvětlila situaci a požádala je, jestli by tam mojí dceru, která se úplně psychicky zhroutila neubytovali na pár dní.Pán byl okamžitě pro matinka se zdráhala ale nakonec jsme se domluvili.Po pár dnech jsem utekla i s těma ostatníma.
Abych to celé s těma dveřmi uvedla na pravou míru, ano vysadila jsem je svojí dospívající dceři, mentálně postižené,aby mi začala zase naslouchat.Nemohla jsem s ní v pubertě hnout.Je to živoucí bytost a my jsme se k ní vždycky chovali a chovat budeme jako k rovnocennému členu rodiny.Ale když se vám takovej 90 kilovej puberťák "sekne" to bych Vás všechny chtěla vidět,co by jste mi radili,protože jsem vyčerpala úplně všechny možnosti.Po několika dnech by i matce Tereze kapali nervy po tváři, natož mě a tak jsem si vzpomněla na ty dveře a normálně jí je vysadila.Trefa.To jediný s ní tak zacloumalo,že když jí přešli všechny možné i nemožné zbraně a já neucouvla,teprve pak se s ní dalo zase mluvit.A pak mi něco vyprávějte o výchově dětí.Mám pocit, že tady přispívají jen ti co nikdy ještě děti neměli.

Lenze to tzv zle správanie z niecoho vzniklo a na vine su vzdy rodicia. Takze trestat dieta za to co zapricinil rodic je nelogicke.

jedulka
to s tym dverami, to sa mi paci :)

suhlasim s tym, ze drzost (vo vseobecnosti zle spravanie) treba nejak potrestat.

joj, toto sa neskončí dobre. Najväčiu chybu robia rodičia.

Tak ak môže povedať niečo aj "chamraď". Mam 17 rokov, už som od rodičov vyfasovala niekoľko krat, ale neviem si predstaviť, že by mi vyvalili dvere z pantov. Stratili by si ma navždy. Domov je domov, každý má mať súkromie a cítiť sa tam "ako doma". a aj keď som dostala pár na zadok, na rozdiel od iných, mne sa rodičia venovali a dobrý vzťah je na nezaplatenie. Čiže si dovolím povedať na starších, alebo teda na odborníkov, čo by bili železnou tyčou svoje deti, nech sa im radšej skúsia venovať. A nech bijú až potom, keď ot skúsia a nič nepomôže. A k tomu priateľovi, Doteraz som nemala žiadneho frajera a nie len ja, ale aj dokonca polovica triedy, čiže ot máte trochu skreslené.

vychovávať dieťa podľa seriálu? omg to fakt?? nikdy by som svoju dcéru neponížila tým, že jej zoberiem dvere a nikdy by som jej nedala predpísať to nechutné hormonálne svinstvo, ktoré môže mať neskutočné následky na jej zdravie ...naučte sa vychovávať svoje deti, americké komerčné seriály to za vás neurobia a dopovanie tabletkami, vašu neschopnú výchovu nenahradí