Vecna tema dvoch dualit. Aspon raz v zivote sa nad tym kazdy z nas zastavi.
Co si o tom myslite vy, zijete podla toho alebo sa nad tym ani nepozastavujete?
pouzijem urivky z clankov ktore som nasiel.
zdroj www.cez-okno.net
Pokud se dostaneme mimo rámec jakýchkoliv ideologií tvořených kýmkoliv (nejen lidskými bytostmi), absolutní dobro ani zlo neexistují.
dobro a zlo nejsou jako pojmy nic jiného než to, co za dobro či zlo považuje většina lidí určité společnosti. Když si např. vezmeme takový zdánlivě neotřesitelný princip „nezabiješ“, tak to vypadá, že není o čem mluvit, ale přesto jsou denně kromě lidí zabíjeny miliony bytostí (nezapomínejme, že i rostliny jsou bytosti) jen proto, aby se lidé najedli a získali tak energii pro vlastní život.
Zjednodušeně a velmi obecně, ale zároveň i velmi diskutabilně by se dalo zlo definovat, jako to, co způsobuje utrpení (což může být i nečinnost) nějaké bytosti či bytostem a dobro, jako to, co bytostem přináší radost a štěstí. Ale stále a vždy to bude relativní a bude záležet na hodnocení toho, kdo koná nebo působí (případně nekoná) a toho na koho je působeno.
Boj se zlem prostě z principu nelze vyhrát, protože jedním z principů zla je konflikt a boj.Vůbec bojem nelze vyřešit žádný konflikt, bojem lze pouze konflikt transformovat na jiný konflikt. Je možné, že i na relativně menší konflikt, ale vždy na konflikt. Konflikt dvou stran lze vyřešit pouze vzájemnou spoluprací obou stran.
Absolutní zlo neexistuje, existuje pouze zlo relativní, tedy to, co za zlo považujeme my. Proto jediným možným způsobem „boje“ se zlem je to, co považujeme za zlo, přestat jako zlo vnímat. Když situace ve vnějším světě nebudou rezonovat se zlem uvnitř nás, nebudeme je vyhodnocovat jako zlo, nebudeme s ním bojovat a tak ho vlastně dále energeticky vyživovat.musím zdůrazňovat, že se nejedná o pasivní přijímání jakékoliv situace s tím, že vše je, tak jak má být. V žádném případě. Pouze se jedná o to, jaké volíme prostředky a s jakými úmysly je používáme při prosazování svých zájmů či zájmů lidstva. Důležitá je čistota duše a čistota duše = čistota úmyslů.
Zlo má v „boji“ s dobrem vždy převahu. Nemusí se „zdržovat“ morálními předsudky a přemýšlením o volbě prostředků, protože pro zlo je každý prostředek, který vede k cíli, vhodný. A také pokud dobro přistoupí na boj se zlem, světlo dobra v boji začíná šednout, až se může zcela dostat na stranu zla.Dobro může stokrát vyhrát bitvu, ale prohraje válku při jediné bitvě, kdy použije prostředků zla. Jak je možné, že přes všechny tyto výhody zla, je situace dlouhodobě relativně vyrovnaná. Tím důvodem je to, že dobro má mocnou zbraň, kterou je láska a proti této „zbrani“ nemá zlo žádnou obranu.Když naše duše ovládne láska, není v ní místo pro zlo a vnější zlo nemá s čím rezonovat uvnitř nás. Tím přestane být vyživováno našimi negativními energiemi a dalo by se říct, že pramen zla (energie, která zlo vyživuje) tím vyschne.
