Zdravím. Nevím jestli je můj problem spíše fyzicky než psychický, ale přemýšlim zda není spíš psychický (právě proto se ptám). Odjakživa jsem byl průměrný kluk. Vždycky jsem ani na chvili nepomyslel na to, že jsem malý nebo prumerny nebo vysoky. Zkratka me to nezajimalo, ale myslel jsem si a doufal, že budu tak nějak vysoký jako otec či bratr - popřipadě ostatní muži v rodině. V rodině máme ze starší generace malou jen otcovu stranu, ale u obou stran jsou malé babičky. (cca 158 obě - jsou staré) Konkrétní generace je spíše vysoká a průměrná. Např otec má 177, jeho bratr taky tak nějak atp. Zkrátka jediný po kom mohu být malý je děda z otcové strany.
Možná se ptáte kde je problém? No, ono když čekáte že budete normální výšky a není tomu tak, tak se o tuto problematiku automaticky začnete zajímat a uvědomujete si jak špatně na tom jste v poměru s ostatními. Začne vás to deptat natolik že si myslíte, že i holky jsou větší, a to že jsou.
2009 (11 let) - 135 cm - předpovídaná výška= 175 cm
2011 (13) - 152 cm - předpovídaná výška= 178 cm
25.4.2012 (14) - 155 cm - předpovídaná výška= 175 cm
2013 (15) - 163 cm - předpovídaná výška= 175 cm
2015 (17) - 166,5 cm - předpovídaná výška= 166 cm
Docela mě propad zarazil a výška mě mrzí. Nevíte někdo jestli se s tím dá něco dělat, popřípadě jestli ještě můžu vyrůst ? Znáte nějaké případy jako já ? Jakákoliv rada dobrá.