chlamydie... aké lieky ste používali

ospamox, entizol, sumamed, ale treba to opakovať každý polrok, lieči sa to niekolko rokov, je to krutá realita!!!!! stále sa robia krvné testy na protilátky na chlamýdie, stále by sa hodnoty mali znižovať, ale ide to strašne pomaly, niektorí lekári to vôbec neliečia, ale ja si myslím, malo by sa to liečiť aj keď takto pomaly ;-)

CHLAMYDIOVA INFEKCIA V KOSTKE:
-odkaz odstránený-
Chlamydie jsou príčinou sirokého spektra onemocnní v lidské populaci. Humánní medicína nezná príčiny vzniku aby závazných nemocí i zdravotních
problém lidí. Za nejcastejsí príciny se povazují faktory zivotního prostedí, zposob zivota, oslabená psychika, genetika a dalsí. Dle naseho názoru sehrávají uvádné píciny dolezitou
roli pi utváení zdraví konkrétního jedince, ale nejsou jediným rozhodujícím prícinným faktorem v ovlivování zdraví lidské populace. V soucasné dob se stále castji objevují odborné práce upozornující na moznou souvislost infekce bakteriemi z celedi chlamydiacae,
rodu chlamydia se vznikem sirokého spektra nemocí v lidské populaci. Na základ nasich
poznatku získaných z více nez ticetiletého sledování zdravotních problém velkého poctu
(nyní jiz pes tisíc) chlamýdiovou latentní infekcí postizených lidí jsme zpracovali
následující záver o tomto onemocnení:

1. Lze s vysokou pravdpodobností predpokládat,ze chronické latentní chlamýdiové infekce jsou pícinou vzniku sirokého spektra onemocnení lidské populace. Jedná se o
spektrum od nekterých krátkodobých az po závazná casto i smrtelná onemocnení. Je velmi pravdpodobné, ze znacná cást, a nedá se vyloucit, ze i vetsina chronických onemocnní v lidské populaci má pímou pícinnou souvislost s latentní chlamýdiovou infekcí (l,20,24).Pi
dlouholeté chlamýdiové chronické infekci mají postizení lidé zpravidla soubzn více potízí. Nejcastji se jedná o skálu pocitov nepíjemných subjektivních zdravotních problém , ale mnohdy i o soubezné postizení více systém nap.cévního,urogenitálního, plícního, ocního, nervového. Z naseho mnohaletého sledování prbehu tohoto onemocnní je zrejmé, ze mnoho postizených lidí krute fyzicky trpí i pedcasne umírá.

Pruebh chlamýdiemi zposobených nemocí se zhorsuje s pibývajícím vekem
v dosledku dlouhodobosti psobení infektu v organizmu a oslabování imunitního systému zejména u starsích lidí. K oslabení az selhání imunitního systému i u mladsích lidí mze casto prispet schopnost chlamydií proniknout do bunky imunitního systému ­makrofág (12) , ale i
vlivem patogenních faktor vzniklých psobením chlamydií v dlouhodobe infikovaném organizmu. To muze mít prímou souvislost se vznikem velmi závazných onemocnní jako je
rakovina, leukémie, cukrovka, revma, rozsetá skleróza, Alzheimerova a Parkinsonova choroba a dalsí.

Nástup onemocnní je u vetsiny latentná infikovaných lidí plízivý. První píznaky
jako obcasné pobolívání v zádech, hlavy, nkterého kloubu, výskyt alergie, castjsí neinfekcní rýmy, obcasné svední kuže a podobne, vubec nenasvdcuje, ze se jedná o infekcní onemocnní. Postupne se zvysují zejména rzné subjektivní potíze, které casem mohou dosáhnout velmi nepríjemné az kruté intenzity. Protoze diagnosticky lze jen obtízn zjistit
pícinu tchto potízí, casto se pipisují nedobré psychice lidí. Obcasné názory, ze pi vysoké promoenosti populace chlamýdiemi není mozné, aby chlamýdie zpsobovaly uvádné potíze
jenom nkterým infikovaným lidem a ostatním nikoliv, jsou zavádjící a neprofesionální. Kazdý jedinec je biologická individualita se svým genetickým vybavením a potíze mohou
nastat témer u kazdého infikovaného. Je pouze otázkou interakce makroorganismu a
mikroorganismu, kdy se onemocnní projeví a jak se bude u konkrétního clovka vyvíjet. Zde
jsou práv velké individuální odchylky. Infikovaní lidé s dobrou imunitou mohou mít rovnez

potíze, jenom nastoupí zpravidla pozdeji Svou roli zde mze sehrát výse uvádná genetika, zivotní prostedí, zivotní styl pacienta a dalsí vlivy. Pi oslabení imunity mze být i v tomto prípad nástup onemocnní velmi dramatický. Z naseho sledování postizených rodin je
zejmé , ze u lidí s velmi dobrou imunitou ( hodnoceno velmi dobrým zdravím v predcházejících generacích pred získáním chlamydiové infekce) nedochází az na velmi
sporadické pípady k pechodu latentní infekce do akutního stavu. To by znamenalo, ze uz v nich chlamydie perzistují v kryptické form. Tímto lidem rovnez zpsobují rzné subjektivní potíze, které se postupem casu zhorsují.

Infekce se penásí samozejm i v latentním stavu. Tento penos je nejcastjsí zejména
u lidí v castém vzájemném osobním kontaktu tj. v rodin, pracovním kolektivu i ve skole.V
promoeném kolektivu jsou první píznaky zpravidla pi prudkých zmnách pocasí ( dle
intenzity biozátze). V takovém pípad se náhle objeví stejné, resp. velmi podobné zdravotní
problémy u více osob z promoeného kolektivu. Jedná se výskyt náhlých nevolností, slabostí,
prjm, zvracení, bolesti hlavy a podobn.Tyto potíze podobn, jak se náhle objeví, tak i
náhle odezní.Vtsinou trvají 0,5-2 dny. Nálezy se vtsinou hodnotí jako podezení na
alimentární nákazu, stevní virosu a podobn.

Pícinou vzniku sirokého spektra nemocí je zejm kumulativní vliv více patogenních
faktor.Vznik tchto faktor je dán dlouhodobým a stálým psobením chlamydií na
organizmus infikovaného jedince. Z odborných prací (12 ,22) je zejmé , ze se jedná zejména
o dlouhodobou produkci chlamydiálního endotoxinu ( LPS) a zántlivého chlamydiálního
proteinu tepelného soku (HSP 60). Dále je to autoimunitní vliv protilátek, alergizace
organizmu, pímé psobení chlamydií na infikované buky, prnik chlamydií do makrofág
pi soucasném uvolování makrofágových cytokin TNF alpha (tumor necrosis factor) apípadn i dalsí mozné negativní vlivy.

6.
Je pravdpodobné, ze kumulativním a dlouhodobým vlivem tchto negativních
patogenních faktor dochází u vtsiny postizených jedinc k postupnému vzniku ady casto
nejdíve jen subjektivních a mnohdy krutých potízí. Pi soucasných nedostatecných
poznatcích o psobení chlamydií je velmi obtízné diagnostikovat pícinu vzniku tchto
potízí, a proto se nejcastji pisuzují psychice pacient, pípadn u starsích lidí jejich
biologickému stáí. Subjektivní potíze se zvysují a rzná zejména závazná onemocnní
nastupují vtsinou po delsí az dlouhé dob od získání infekce.Tato doba se dá pocítat na léta
az desetiletí.U nkterých postizených lidí mze být tato doba i kratsí az krátká , zejména u
nkterých závazných nemocí jako jsou poruchy srdecní cinnosti, astma, rakovina, cukrovka,
leukémie, psychotická ataka, epilepsie a dalsí.

7.
Z prbhu sledovaného onemocnní velkého poctu lidí lze odvodit, ze nkteré výse
uvedené patogenní faktory, zejména LPS, HSP 60, TNF-alpha mají ve svém dsledku znacn
negativní, toxický a drázdivý vliv na nervový systém postizeného jedince.To zpsobuje spolu
s poruchami metabolizmu patologicky zvýsenou drázdivost nerv, zejména jejich zakoncení ,
projevující se nepíjemnými pocity v rzných orgánech tla. Jedná se zejména o pocity
bolesti, pálení, svdní, skrabání, píchání, brnní, mrtvní, záskuby ve svalech, vznik depresí,
tesu rukou i hlavy (sporadicky i celého tla), poruch spánku, stresové stavy, podrázdnost i
dalsí neurologické poruchy.

2

Tento patologický, v soucasné dob medicínsky nediagnostikovatelný mechanismus je
základní pícinou vzniku mnoha zdravotních problém postizených lidí .
V dsledku drázdní nervových zakoncení dochází nejen ke vzniku subjektivn velmi
nepíjemných pocit, ale i k poruchám inervace nervových zakoncení v rzných orgánových
systémech a následn k jejich onemocnní.Pícinou vzniku onemocnní nkterých
orgánových systém mze být jak jejich zánt zpsobený primárním i sekundárním
psobením chlamydií , tak i výse uvádné poruchy inervace. Typickým píkladem mze to
být jedna z mozností vzniku cukrovky i hormonálních poruch.Výse uvedené faktory jsou
zejm zodpovdné i za negativní ovlivnní celé ady buncných funkcí(12).

8.
Nedá se vyloucit, ze uvedené patogenní faktory LPS, HSP 6O a zejména TNF alpha
mohou zpsobit zvýsenou propustnost a kehkost kapilár. To mze v dsledku znamenat
narusení hematoencefalické bariery a umoznit propustnost mozkových cév i pro jiné nez
urcené mozek vyzivující molekuly se svými dsledky na vznik rzných nervových poruch a
onemocnní mozku a nerv.Obcasný výskyt drobných krvácenin do podkozí u nkterých
postizených lidí i v postizených rodinách by vzniku kehkosti cévních kapilár nasvdcoval.

9.
Chronické latentní chlamýdiové infekce vyvolávají mimo jiné skálu závazných
autoimunitních onemocnní.Ve svém dsledku alergizují organizmus a u znacné cásti
postizených lidí, zejména dtí se mze vyvinout alergická reakce na celou skálu podnt
(prach, pyl, slunce, lepek, mlécna bílkovina , rzné druhy ovoce a dalsí). Zdá se, ze na vznik
tchto nemocí v lidské populaci mají chlamýdie rozhodující a primární vliv.

10.
Z mnohaletého sledování prbhu vývoje nemoci velkého poctu ­ pes tisíc lidí a to i
celozivotn postizených rodin ,vcetn dlouhodob opakovaných zjistování antichlamydiálních
protilátek - IgA, IgG, IgM a v poslední dob i HSP 6O je zejmé, ze chlamýdiové latentní
infekce perzistují v infikovaném organizmu celozivotn i pes opakovanou standardní
krátkodobou antibiotickou lécbu.To znamená , ze perzistují od získání infekce v období
intrauterinního vývoje, respektive pi narození ci pozdji az do smrti. Dti, které získají
infekci, mají rzné, zejména nespecifické, castji se opakující potíze jiz od mládí. Perzistence
infekce je zpsobená pronikáním chlamydií do makrofág i pechodem do tzv.kryptické
formy jako spící tlíska, která jsou odolná doposud známé antibiotické i jiné lécb . ,,Dle
Strattona tato kryptická forma je v podstat stresovaná forma chlamydií . Stres nutí chlamýdie
generovat protein tepelného soku (HSP 60).Ten je mnohem zántlivjsí nez chlamýdialní
endotoxin (LPS)" . Znacná cást dlouhodob postizených lidí umírá v produktivním
resp.krátce poproduktivním vku. Jsou vsak ojedinle i postizení jedinci, kteí se dozívají
vysokého vku a to i pes devadesát let.

11.
Latentní chlamýdiové infekce probíhají az na ojedinlé výjimky pod jiným klinickým
obrazem nez ostatní bakterielní infekce.Zejména se zde bzn nevyskytují klasické zántlivé
markery ( zvýsená teplota,sedimentace,CRP,leukocytóza ),mnohdy nejsou ani výraznjsí
zmny v imunologickém obraze.Tyto zmny se objevují eventuáln az po pechodu do
akutního resp.subakutního stavu,ci pejíti do jiné diagnozy (SM,RA).V latenci se spíse
objevují projevy svdcící pro toxické, alergické, bolestivé a nervovpsychické postizení,
provázené mnohdy únavovým syndromem.

.

3

12.
Odhad promoenosti lidské populace chlamýdiovou infekcí v latentní podob
pedstavuje vysokou prevalenci a pohybuje se na úrovni nad 50 procent. Otázkou zstává
úrove promoenosti jednotlivými druhy chlamydií i jejich patogenity.

13.
U chronické latentní infekce dochází k replikaci chlamydií jenom v malém poctu
napadených bunk formou ojedinlých diseminovaných velmi malých lozisek na sliznicích
a v paremchymatózních orgánech (23). Tato drobná loziska se postupn odlécují a na jiných
místech vznikají jim dalsí podobná loziska. V latentním prbhu se mze objevit i subakutní
stav ve form mírného zarudnutí zasazené sliznice, coz je nejlépe pozorovatelné na sliznici
spojivek i ocní rohovce . Proto latentní infekce zanechává velmi nízkou serologickou odezvu
a hladiny sérových antichlamýdialních protilátek jsou zpravidla nízké a nkdy se nemusí
objevit vbec. Postizený clovk pítomnost velmi malých aktivních lozisek nevnímá a
klinicky se zpravidla nedají zjistit. Výjimkou mze být velmi sporadický výskyt na jazyku ,
v nosohltanu a na spojivkách. V tchto pípadech se mze objevit malý bolestivý
resp.svdivý bod velikosti spicky jehly az spendlíkové hlavicky. Perzistence tchto malých
lozisek mze zejm být zdrojem vzniku zvrhnutí buncného mnození a tak vzniku rakoviny.
Latentní chlamýdiová infekce mze za urcitých podmínek pejít do akutní respektive
subakutní formy infekce.

14.
Pímý prkaz chlamydií ( mikroskopicky, PCR, LCR) je v latentní form velmi
obtízný, i kdyz mozný.V prbhu latence se velmi obtízn získává infikovaný materiál pro
neznalost lokálního místa infekce.V pípad pímého prkazu se zpravidla jedná o nahodilý
záchyt nebo získání infikovaného materiálu pi sporadickém pechodu latentní infekce do
akutního respektive subakutního stavu nemoci.

15.
Diagnostika latentní chlamýdiové infekce serologicky je rovnz obtízná z dvodu nizsí
az nízké, nkdy az nediagnostikovatelné imunitní odpovdi u naprosté vtsiny postizených
lidí. Proto pesnost serologické diagnostiky a zejména taxonomické rozlisení druhu
chlamýdiální infekce je casto nepesná a zavádjící. Nejistá serologie spolu s obdobným
klinickým projevem nemoci , který az na výjimky nenapovídá bakteriální infekci jsou
dvodem obtízné diagnostiky.
Spolehlivost serologie zvysuje stanovení úrovn HSP 60. ,,Chlamýdie v latentním prbhu
pod vlivem gama interferonu z aktivovaných T bunk mní svj metabolizmus, stávají se
metabolicky neaktivními , nereplikují se a zacínají chronicky perzistovat. Pi tom se tvorba
proteinu zevní chlamýdiové membrány-MOPM siln zeslabuje a paraleln siln narstá
produkce chlamýdiálního proteinu tepelného soku -HSP 60" (l2).Tento poznatek je zejmý i
z výsledk serologie námi sledovaných chlamydiemi chronickou infekcí dlouhodob
postizených lidí.U vtsiny takto postizených lidí je nizsí az nízká hladina chlamydialních IgA
protilátek a vyssí az vysoká hladina antichlamýdialních HSP 60 protilátek.

.
16.
U nkterých postizených lidí stanovují nkteré specializované serologické
diagnostické laboratoe soubzn infekci chlamydia trachomatis i pneumoniae a to i
opakovan. To je velmi nepravdpodobné. Zde se jedná pravdpodobn o shodnou kízovou
reakci na rodov specifický antigen zevní chlamydiové membrány spolecný vsem druhm
chlamydií.
Jedná se zejm o jeden genotypov stejný druh chlamydií, který mní pouze svj fenotyp
podle toho který orgánový systém postihuje.

4

17.
Serologické diagnostické laboratoe mohou chybovat v hodnocení úrovn titru
antichlamydiálních protilátek a nkdy doporucují opakování serologie v kratsím casovém
odstupu v ocekávání nárstu vzestupu dynamiky protilátek. K tomu u latentní infekce
nedochází s výjimkou velmi ojedinlých pípad. V latenci je hladina protilátek pomrn stálá
bez významnjsí dynamiky. Proto postizeným lidem mohou sdlit nesprávnou negativní
diagnózu a to dokonce i v pípadech, kdy byla pímým prkazem soubzn zjistna
pítomnost elementárních (EB) tlísek.U identického séra nkdy zjisují rzné laboratoe
rozdílné výsledky. Za pozitivní perzistující infekci by mla být povazována úrove protilátek
jiz od 1:l6-20 u IgA a od 1:64 u IgG (4) pi soucasném stanovení hladiny HSP 60. Soucasná
pozadovaná úrove hodnocení hladiny pozitivity titr protilátek odpovídá spíse akutním nez
latentním infekcím. Pro posuzování perzistence chlamýdiových infekcí je dlezité hodnocení
chlamýdiových protilátek ve tíd IgA. Pi dob jejich rozpadu 5 az 7 dn je petrvávání IgA
protilátek spolehlivým ukazatelem pro hodnocení perzistující infekce (4,26,27).

18.
Vyssí az vysoká imunitní odpov je pevázn jen u vtsích akutních zánt s vyssími
teplotami (zánty plic, urogenitální infekce). Mensí lokální akutní zánty (spojivky, varlata,
mozkové blány) zpravidla zanechávají nízkou imunitní odpov, která chlamýdiovou infekci
nemusí vbec naznacovat. Pi zántu mozkových blan vtsinou ani lumbální punkce tuto
infekci nepotvrdí. Otázkou zstává, zda zántlivé stavy mozku a nerv nejsou casto
zpsobeny i sekundárními vlivy chlamydií. Pro usnadnní a zpesnní latentní chlamýdiové
infekce by bylo vhodné najít jednodussí a zejména spolehlivjsí metodu, napíklad kozního
alergenního testu ve spojení s jinou metodou (urcení chlamydiálního HSP 60, TNF alpha,
IgA, IgG ).U perzistující latentní infekce je velmi dlezité doplnní souboru vysetení práv
výse uvedenou serologií HSP 6O.

19.
Jeden a tentýz druh chlamydií mze v latenci postupn v prbhu casu zpsobit
akutní zánty u více orgánových systém (plíce, spojivky, mozek, urogenitální ústrojí, steva
a dalsí ) a to u stejného jedince pípadn i dalsích clen rodiny.Tato akutní onemocnní se
zpravidla odlécí krátce antibiotiky, aniz by padlo podezení na chlamýdie.V dsledku latentní
perzistence infektu po této antibiotické lécb se mohou nkteré akutní stavy u postizených
lidí opakovat, pípadn pecházet do subakutního stavu. Jedná se nejcastji o opakované
infekce dýchacích a urogenitálních orgán.

20.
V humánní medicín se mluví pevázn o chlamýdii pneumoniae, ale stejn casto a
pravdpodobn i castji se jedná o ch.trachomatis, aniz by se jednalo o formu
lymphogranuloma venerum. Otázkou zstává, zda se nemze jednat i o ch.pecorum, zejména
u chovatel zvíat. Touto cestou by se mohl tento druh penáset dále do lidské populace.V
nasí oblasti byla zjistna u prasat ch.pneumoniae a u skotu ch.trachomatis. Obojí infekce byla
zjistna u chovatel tchto zvíat i jejich rodinných píslusník, ale také i u nezemdlské
populace.

21.
V soucasné dob v CR a zejm ani ve svt zejm není pracovist, které by se
seriózn a komplexn vnovalo diagnostice a lécb latentní chlamýdiovou infekcí
postizených lidí. Tato problematika je pro humánní medicínu doposud tabu. Nemocní a
dlouhodob postizení lidé jsou pedevsím pesvdcováni, ze jsou zdraví a ze v jejich pípad
se jedná o psychické onemocnní. Pitom casto trpí i neskutecn fyzicky krutými potízemi.
S nejnovjsími svtovými poznatky uvádnými v odborné literatue i na svtových odborných
www stránkách se lze jiz seznámit s moznostmi nových poznatk této lécby. Nejnovjsí
poznatky pedního svtového odborníka Dr.Strattona a Dr.Azenabora z USA i dalsích

5

naznacují mozné postupy lécby.Vdecká odborná objektivizace vlivu latentní chlamýdiové
infekce na vznik nemocí a vyesení lécby bude neocenitelným a zejm i doposud nejvtsím
pínosem vdy pro zdraví i délku zivota lidské populace.

22. Krátkodobá antibiotická lécba mze být úspsná pouze u akutních stav infekce.
Dlouhodobjsí antibiotickou lécbou lze latentní chlamýdiovou infekci ,,polécit" tj.na
pechodnou dobu zlepsit zdravotní stav. To se vsak nezdaí ve vsech pípadech. Mnozí
postizení lidé pro krutost potízí vsak nemají jinou volbu nez tuto lécbu absolvovat.
Antibiotika, zejména makrolidová psobí baktericidn na elementární (EB) a inhibicn na
aktivní retikulární (RB) tlíska. Antibiotika nepostihují dostatecn kryptickou formu ­ spící
tlíska ani chlamydie v makrofágach. Lécba v této podob je dle Strattona i Azenabora
mozná jenom po farmakologickém pevedení kryptické formy do aktivního stavu. To je nyní
pedmtem dalsího výzkumu.Tuto lécbu je potebné klinicky dkladn ovit na vtsím poctu
pacient.
V kryptické form jsou chlamýdie schopny perzistovat po celý zivot jedince. Je velmi
pravdpodobné, ze chlamýdie se v latentn infikovaném organizmu nacházejí soucasn jak
v aktivní form v malých loziscích, tak i ve vývojové form retikulárních tlísek i v kryptické
form spících tlísek. Z kryptické formy mzou zejm pecházet do aktivní latentní formy i
formy akutní a opacn. Pi stresování i oslabení organizmu mzou zejm z obou forem pejít
do akutní formy infekce vtsího az velkého rozsahu.

23.
V latentní ale zejm i výlucn kryptické form po léta probíhající infekce , chlamýdie
zpsobují v napadeném organizmu adu rzných, nejcastji nediagnostikovatelných
problém, ale i objektivních nález a nemocí, jejichz pícina není známa.Tyto problémy i
nemoci nejsou vbec spojovány s chlamydiemi. Proto se mnohé nemoci pisuzují casto
neprávem genetice, oslabené imunit, psychickým poruchám, zpsobu zivota , faktorm
zivotního prostedí a podobn.

24.
V prbhu 5-10 let lze pedpokládat v oblasti latentních chlamýdiových infekcí adu
nových objev a lékai i spolecnost budou jimi nesmírn pekvapeni . Tato zjistní vyvolají
zlom v náhledu na vznik vtsiny nemocí v lidské populaci.

26.
Je zarázející, ze lidé, kteí by v CR (i ve svt) mohli dát impulz k ucelenému
výzkumu této problematiky - lékai, pednostové klinik, management zdravotních pojisoven
a ministerstva zdravotnictví, politici, podnikatelé, ale i novinái, jsou k této problematice
zatím stále hlusí.
Pi vysoké promoenosti lidské populace chlamýdiemi je jisté, ze ada z nich i jejich
rodinných píslusník si své rovnz vytrpí v dsledku infekce chlamydiemi.
Je zejmé, ze dosavadní informace , které pronikají k zodpovdným osobám nejsou zatím
dostatecn pesvdcivé, ci o této problematice nebyli dostatecn informováni.

6

27.
V CR dosavadní výzkumné studie pouze nkterých dílcích problém (a ve svt jiz i
popsaných), vcetn na n schválených grant jsou nedostatecné a pro postizené lidi bez
významnjsího pínosu do jejich praktického zivota, lécby..
Problematiku je potebné esit v komplexu ovení vlivu chlamydií na vznik velmi siroké
skály zdravotních problém, závazných onemocnní a úcinné lécby.

28.
Výse uvádné lze odborn i logicky zdvodnit . Uvádné poznatky jsou zalozeny na
mnohaletém sledování i konzultací prbhu onemocnní více nez tisíce lidí.

Poznámka: pouzitou odbornou literaturu uvedenou v textu v závorkách lze najít na v úvodu
uvedených www stránkách.

V Olomouci dne: 14.dubna 2009

Ing. Bazala Emil , Vítzná 588 , Litovel 784 01
bazalaemil@seznam.cz

MUDr. Polcarová Drahomíra , Sokolovská 1135, Ostrava-Poruba 708 00
mudrpolcarova@seznam.cz

Odborný konzultant: prof. MVDr. Zdenk Vzník, DrSc.

Ahojte vsetci.

Ako tu tak citam, tak je vela ludi, ktori sa s tymto problemom uz stretli.

Aby sme upravili liecbu na pravu mieru:

Prvorade si nechajte urobit odber krvi, druhorade vyter z mocovej trubice s tym, ze nesmiete pred tym aspon 4 hodiny mocit.
Najidealnejsie je, ak idete spat a rano (i ked niekedy bolestivo) doutekate k lekarke aby vam urobila pozadovane stery.
VTEDY SU NAJPRESNEJSIE!

Ak uz Vamich zistia, tak OBAJA partneri NESMU MAT ziaden naznak sexu.

To znamena ziadna fajka(prenasa sa to aj tym), ziadne anal ci klasika.A v neposlednom rade ani ziadne sebaukajanie (masturbacia) pocas uzivania tabliet.

Najidealnejsie sa u pacientov osvedcili Doxybene, ale len v pripade, ak obaja dodrziavali min. 10 dnovy post.

Pozor chlamidie su ako bumerang, ak ich mate a ani o tom neviete, dlaho s nimi v klude zijete az pokial jedneho pekneho dna bud zistite ze nemozete mat deti alebo sa na vas partner inak pozera.

Kazdopadne bud to jeden partner staly (ak je aj milenec-milenka, musi dodrziavat iste zasady, alebo obycajny KONDOM.

skoro som zabudla:-)..sexualne abstinencia,cize ziaden telesny kontakt je podmienka na vyliecenie.

najlepsiu liecbu ma ,,dajka".tiez to takto podobne lieci moja doktorka.inak,je to dlhodoba liecba,niekedy sa lieci aj niekolko rokov,kedze infekcia je v tele aj 20rokov a nikto o tom nevie.sumamed je malo.

omirkao,ahoj,moj priatel uzival doxybene,pomohlo mu to,ale asi sa mu charoba vratila,mozno to bude aj tym,ze nedodrziaval sexualnu absenciu.Poradim ti,dodrzuj to!Ale nieje iste ci sa mu to vratila,teraz caka na vysledky

mala som 3 roky chlamydie a doktorka ma ich nedokazala zbavit. pomohlo mi az koloidne striebro ktorym som sikazdy den vyplachovala posvu.(zriedene s vodou) a vypila ho nezriedene 7 ml. za 3 dni som sa uz citila podstatne lepsie. ODPORUCAM A DAKUJEM PANI KTORA HO ODPORUCALA KDESI NA TEJTO STRANKE. DAKUJEM MOJE 3 ROCNE TRAPENIE VYMIZLO ZA 1 MESIAC.www.pharmaactiv.sk VELMI PEKNE DAKUJEM a ostatnym odporucam

serologicky je najpresnejsi,je to na zaklade hladiny protilatok.bola som aj na vytere, ten bol negativny a mala som to

aký test
serologickáý z krvi ?
IGG?
IGA?
IGM?

no a su tu plesne. Baby hlavne sa drzte lekarky, ktora je ochotna vam zobrat odber na CHLAm. Moju som rok prosila a vzdy mi povedala, ze keby som ich mala, vyzerala by som inak (ja som nemala vytok, len tie bolesti).az ked som jej doniesla muzov pozitivny test, zacala ma liecit